Ježibaby, Pacička a zajíci
Alois Mikulka
Veselé moderní pohádky, krátké, dlouhé i napínavé, ale skoro všechny o ježibabách.
Přidat komentář
Naprosto skvělá kniha pohádek. Četli jsme s devítiletým synem a např. pohádka o neprůstřelném jelenovi nás úplně odbourala. Mikulkova fantasie nemá hranic. Některé ty situace a příběhy jsou tak absurdní a střelené, že je to příjemná změna od klasických pohádek. A navíc je tam cítit ta jeho "brněnština" a to mě hladí na duši a krásně se mi to čte.
Dobrodružné příběhy se odehrávají ve světě, kde je možné úplně cokoliv. Pohádkové bytosti se setkávají s obyčejnými lidmi, jsou zde fantastické stroje létající i prohánějící se po zemi, ježibaby i vědci.
Pohádky mají spád, jsou vtipné, kombinace reálného s fantastickým je originální a působí skoro samozřejmě.
Krásné a bohaté jsou pohádky i po jazykové stránce, což je vidět především v dialozích. Způsob vyjadřování je jedním z prostředků, kterými autor svoje postavy charakterizuje jasně a přirozeně.
Zdaleka ne všechny moderní pohádky jsou mi blízké, Alois Mikulka je ale obdivuhodný autor, jeho texty nepůsobí přehnaně, krkolomně ani pitvorně.
Dnes v těchto textech vidím propracovanost, kterou jsem si v dětství neuvědomovala, a i když se mi tehdy Mikulkovy pohádky líbily, dnes je ocením snad ještě víc.
Neotřelé příběhy, nečekané zápletky a rozuzlení. Bavila jsem se od začátku až dokonce. Ve třinácti, stejně jako teď, o třiadvacet let později :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1987 | Houpací pohádky |
1974 | Dvanáct usmívajících se ježibab |
2003 | Karkulka v maskáčích |
1987 | Hořící kámen |
1961 | Aby se děti divily |
81%
Knížku jsem si koupila až jako dospělá. Senzační pohádky.
Doporučuji.