Spálená obloha
Gilly Macmillan
Stačí jen okamžik – a život se změní v peklo. A umí ho vykreslit nejen Gillian Flynnová... Rachel Jennerová zůstala na moment pozadu. Od té chvíle se její osmiletý syn Ben pohřešuje. Avšak co se vlastně onoho osudového odpoledne na jejich procházce v lese stalo? Rachel se zhroutí svět, navíc proti sobě poštve téměř celou veřejnost. Ani spolupráce s policií neprobíhá zrovna ideálně. Ubíhají minuty, hodiny, dny... neúprosně ukrajují šanci, že Ben je ještě naživu. Že se najde. A vrátí se zpět. Rachel zjistí, že nikomu nemůže věřit. Dá se však věřit Rachel? Sugestivní, originální psychothriller – bestseller vycházející v sedmnácti zemích – je určen všem, komu utkvěla v paměti atmosféra románů Ostré předměty a Temné kouty... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Burnt paper sky, 2015
více info...
Přidat komentář
Právě jsem dočetla tento lehký krimi-thriller, který se četl velmi snadno. Chtěla jsem si odpočnout od náročnější tvorby a nečekala tudíž žádnou velkou hloubku, ale autorka mě stejně jako u Chůvy nezklamala. Vzhledem k tomu, že se jedná o únos dítěte, tak jsem to jako máma docela intenzívně prožívala a chtěla jsem se co nejrychleji dovědět jak to dopadne. Opravdu dobré, má to spád a mě to fakt bavilo.
Na mne byla kniha moc stresující. Jako matka dvou dětí, a rozvedená, jsem to nesla špatně.
Vždycky si říkám, že nebudu dávat knize 5 hvězdiček jenom proto, že se mi líbila, protože pak se objeví nějaká, která mě vyložené uchvátí a mě ty hvězdičky pak budou k hodnocení chybět. A tohle je zrovna ten případ. Kniha naprosto bez chyby, napínavá, čtivá s výborným tématem. Po dočtení knihy jsem pociťovala nepříjemné mrazení. Opravdu doporučuji a těším se na novou knihu této autorky. Samozřejmě hodnotím 5ti hvězdami (kéž bych nyní měla nějakou navíc :).
Při čtení jsem si říkala, že mi to neubíhá tak jako jiné knížky, ale to se u mne vždy za polovinou zlomí a pak jsme dočítala poslední stránky ráno u pracovního stolu v kanceláři.
Téma známé, případy únosu a jejich šetření se v knihách objevuje, pachatel překvapivý, dialogy u psycholožky měly propojovat osobnost detektiva s jeho pracovním nasazením a myšlenky matky nám vyprávěly příběh. Za mne čtivé.
Při čtení jsem si připadala, jako když čekám na zpožděný vlak a na nádražní tabuli stále naskakují přibývající minuty. Knihu jsem měla doma skoro tři roky než jsem ji dočetla. Asi třikrát jsem číst začala, ale nepodařilo se mi do ní dostat tak, aby mě zajímalo, jak to dopadne. Ani na počtvrté mě to moc nezajímalo, ale nerada nechávám knížky nedočtené. Všude jsem četla, že je to lepší Gillian Flynn. Osobně nechápu "Flynnovský" fenomén, opět se dostávám k problému dnešního PR, dobré jméno neznačí kvalitu. I přes antipatie jsem dala šanci její "nástupkyni."
Bohužel, u mě Spálená obloha nezabodovala. Musím souhlasit s kritickými komentáři pode mnou. Ucourané, plytké, monotónní, nezáživné, Gillian Flynn přes kopírák - to jsou mírné přívlastky, které bych použila. Vadily mi i vložené novinářské články, komentáře ze sociálních sítí i Jimovy "srdceryvné" kapitoly. Ten chlap na mě působil strašně asexuálně. :/ Tohle nemělo s thrillerem nic společného.
Moc me to nenadchlo. Bylo to takove trochu plytke, a asi v pulce knizky mi zacalo pripadat, ze je to moc zdlouhavy, a mela jsem sto chuti kouknout na posledni kapitolu - uprimne? O nic bych neprisla. Ale cetla jsem i horsi knihy.
Utahany, unyly, ucourany, tezkopadny, plytky, ani ryba ani rak vzhledem k žánru. Skoda času na precteni.
Moje pocity po přečtení asi nejlépe vyjadřuje komentář mirin1349.
Obávám se, že jsem nepochopila význam názvu - ani originál, ani překlad. Některé situace mi připadaly nevysvětlené, ale nebyly k pochopení příběhu nezbytné (jako ostatně velký kus této knihy), takže to v zásadě nevadilo.
