Ještě jsme ve válce: Příběhy 20. století
Adam Drda , Mikuláš Kroupa , David Bartoň
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93672/jeste-jsme-ve-valce-93672.jpg
5
187
187
Příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí a jsou pestré jako život sám - přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v jejímž příběhu se dozvíte, jaké to je "česat bílého medvěda" a že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče, jen pár kilometrů od Berouna, během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud "estébáka", který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský. Ještě jsme ve válce - Nikkarin - Mikuláš Kroupa Česání bílého medvěda - Vojtěch Šeda - David Bartoň V rodinném táboře - Miloš Mazal - Adam Drda Gestapácké razítko - Prokop Smetana - Mikuláš Kroupa Masakr "U Zabitého" - Martin Plško - Adam Drda Hurvínkovy příhody - Vhrsti - David Bartoň Luboš Jednorožec - Václav Šlajch - Mikuláš Kroupa Ten kluk přece nic neudělal - Toy Box - Adam Drda 15 let ve stodole - Jiří Husák - Adam Drda Poslední let - Jan Bažant - Mikuláš Kroupa Chytřejší než oni - Tomáš Kučerovský - Mikuláš Kroupa Mánička ze severu - Branko Jelínek - Adam Drda Borské povstání - Petr Včelka - Mikuláš Kroupa... celý text
Přidat komentář
Post bellum dělá záslužnou práci, mimo jiné i v oblasti vzdělávání. Komiksové zpracování je velmi atraktivní i pro mladší generaci a přitom jsou pojednána náročná ale důležitá témata z naší nedávné minulosti. tleskám.
Byla jsem nadmíru zvědavá, jak a kolik věcí - příběhů, se vejde do stoosmdesáti stran komiksu...?! Při čtení mě zvědavost přešla, neb jí vystřídala lítost a smutek. Opravdu velice silné lidské příběhy jsou zde zachyceny. Stejně tak i naše lidské povahy a ,,čecháčství..."
Víc nemám ke komiksu co dodat. Nakonec kdo aspoň z části prožil, zažil a pamatuje si hrůzy a bezpráví režimů z dob minulých... Tak tomu není potřeba dlouze nic vykládat, nebo psát. A těm, co nic z toho naštěstí neprožili - nepamatují, doporučuji k přečtení, aby se z těch hrůz poučili a je neopakovali...
Kdyby to bylo v mých silách, věnoval bych výtisky této knihy všem těm zapáleným teenagerům bojujícím za lepší, zelenější a spravedlivější zítřky, kteří s jiskrou v oku poučují starší generaci o tom, jak selhala, a raději by vybudovali nový socialismus, tentokrát ten správný. Ne, to není možné, a jak ukazují dějiny, vždy to sklouzne k totalitě.
--
Každý příběh je nakreslen jiným stylem. Každý příběh se dotýká lidí na „jiných vlnách“. Každý příběh vychází ze skutečných událostí.
Zajímavý umělecký počin. Třináct příběhů, každý z nich komiksově podaný jiným kreslířem... Je pravda, že místy byl použitý styl na mě osobně už moc umělecký (Luboš Jednorožec), nicméně některé příběhy opravdu srdcervoucí - jak obsah, tak nádherné zpracování, které se k danému příběhu přesně hodilo (Ten kluk přece nic neudělal - příběh Milušky Havlůjové nebo Ohromný kotouč slunce - příběh Anny F.).
Celkově musím uznat, že Adam Drda mě dokázal zaujmout všemi zpracovanými příběhy - nevím, jestli je to tím, že má na zajímavé lidské osudy "čuch", nebo mi jím zprostředkované příběhy prostě všechny zabrnkaly na neviditelnou strunku vnitřního porozumnění a souznění...
Smutné příběhy o "zapomenutých hrdinech". Silné čtení. Trošku mi vadilo, že příběhy byly moc krátké a styl kresby mě ne vždy zaujal (ovšem některé komiksy byly dech beroucí).
Dále jsem čekala, že v článcích na konci každého komiksu bude shrnutý život daného člověka. Zde byla vždy sepsána zajímavá změť informací, která mi ale daný příběh nijak neuzavřela a nezkompletovala.
Ovšem pořád se jedná o zdařilou knihu.
(Nedávno jsem četla knihu Totální nasazení, (která má stejné zpracování a vypráví životy tří žen, které přežily pracovní tábory) a ta se mi zdála zdařilejší.)
