Jezdkyně smrti
Jenifer Wiliams
Samanta nevěřila svým očím. To, co tady vidí, přece nemůže být skutečnost! Zahrada strašidelně svítí, nad zemí se vznášejí bílé cáry mlhy a náhle se před jejíma užaslýma očima zjevuje kůň, na kterém sedí mladá žena s dlouhými plavými vlasy!
Přidat komentář
Na str. 33 je věta: Skončí to všechno vůbec někdy?
Ano, přesně to jsem si říkala já. Zpočátku mě to bavilo, ale pak už se omílalo stále dokola to samé, a přitom bylo naprosto evidentní, co za tím vším je. Jako slavná spisovatelka s milionovými náklady mohla mít hl. hrdinka více fantazie.
Na tři stránky popisována jízda metrem, čekala jsem, že ji někdo shodí ze schodů nebo aspoň se pokusí šoupnout pod soupravu, a ono vůbec nic. Prostě jela metrem :-)
A romantika? Během dvou minut měla muže snů navždy a milovala ho celým srdcem.., no coment.
No, ale cestou ve vlaku jsem to přelouskala a úplný odpad to zase nebyl.