Ježíšku, já chci plamenomet 7
Václav Pravda , * antologie
Ježíšku, já chci plamenomet série
< 7. díl >
To NEJ z roku 2006-07 Ježíšku, já chci plamenomet je literární soutěž, kterou vyhlašuje od roku 1997 chotěbořský SF klub Avalon. Jejím krédem je: „Krev, pot, slzy, sperma a hnis – čím odporněji, tím lépe a radostněji". Zúčastňují se jí začínající i renomovaní autoři, kteří jsou přesvědčeni o neotištitelnosti svých prací někde jinde.... celý text
Přidat komentář
Festival Fantazie pořádá soutěž, v níž se různí začínající literáti snaží zapůsobit svými povídkami na porotu, která má ráda brutalitu a nechutnosti, a to v co nejbizarnější podobě. Tohle je výběr toho nejlepšího za dva roky.
Zezačátku jsem byl nadšený. Pokud jsem to bodování správně pochopil, na začátku máme výherní povídku a pak se propadáme v žebříčku hlouběji. První povídky jsou proto fakt skvělé. Většinou jsou krátké, úderné a nápadité. Máme tu parafrázi na Perníkovou chaloupku, opileckou sebezmrzažující hru, korporátní horor a tak. Autoři se snaží šokovat, což se jim u mě sice nestalo, už jsem zvyklý na kde co, ale jejich nebojácnost na mě působila osvěžujícím dojmem.
Přibližně v polovině se ale najednou autoři nebojí psát dlouhé povídky, ačkoliv nemají příliš nápadů ani uměleckého talentu. Někteří mají dokonce i problémy s pravopisem. V druhé části mě tedy sem tam něco pobavilo, ale už se tu dostáváme jen k ujetému průměru, někdy spíš podprůměru a hůř.
Asi se to dalo u takového soutěžního výběru čekat, ale stejně mě mrzí, že v jedné knize máme tolik dobrých věcí i tolik odpadu.
Šest bizarních krváků z deseti.
Nedávno jsem se dostala k této sbírce a byla jsem nadšená! Chytlavý název, krásné obaly a k tomu... Spousta autorů, kteří mají talent. A tak jsem se začetla. Některé povídky jsou velmi vynikající, některé jsou nedotažené. Pokud hledáte něco celistvě dokonalého, zde ne. Ale pokud tomu dáte šanci, naleznete v povídkách zlato. Opravdu je tohle počin, který uznávám! A ke všemu, sbírky mají koule!
Jestliže patříte k lidem, co preferují červenou knihovnu, rozplývají se nad roztomilými upíry a chlupaťoučkými vlčíky, tady to nenajdete!
Tohle je má pátá přečtená kniha ze série a chvíli jsem si myslel, že jsem konečně narazil na nějakou, která mě fakt zaujme. Ale byl to jen chvilkový záblesk. Možná jsem měl od celé té série a její povahy falešná očekávání díky popisu a několika úvodům. Možná jsem jen očekával něco, co soutěž nenabízela. Nevím. Chápu, že povídkové soutěže to nemají lehké, v podstatě jsou odkázány jen na to, co jim dojde a s tím musí pracovat. A ve své době tohle asi svou službu vykonalo. Dvě (paradoxně ty nejdelší) povídky sborníku jsem ani nedočetl. Naopak korporátní horror TEMNÉ ZVUKY KOPÍRKY, STUDENÝ DOTEK SEŠÍVAČKY a nepříjemně mrazivý ČAS NA HRANÍ jsou parádní povídky. Zbytek jen tak nějak prošuměl, někdy až na hraně trapnosti. Do dalšího Ježíška už nejdu.