Studnice příběhů, které by neměly být zapomenuty a hlavně bychom se z nich měli všichni poučit. Komiksové zpracování jistě otevírá knihu i mladším ročníkům. Velice dobrý počin.
Strhujici pribehy ve skvelem vytvarnem zpracovani. Je to skvela forma pro priblizeni doby a udalosti, ktere se dely. Osobne bych z romanu s takovym pribehem mela deprese, takze pro me je to komiksove zpeacovani tohoto tematu naprosto idealni.
Hodnocení je hlavně za opravdu silné příběhy. Kresba mi ne vždy sedla, i když tu není žádná vyloženě iritující. Nejlepší od ToyBox.
Překvapilo mě to jak je to dobré, nečekal jsem to. Příběhy sice kratší, než jsem si myslel, ale o to tvrději vás udeří svou skutečností. Při čtení mě napadaly hrozné myšlenky, byl jsem lapen v strachu. Bylo mi líto, těch kdo tak trpěli. V komiksu bylo třináct příběhů, ale ve skutečnosti podobným způsobem trpělo u nás mnohem větší množství lidí a jejich příběhy jsou zapomenuty. Takže velké díky tvůrcům za odvahu, statečnost a snahu vytvořit něco co má skutečně smysl.
Drobné SPOILERY!!!
Knihu máme doma přes rok. K přečtení mě ponoukl manžel, když jsem se začala zajímat o odsun Němců po 2. sv. válce. Kniha obsahuje 13 příběhů, každý příběh kreslil někdo jiný. Rozdílné styly kreslení a celkově přístup ke komiksovému zpracování sebou nese jisté klady i zápory. Díky odlišnému zpracování jednotlivých příběhů jsem si je lépe oddělila od sebe a i snáze zapamatovala. Ne u všech příběhů se mi autorský styl líbil, ale sdělovaný zážitek byl pro mě důležitější, proto v hodnocení nebudu ubírat body.
Vážím si autorů, že se snaží zaznamenat vzpomínky „obyčejných“ lidí, o kterých většina z nás nikdy neslyšela a předat je zajímavou formou dál. Když jsem knihu četla, tak jsem se neustále vracela k otázce „Kdo je vlastně hrdina?“ Existují různé formy hrdinství, velmi silná myšlenka „… Mnohem lehčí je přece umírat, když člověk střílí, nám se umíralo mnohem lépe než člověku, který jde do vagonu, pak v tom vagonu jede, potom si kope hrob a potom se svléká do naha…“ (s. 41) … Tak trochu autorům knížky závidím, že měli tu čest s takovými hrdiny mluvit. A říkám si, že možná stačí vyslechnout naše prarodiče či staré lidi, kteří jsou osamělí a rádi vzpomínají. Hrdinou je někdy každý z nás, hrdinství spočívá často v rádoby malých bezvýznamných věcech.
Hodně mě zasáhly 2 příběhy žen (matek). Síla maminky Anny F., její obětavost, uskromňování se až na hranici únosnosti a vlastního přežití, aby ochránila nemocnou dceru… Byla bych toho také schopná? Doufám, že se to nikdy nedozvím… Druhou ženou, jejíž rozhodnutí mi nedalo spát, byla Miluška Havlůjová. Rozhodla se nepodepsat spolupráci s StB, což způsobilo odloučení od jejího malého syna. V noci když jsem objímala svoje 2 spící děti, tak jsem si na ni vzpomněla a nedokázala jsem její rozhodnutí pochopit. Autor se v dodatku k jejímu příběhu vyjadřuje ve smyslu, že se rozhodla správně. Já bych se to s takovou jistotou tvrdit neodvážila. Obdivuji silné vnitřní přesvědčení paní Havlůjové, nicméně ji jako matka matku nechápu…
Díky knize jsem měla příležitost nahlédnout na osudy lidí za války, i po válce a připomenout si, že dějiny netvoří jenom významné osobnosti, ale hlavně masy bezejmenných lidí. Někteří z nich právě z té masy vystoupili…
„Jak to víte? Takhle to přece nebylo. V rádiu říkali, že to byla sebevražda!