A teď si připadám tak trochu jako u zubaře: mám to za sebou a vlastně to ani tolik nebolelo. Uvážíme-li hlavní téma knihy, dala by se předchozí věta považovat za pochvalu, soudím já.
SPOILERY!!!!
Odchází jí chlap a ona si nevšimla měsíce předtím divnýho chování, i když všichni okolo jo? Aha, ona vlastně neměla čas- "když se musíte starat o děti (-o jedno) a dělat kariéru..." Jasný no.
Její případ zajímal VŠECHNY.- A to jako proč, když děcka se ztrácej denodenně??
Po 4 dnech pátrání nežere a "kyčle jí trčí jako nikdy předtím a břicho má úplně vpadlé". Hm, dobrá čtyřdenní dieta, to by musela během vteřiny vážit tak 20 kilo .
Policistka jí vytírá mopem mlíko u dveří? Skvělá služba :)
Policajtka že dává info na amatérskej blogísek ohledně vyšetřování? Cože???
A konec? Prostě trocha řeči a pár slziček na lůžku, toť vše????????????????
KONEC.
Mně se jako všem nelíbilo její chování, jasněže. Chovala se jako pratur, byla odporná, a že ji noviny a titulky ODSUZOVALY a ona byla "oběť"? No byla leda tak na nakopání do *iti.
Nevím, proč ji autorka takhle vykreslila, když jak všichni víme, samoživky jsou už z principu vždycky zbožňovaný a glorifikovaný a už jen proto by byla celá země s ní, ne proti ní.
No prostě knížka plná nesmyslů, nedotaženosti a blbosti s odpornou hl. "hrdinkou". Spíš slepicí no. Případ o ničem, vyšetřování mě nebralo, a ten ufňukanec, co nemohl chrápat, mě nezajímal vůbec. Koho zajímají jeho rozbory s lékařkou na sezení???
Jako čtivý, ale odrazuje to skrz ty lidi a děj o ničem.
Rozpadlé manželství, zmizení syna, zjištění vlastní identity, odhalení pravdy vždy perfektní sestry a inspektor, kterého případ citelně zasáhl. Vyprávění z pozice matky, policisty a jeho psychoterapeutky. Jsou zde hodně popisovány pocity hlavních postav, spíš než samotné dění. Proto jsem knihu neohodnotila více hvězdičkami.
Na to, že jde o autorčinu první knihu, je to skvělý počin. Skvěle popsané charaktery postav, atmosféra i pocity. Zaujalo mě to mnohem víc, než například zmiňované Ostré předměty od Gillian Flynn.
Zmizení dítěte je hodně frekventovaný námět mnoha ženských románů a je jistě těžké najít nový úhel pohledu a vůbec něco nového. Autorka se pokusila o něco takového a podle mne uspěla docela dobře. Vzala si na paškál dnešní dobu, Twiter, blogy apod. plné nenávistných komentářů lidí, kteří kromě svých pochybných dojmů neví nic. Také příliš nepochválila policii a její postupy. Jinak se vyřádila na rodinných vztazích, ale to bylo očekávatelné, že. Takže dobrá, dalo se.
Naprosto fenomenální kniha. Jedna z nejlepších, jakou jsem kdy četla. Skvěle vystavěná - technicky, co do struktury. A děj? Co se mi odehrávalo v hlavě? Pocity? Nepopsatelné! Popadněte ji a čtěte!
Přiznám se, že jsem přečetla první a poslední třetinu knihy; terapeutická sezení jednoho z vyšetřovatelů jsem přeskakovala. Chválím originální námět, kniha není zaměřena na práci detektivů, ale na pocity a prožitky matky, sužovanou výčitkami svědomí, že neuhlídala svého syna. Na druhou stranu jsem měla pocit, že se nic neděje, stále jen smutek rodičů, novináři...., závěr fajn, čtenář rozhodně není ošizen.
Skvěle jsem si početla. Příběh byl tedy obzvlášť pro čtenáře-rodiče dost nervy drásající, pocity matky byly vykresleny skvěle, hyenismus internetových diskuzí také.
Atmosféru pěkně doplňovaly i zápisy z terapeutických sezení.
Pachatel a motiv trošku slabší, ale jako celek se mi kniha moc líbila.
Dobře napsané a čtivé, místy i docela napínavé. Moc jsem ale nerozumněla tomu, proč jsou do příběhu "vklíněna" terapeutická sezení jednoho z detektivů. Pro samotný děj mi nepřišla nijak důležitá nebo dokreslující...
Štítky knihy
americká literatura nenávist výchova mateřství únosy dětí nešťastná láska zmizení dětí hysterický realismus
Tak tahle kniha byla pro mne její nejlepší.
Moc dobře se četla a byla velmi napínavá.... Děkuji