Ještě mě nezabíjej!
Svatava Antošová

Podtitul: Dvanáct nekrofilních grotesek a jedna černá pohádka Sbírka veršů současné nekonformní severočeské autorky obsahuje verše, které vznikly v letech 2003–2004. Již podtitul tohoto cyklu naznačuje, jaké sféry autorku vábí a přitahují. Syrovým, v některých pasážích až drastickým způsobem a s naprostou otevřeností odhaluje Antošová stavy takového lidského myšlení a vnitřního světa, v nichž se do popředí nezadržitelně derou sexuální obrazy proložené někdy záchvaty vzteku a zuřivosti. Tyto obrazy často defilují v zajetí morbidních rámů, ze kterých dýchá nezkrotná a nenasytná živočišnost, projevující se u některých jedinců druhu homo sapiens. Na druhé straně nutno ovšem uznat, že autorka předkládá sice beznadějnou vizi společnosti, avšak dokáže ji podat záměrně provokativním, postmoderním způsobem, umocněným expresivními i surrealistickými prvky.... celý text
Přidat komentář


Její verše do mne vnikaly jako jehly, cítila jsem každou její strast, smutek, znechucení.
Štítky knihy
česká poezieAutorovy další knížky
2005 | ![]() |
2004 | ![]() |
1990 | ![]() |
2007 | ![]() |
2005 | ![]() |
S básnickými sbírkami se setkávám málokdy, protože poezie není něco, co bych vyhledávala a neskrývám ani to, že jí moc nerozumím.
V případě Svatavy Antošové tomu nebylo jinak, nicméně dokážu ocenit originalitu a osobitost básní, zajímavou grafiku knihy a dokonce jsem si v knize našla báseň, ke které se ráda vrátím.