To víš, že jo. Rádio má vždycky pravdu. Hraj, blbe!“ (s. 159, o smrti Jana Masaryka, ministra zahraničí)
Některé příběhy by si zasloužily delší zpracování, ale jinak je kniha super, ilustrace taky. Akorát mi vadily úplně malá písmenka, která byla použita u dvou příběhů. Na blízku vidím dobře, ale tohle bylo tak titěrné, že mi přeskakovaly i řádky. Kniha je důkazem, že nácci i komanči jsou jedna verbeš.
Tak nějak jsem tušila, do čeho se pouštím, několikrát jsem poslouchala Příběhy 20. století v rádiu, ale i tak... řekla bych, že mě dostala jakási realistická syrovost těch vyprávění. Znovu a znovu čtete, vidíte a slyšíte kruté zážitky nejen z války, ale čím konkrétnější příběh to je, tím více zasáhne. Komu by se nepohnulo něco v žaludku, když čte o tom, že někteří lidé jsou horší než zvířata. Přečtení téhle knížky bych klidně zasadila do školních osnov, paměť národa je sice zaznamenána, ale pamět lidu je nějaká krátká a děravá, bohužel. Člověk by měl přestat fňukat nad nesmysly, pokud má co jíst, kde bydlet a není mu upírána lidská důstojnost a svoboda. Nezdá se vám někdy, že si toho, co máme, vůbec nevážíme..?
Kruté ale reálné . Tolik lidí zemřelo i když nic neudělali . Kniha byla pěkná , ale některé komiksy se mi moc nelíbily . Moc se mi líbí , že v knize nezapomněli i na velmi statečné ženy . Knihu bych doporučila hlavně všem milovníkům historie . Hlavním poučením pro mně je : Pravda vítězí , ne hned , ale vždy .
Drsné, přesvědčivé, opravdové. Děsivé příběhy jednotlivců ukazují historii minulého století ve zcela jiném uvěřitelném a živě představitelném náhledu. I člověka, kterého nebaví číst knihy o novodobé historii tyto komiksové příběhy osloví. Doporučím všem známým, považuji skoro za povinnost každého si něco podobného přečíst.
Kniha, která by mohla sloužit jako učební pomůcka pro výuku moderních dějin Československa. Obsahuje skutečné příběhy lidí, které ovlivnila totalita, ať už trpěli v německém nebo sovětském lágru, byli stíháni StB, odsouzeni k smrti nebo rekreačnímu pobytu v uranových dolech, či se jednalo o zavražděné odsouvané Němce. Každý příběh je zpracován jiným umělcem, některé lépe než jiné, ale jako celek se jedná o dobře zpracované edukativní dílo.
Jako první knihu, která komiksovou formou zaznamela historii, jsem četla Maus od Arta Spiegelmana. Tato česká publikace mě nadchla stejně. Příběhy bezpráví jsou úžasným projektem, díky kterému lidé naslouchají vzpomínkám těch, kteří by jinak zůstali zapomenuti. Těší mě, že se takto přibližují i „malé” dějiny „obyčejných” lidí. Komiksy jsou srozumitelné, jednoduché … a přitom předají mnoho informací, poznatky a proniknutí do citového rozpoložení aktérů dějin. Byť vzpomínky mohou být časem zkresleny, nevadí. V týdnu zajdu do ředitelny a požádám o zakoupení knihy do školní knihovny, možná i o druhou do mého dějepisného kabinetu. Z vlastní zkušenosti vím, že po takovém výkladu historie mí žáci sáhnou.
Naprosto skvěle a netradičně zpracované životy neznámých hrdinů.Čte se jedním dechem,myslím že by si ji každý měl alespoň jednou přečíst.
Kniha nám osobitým způsobem napomáhá, abychom nezapomněli na zrůdnosti, co se děly. Příběhy lidí v komiksové formě by se měly stát pomůckami učitelů dějepisu.
Dávám pět hvězdiček. Říkám si, že hrůzy, které jsou v komiksech líčeny, se snad už nikdy nemohou opakovat. Jenže historická zkušenost zatím ukazuje, že se války, genocidy a autoritativní vlády opakovaně vracejí. Nenechme si vzít svobodu, kterou máme!
Štítky knihy
20. století komiksy normalizace (1969-1989) druhý odboj totalitní režimy zločiny komunismu třetí odboj (protikomunistický, 1948-1989) české komiksy naučné komiksy
Skvělý knižní počin. Obsahem i grafickým zpracováním .