Ježíš Nazaretský I.

23.02.2024

Naprosto úžasné čtení od Benedikta XVI. Sice se musí číst pomalu, protože se jedná o čtení náročné, ale opravdu to stojí za to.

31.05.2022

„Kdybychom měli volit dnes, měl by Ježíš Nazaretský, syn Marie, Syn Otce, šanci? Známe Ježíše vůbec? Rozumíme mu? Nemusíme se namáhat poznávat ho dnes stejně jako včera úplně znovu? Pokušitel není tak hrubý, aby nám navrhoval přímo uctívat ďábla. Navrhuje nám jen, abychom se rozhodli pro to, co je rozumné, abychom dali přednost plánovitému a organizovanému světu – Bůh ať si v něm má místo jako soukromá záležitost, ale nesmí nám mluvit do našich zásadních záměrů. (...) Ale neříkáme my všichni Ježíši znovu a znovu, že jeho zvěst vede do rozporu s panujícími názory, a tím nám hrozí neúspěch, utrpení, pronásledování? Tady pochopitelně vyvstává velká otázka, která nás bude provázet celou touto knihou: Co Ježíš vlastně přinesl, když nepřinesl blahobyt pro všechny, lepší svět? Co přinesl?
Odpověď zní úplně jednoduše: Boha. Přinesl Boha. Jen kvůli tvrdosti našich srdcí si myslíme, že to je málo. Ano, Boží moc je v tomto světě tichá, ale je to pravá, trvalá moc. Znovu a znovu to vypadá, jako by Boží věc už ‚měla na kahánku‘. Ale pokaždé se ukáže jako vpravdě trvalá a zachraňující. Všechna ta království světa, která satan tehdy mohl Pánovi ukázat, už zanikla. Jejich sláva se projevila jako zdání. Ale sláva Kristovy lásky, pokorné a připravené trpět, nezanikla a nezanikne.“

Miluju číst Písmo! A miluju možnost nakukovat přes rameno chytrým a vzdělaným lidem, když oni Písmo čtou a přemýšlejí o něm!
Emeritní papež má obrovský dar psát o komplikovaných evangelních tématech způsobem, který neodrazuje ani běžného čtenáře. Skvělé je, že to nedělá tak, že by snižoval laťku náročnosti, naopak, on svým přístupem i méně vzdělané a nadané čtenáře pozvedá do teologických výšin, kde je jim poučeným a zasvěceným průvodcem. Nebylo snadné to číst, nebylo snadné všemu napoprvé rozumět, ale bylo radostné se nechat k téhle výzvě vyprovokovat.

K různým epizodám evangelií mám různý vztah, takže jsem si při prvním prolistování knihy říkal, že některé pasáže mě zaujmou výrazně více než jiné. Ale nebylo to tak! Třeba v části o Ježíšově pokušení jsem byl panem papežem přitažen k tématu, které jsem pro sebe dříve nepovažoval za zajímavé – a objevil jsem tady netušené hloubky a horizonty. Při čtení o Božím království jsem si zase zpřesnil svůj dosavadní pohled, a například čtení o učednících proměnilo mou předchozí poněkud naivní představu. Zkrátka: ať jsme s Ratzingerem načali jakékoli téma, vždy to bylo fascinující, vždy nějak nové a zároveň jaksi důvěrně blízké a známé, pokaždé jinak, ale pokaždé k mému potěšení i prospěchu!
Příjemným zážitkem bylo také „komunitní čtení“ téhle knihy – je radost sdílet zkušenosti s biblickou četbou, a ještě větší radost je smět poznávat bližní prostřednictvím jejich oblíbených evangelních perikop. Ono trochu zprofanované „Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.“ zde dostává hezký duchovní rozměr.

Jednotícím tématem knihy je samozřejmě Ježíš sám. To je to, co Ježíš daruje světu: daruje Boha, a tedy sám sebe jako jedinou moc, kterou stojí za to poslouchat a následovat, a na kterou je také možné se jako na jedinou spolehnout. Svatý otec tento fakt Ježíšovy jedinečnosti prezentuje pokorně a nekonfliktně, přesto ale neúhybně a s vědomím, že o jediné pravdě se musí hovořit jedině pravdivě.

