Jestli mám zemřít, ať je to příběh: Palestina v českých perspektivách
Tereza Langrová
Yara Abu Aataya, Yasar Abu Ghosh, Lucie Alalu, Pavel Barša, Lamis Bartůšková, Khalilová, Markéta Hrbková, Nadia Kotaishová, Tereza Langrová (ed.), Filip Outrata, Šádí Shanaáh, David Scharf, Prokop Singer Trochu jako deník doby, trochu jako společná terapie. Tento sborník nepřináší ucelený obraz dějin. Vznikl jako reakce na v Česku neviditelné utrpení Palestinců, jako součást kulturní intifády proti snaze vymazat palestinský příběh. Prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině přinášíme palestinský pohled, který je v českém veřejném povědomí zoufale málo zastoupen. Několik dalších autorů a autorek potom v knize zprostředkovává další kontext povahy okupace, židovské zkušenosti ve vztahu k Izraeli nebo střetu dvou historických pamětí – kolonialismu a holocaustu. Od října 2023 se může zdát, že na širší souvislosti nebo empatii není v české debatě prostor. Tímto sborníkem společně bojujeme proti hlubokému pocitu odcizení. Vysvětlujeme naše pozice, kritizujeme současný stav a promýšlíme alternativy s cílem vytvářet porozumění tváří v tvář probíhající katastrofě v Palestině.... celý text
Přidat komentář
Sborník, který vyšel v době probíhající války Izraele s Hamásem. V době, kdy se Česko jasně postavilo na stranu Izraele a ve své dlouholeté nesnášenlivosti k Arabům vnímalo konflikt značně černobíle. V době, kdy se dehumanizace Palestinců dopouštěla česká média, politici i veřejnost.
Sborník přináší pohled několika českých osobností s palestinskými kořeny, kteří ve vzpomínání na Palestinu, své dětství v Československu nebo Česku a své uchopení vlastní identity, prokazují jediné a do očí bijící zjištění - Palestinci jsou také lidi.
Osobní výpovědi jsou v druhé polovině doplněny odbornějšími příspěvky z oblastí dějin konfliktu a jeho specifičností. Jde určitě o důležitý a ve své době jedinečný počin, který je spíše úvodem do pohledu Palestinců, avšak vybalancovaný tak, aby neztrácel objektivní relevanci.
V době, kdy je každá kritika válečných zločinů Izraele interpretována jako antisemitismus, je vydání podobného sborníku takřka disidentským činem. Možná pomůže některým pochopit i druhou stranu konfliktu. Čechopalestinci, kteří sdílejí svou rodinnou historii, jdou často až do první poloviny 20. století, kdy byli jejich předci v rámci Nakby násilně vyhnáni z domovů izraelskými milicemi a odboj proti okupaci je součástí jejich životů. I ten se však - možná překvapivě - řídí mezinárodním právem, takže teroristický útok Hamásu ze 7. října spoustu nadějných snah delegitimizoval. Stále však zůstává faktem, že lidská práva jsou jen jedna a je lhostejno, zda je teroristou nestátní aktér, nebo stát - v tomto případě Izrael. Viník musí být potrestán.