Ještě jsem to já
Lisa Genova
Alice Howlandová je hrdá na to, co v životě dokázala. Ačkoli jí bude teprve padesát, je uznávanou profesorkou kognitivní psychologie na Harvardu a světově proslulou odbornicí v oboru psycholingvistiky, má tři dospělé děti a úspěšného manžela, také známého vědce. Zničehonic se však u ní začne projevovat nezvyklá zapomnětlivost a chvilkové ztráty orientace a do jejího života vstoupí tragická diagnóza časné formy Alzheimerovy choroby. Nevyhnutelné příznaky počínající demence ji pomalu připravují o osobnost a dříve tak nezávislá a ambiciózní Alice se učí žít pro přítomnou chvíli. Zatímco dřív stavěla na první místo akademickou kariéru, je najednou nucena přehodnotit nejen svůj vztah s manželem a očekávání týkající se budoucnosti jejích dětí, ale i své představy o tom, kdo je a jaké je její místo v tomhle světě.... celý text
Přidat komentář
Smutný příběh, u kterého si člověk uvědomí, jak moc ztraceně si mohou připadat lidé nemocní Alzheimerovou chorobou. Bohužel v dnešní době to může být budoucí příběh kohokoli z nás bez ohledu na to, kým dneska jsme nebo jakou máme inteligenci. Kéž by měli všichni při sobě, pokud je takový osud potká, podobné lidi, jako hlavní hrdinka této knihy. Přestože kniha je opravdu smutným náhledem do reality a krůček po krůčku sleduje průběh nemoci, může čtenářům přinést mnoho pozitivního. Kniha mi trochu připomíná Růži pro Algernon, nicméně je to tvrdá realita bez prvků sci-fi.
Opravdu živě napsaný strhující příběh ženy, bojující se zákeřnou nemocí, která se chtě nechtě dotkne všech blízkých z jejího okolí. Moc krásné a zároveň velmi smutné.
Potkáváte je kolem sebe a nerozumíte jim. Je moc dobré si přečíst více o lidech, kteří trpí nějakou duševní nemocí. Tato kniha je o ženě, které diagnostikovali Alzheimerovu chorobu. Nutí mě k zamyšlení a hledání více informací a cest....
Krásně napsaný příběh, který byl i smutný. Kniha na mě strašně moc zapůsobila a více jsem se díky ní dokázala vcítit do lidí trpící Alzheimerovou chorobou.
Při čtení jsem měla svíravý pocit z toho, jak je tato nemoc zákeřná a jsem ráda, že jsem mohla prostřednictvím této knihy nahlédnout do mysli nemocného člověka. Je to dojemný a přesto až děsivý příběh, který ve vás po přečtení ještě dlouho zůstane.
Opravdu velmi obdivuji autorku, jak se dokázala vypořádat s tak náročným tématem, jakým je popis vývoje Alzheimerovy choroby z pozice pacienta, člověka, kterého se to reálně týká. Protože je těžké se vžít do situace a pocitů člověka, který tím prochází.
Krásně, poutavě a s citem napsáno. Kniha je o tom, jak se cítí postižený člověk, co prožívá a cítí jeho blízcí a rodina, jak se s tím vším vypořádali a k celé situaci se postavili. Už dlouho jsem nečetla knihu, která by mě tak zaujala. Určitě pomůže lidem, kteří se nachází v podobné situaci a touto nemocí trpí někdo v rodině. Pomůže jim třeba některé věci pochopit.
Je to napsané tak sugestivně, že má člověk pocit, jako kdyby knihu psala osoba, která to reálně prožívá, ne někdo, kdo má náhled z pozice pozorovatele. Souhlasím, že člověk alespon na chvíli přehodnotí, co je a není v životě důležité, a že se nemá nic odkládat na POTOM, protože POTOM, už může být na některé věci pozdě.
Zjímavá kniha, když jsem byla nemocná a měla horečky, místy jsem skoro nerozuměla. Ale po vyléčení se mi kniha hodně líbila.
Teda ta Genova má ale talent !! Klobouk dolů. Přikláním se ke všem superlativům. Malý postřeh : obdivovala jsem rodinu hrdinky, jak se k situaci postavila. Je to docela morální pecka. Díky za tip, milí čtenáři :-)
Přečetla jsem ji jedním dechem. Boj s touto chorobou je nemožný, pouze ji můžeme zmírnit ? Ale valí se dál. Velmi výstižný vhled do této problematiky. Díky autorce.
Kniha na mně hluboce zapůsobila. Dokonce bych ji doporučila jako povinnou četbu. S nemocí jsem se setkala jako pečující osoba a vůbec jsem nebyla připravena na její záludnosti. Škoda, že jsem si knihu přečetla až dnes. Velmi oceňuji její zaměření na pocity nemocného. Při střetnutí s nemocným většinou nemáte šanci se je dozvědět.
Nenacházím jiná slova než ta, která jsou již v komentářích užita - krásné, dojemné, výjimečné.
Kniha je moc dojemná, smutná, ale nikoli bezvýchodně. Nutí přemýšlet o tom, co zůstává, když člověk ztrácí sebe sama. Můžu jen doporučit.
Neúprosné, deprimující a krásné. Při takových příbězích člověk často přehodnotí žebříček svých priorit. Alespoň na chvíli, než zapomene ...
Štítky knihy
zfilmováno nemoci poruchy osobnosti ztráta paměti, amnézie psychické problémy demence (nemoc) Alzheimerova choroba padesátka (věk) profesořiAutorovy další knížky
2009 | Ještě jsem to já |
2021 | Poslední věta |
2021 | Levá strana světa |
2019 | S láskou, Anthony |
2022 | Zrádná paměť: Proč si pamatujeme i zapomínáme |
S nemocí jsem se setkala jako pečující vnučka a proto mi kniha dlouho ležela na stole a nechtěla jsem se do četby pustit… teď vím, že se mi měla dostat do rukou dávno před tím, než jsme měli možnost nemoc zažít na vlastní kůži…. Vše už asi bylo napsáno, takže jen dodávám - doporučuji! Kniha je zfilmována - Still Alice (podle csfd -2015). Někde jsem narazila, že jde o autobiografii, ale v knize taková zmínka není...