„Existuje přislíbený proud života, ozdravující, pročišťující a dovolující, aby bohatství života zrálo a neslo plody. Je to ten, který v lásce ‚až do krajnosti‘ prošel křížem a nyní žije životem, jaký už nemůže ohrožovat žádná smrt. Je to živý Kristus.
Kdo se dívá na dějiny bdělým zrakem, vidí tento proud, který teče z Golgoty, z ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše napříč věky. Vidí, jak se tam, kam doteče, čistí půda, jak tam rostou stromy nesoucí ovoce, jak z tohoto pramene lásky, která se darovala a daruje, teče život, skutečný život.“

14.02.2020

Trilógia Ježiš Nazaretský I.-II.I z pera Jozepha Ratzingera alebo inak pápeža Benedikta XVI., predstavuje v skutku fascinujúce dielo. Knihy sú označené : Ježiš Nazaretský I. (Od krstu v Jordáne po Premenenie); Ježiš Nazaretská II. (Od vjazdu do Jeruzalema a zmŕtvychvstanie);Ježiš Nazaretský III. (Prológ). Ja som ich ale čítal chronologicky teda v poradí III., I., II., a musím povedať, že to malo z môjho pohľadu pozitívny efekt. Kniha Ježiš Nazaretský III. totiž pojednáva o očakávaní, počatí a narodení Ježiša Krista. Kniha je pomerne krátka, avšak čitateľ sa tak zoznámi so štýlom a argumentáciou autora. Mňa hĺbka zamyslení a štýl argumentácie zaujali natoľko, že som si musel vysliediť zväčša rozobrané ďalšie časti. Práve Ježiš Nazaretský I. mi prišiel ako pomerne „najmenej zaujímavá“ z pomedzi trojice. Tiež by som mohol napísať, že Ježiš Nazaretský II. bol jednoznačne zaujímavý avšak očakávania boli kus väčšie. Tieto sklamania však nemali nič spoločné so samotným dielom, ale skôr smädom po ďalšom poznávaní a načúvaní autora.
Ak by som mal popísať pápežov štýl, tak možno uviesť, že je v prvom rade mimoriadne pokorný a poctivý. Z obrovského kvanta exegétskych názorov vyberá tie, ktoré sa na základe jeho celoživotného hľadania a pochopenia Krista najviac približujú výkladu v zmysle viery. Sám pápež v úvode napísal, že kniha je výsledkom jeho osobného hľadania Krista pričom sa snažil v prvom rade chápať Ježiša Nazaretského ako Ježiša Krista. Podľa Benedikta je oddeľovanie týchto dvoch entít nemysliteľné. Poznanie Ježiša Nazaretského nestačí je v písme akoby v úzadí a Ježiša Krista nemožno oddeliť od jeho podstaty v osobe Ježiša Nazaretského.
Samotný dej je rozvinutý chronologicky avšak nie dopodrobna únavne. Benedikt si v jednotlivých situáciách vyberá určité aspekty, ktoré následne výkladovo ozrejmuje a tak čitateľovi napomáha lepšie pochopiť obsah Písma. Výklad však nie je nikdy násilný, je obmedzovaný a to úctou voči Písmu a tiež vlastným kritickým myslením. Napriek tomu však je z formy výkladu zjavná najmä viera. Rozprávačský štýl je plynulý, niečo medzi profesorom a kňazom, čo dodáva textu hĺbku aj šírku.
Trilógiu možno odporučiť všetkým, od ateistov cez laikov až po veriacich, je to v určitom zmysle všehochuť avšak zároveň kompaktná trilógia. Ak by som ju mal ohodnotiť, dal by som jej 95%.

14.09.2019

Přes opětovné čtení a 20 let pasivního poslouchání evangelií pro mě tato kniha byla 250 stran trvající aha-efekt. Ratzinger postupuje systematicky napříč evangelisty a vybírá pasáže, které nejvýstižněji ukazují, kým Ježíš byl, jak se chápal a jak byl chápán (od svých současníků až po dnešní exegety). Jen tak mimochodem přitom polopatisticky vysvětlí význam mnoha těžko uchopitelných pasáží jako jsou pokušení na poušti, blahoslavenství, prosby Otčenáše apod.
Odborný text, ale vyprávěcí styl. Vysoká fundovanost, znalost historického kontextu, starozákonní tradice, ale i současné odborné literatury (včetně četných odkazů). Naprostá pecka!

Na tohle fakt nemám . . . .dostatek času :o) Ale tu Tvář v Otci Ratzingerovi dokážu vidět!!
Díky:)

19.07.2018

Je fascinující moci nahlédnout do mysli tohoto papeže. Benedikt tuto knihu napsal jak s obrovskou erudicí, tak i s osobním zaujetím, přesvědčením a vírou. Na to, že autorem je tak velká autorita, jež byla zároveň i univerzitním profesorem německého původu, se text čte překvapivě snadno a hluboké myšlenky a souvislosti objasňuje naprosto srozumitelným jazykem. V úvodu autor píše, že tato kniha je výrazem jeho hledání "Hospodinovy tváře". A jistě se může stát i hledáním vaším, rozhodně stojí za to.