Jezdci na hranicích
Jackson Gregory
Bolt Haveril vypráví lady Morganové o svém dědečkovi jménem Rogue Haveril... Rogue Haveril měl několik pozemků v okolí mexické hranice a také několik věrných přátel, s nimiž rád hrával karty. Právě při jedné takové hře se dostane do sporu s Toroblancem, vůdcem pistolnické bandy, který se mu od té doby snaží pomstít. Do této situace se Rogue dozví, že má přijet na návštěvu několik jeho přátel. Nechce je znepokojovat a protože je od přírody šprýmař, raději si na ně vymyslí legraci - sehraje na ně loupežné přepadení. Nepočítá ale s tím, že bude sám přepaden neznámým cizincem...... celý text
Přidat komentář
Mé hodnocení: dvě hvězdy. Co tím myslím? Kniha je dobrá a mohu ji doporučit k přečtení, ale osobně mě nezaujala natolik, že bych ji někdy toužil přečíst znovu.
Jezdci na hranicích je klasický westernový příběh, který nad ničím nevyčnívá, ale ani nepropadá mezi ostatními knižními westerny (tedy co se literatury týče. Western jako žánr filmový myslím dosahuje průměrně mnohem vyšších kvalit, čemuž se jako vášnivý knihomol a lhostejný filmový divák nepřestávám divit).
Kniha zaujme rychlým spádem a čtivostí, takže ji zhltnete jako malinu. Malým bonusem je fakt, že se autor vyzná v historických reáliích a párkrát jimi v nepatrných narážkách oživuje text. Také místní reálie jsou v pořádku, autor má zkrátka přehled, o čem píše. Akce je vylíčená průměrně, což není ani dobře, ani špatně, ale mohlo by jí být víc.
Co se negativ týče, těch je víc. Podprůměrný popis čehokoliv mě zamrzel asi nejvíc. Hrdinové se například posouvají z místa na místo, aniž by tato byla dobře popsána, takže se zkrátka pohybují z šedého bodu nicoty A do šedého bodu nicoty B přes mlhavý pruh prázdnoty. Psychologie a popis postav konkrétně také nic moc, ale přeci jen to bylo o něco lepší - alespoň jsem si je dokázal trochu představit. Zaujalo mě, že snad všechny postavy byly popsány jako fyzicky hezké, podle autora tam snad nebyl žádný ošklivý chlap :D Finální zápletka byla na western poněkud neobvyklá (resp. téma této zápletky), ale opět jsem se zklamal, když se autor omezil jen na suché konstatování pointy, aniž by s tím nakonec měl hlavní hrdina co do činění - hrdina se zkrátka jen dozvěděl, jak to teda bylo ve skutečnosti, a obrazně řečeno nad tím pokrčil rameny. Když se do sebe nakonec zamilují dva lidi, kteří si jen dělají nepříjemnosti, ona si o něm v podstatě celý příběh myslí, že ji a její přátelé okradl, a vůbec to vypadá, že se nesnášejí do morku kostí, tak to je prostě postavené na hlavu. Autor asi zkrátka potřeboval jinak suchý závěr nějak "okořenit", přidat nějaký ten "americký" happy end, což se mu tímto moc nepovedlo - a taky, hlavní hrdina a hlavní hrdinka se do sebe prostě MUSEJÍ zamilovat, a basta! (ironie)
No tak to teda ne.
Poznámka: četl jsem vydání z roku 1994 (nakladatelství Návrat) a je to děs. Překlep nebo jiná chyba je na každé nebo na každé druhé straně!! To jsem ještě nezažil! Navíc titulní obrázek je docela do očí bijící, když se celý příběh (jak ostatně vyplývá přímo z názvu!) odehrává na mexické hranici, čili v podstatě v pouštní oblasti.
Jak jsem ale uvedl na začátku, minimálně za jedno přečtení příběh stojí.
Autorovy další knížky
| 1938 |  Jezdci na hranicích |
| 1994 | Laredo Kid |
| 1994 |  Pevnost Morganů |
| 1929 | Psanec |
| 1994 | Ohrožený ranč |
Kdo jinému jámu kopá sám do ní padá.