Spálená obloha
Gilly Macmillan
Stačí jen okamžik – a život se změní v peklo. A umí ho vykreslit nejen Gillian Flynnová... Rachel Jennerová zůstala na moment pozadu. Od té chvíle se její osmiletý syn Ben pohřešuje. Avšak co se vlastně onoho osudového odpoledne na jejich procházce v lese stalo? Rachel se zhroutí svět, navíc proti sobě poštve téměř celou veřejnost. Ani spolupráce s policií neprobíhá zrovna ideálně. Ubíhají minuty, hodiny, dny... neúprosně ukrajují šanci, že Ben je ještě naživu. Že se najde. A vrátí se zpět. Rachel zjistí, že nikomu nemůže věřit. Dá se však věřit Rachel? Sugestivní, originální psychothriller – bestseller vycházející v sedmnácti zemích – je určen všem, komu utkvěla v paměti atmosféra románů Ostré předměty a Temné kouty... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Burnt paper sky, 2015
více info...
Přidat komentář
Čtyři hvězdy z pěti. Tu poslední strhávám za příliš odfláknutý konec. Celá kniha do detailů vykreslovala téměř minutu po minutě boj o nalezení chlapce, a když se na konci dočkáte rozluštění, je to jak krátký fejeton v bulvárním plátku. Sakra, s tím se dalo pohrát, tam se mohla lízat smetana. Takhle to působilo jako když dopisujete slohovku a za pět minut zvoní.
Velmi zajímavý a čtivý příběh o únosu dítěte. Líbilo se mi, jak bylo popisováno vyšetřování, výslechy, úvahy vyšetřovatelů, jejich zdary i nezdary.
Příběh by se mi líbil, kdyby by napsán jiný stylem. Jinak smutné, vždycky je to smutné, když jde o únos dítěte.
Docela mě to bavilo, občas jsem nedýchala, místy se příběh táhl. Pachatele jsem neuhodla, velmi mě to překvapilo.
Abych byl spravedlivá většinu knihy jsem jen tak přeletěla. Začátek vypadal slibně, ale pak se to zbytečně táhlo.
A tento typ psaní se mi obzvlášť nelíbí. Místo chronologického příběhu je kniha psána po částech: prolog, Rachelino POV, Jimovo POV, Před - 1. den atd. Obvykle se všichni v určitém okamžiku spojí, aby se příběh spojil. Ale aby tento typ příběhu fungoval, musí být každá sekce velmi dobře udělaná, aby čtenář investoval do příběhu nebo postav. Bohužel pro mě mi to psaní přišlo nevýrazné/nudné a není nic horšího, než si přečíst sekci která je nezajímavá, pak si přečtete další novou část, která je stejně nezajímavá.
A vložka s Jimovou psycholožkou mi přišla úplně nepodstatná.
Bohužel nesdílím takové nadšení jako ostatní čtenáři. Dějová linka u psychologa pro mě absolutně zbytečná. Chování Rachel.... taky bych šílela, kdyby se mi ztratil syn. Kniha mě prostě moc nenadchla...
Druhé setkání s touto autorkou (první Chůva). Diametrálně odlišné knihy. Zatímco první čtivá, u této jsem se nemohla začíst, přišlo mi to zdlouhavé, mnohé pasáže úplně zbytečné. Děj začal mít spád v poslední třetině knihy.
Čtivý příběh, pozvolné dávkování napětí, podrobné vykreslování myšlenek a pocitů hlavních postav, zajímavé zvraty... Líbil se mi styl - střídání pohledů matky a policisty, proložené úryvky z dokumentů, emailů, záznamů ze sezení u psychoterapeutky.
SPOILER: Naopak mi vadilo, že spousta postav se chovala nadměrně emotivně až hystericky - dá se to zcela pochopit u matky ztraceného dítěte, ale např. u členů vyšetřovacího týmu? A dávat vše za vinu traumatům z dětství - ok, traumata jsou zde dost vážná, ale zdá se mi statisticky málo pravděpodobné, že by se náhodně sešlo tolik takových osob.
Mě se kniha líbila, vtáhla mě do děje. Při čtení Vás napadne, ještě že to není moje dítě a že jej musíte víc hlídat..Je to až děsivé. Dál hodnotím kladně, že konečně tu je detektiv, co dělá chyby..jsem zvědavá na jeho další vyšetřování.
Výčitky svědomí, hledání, podezírání, pochybnosti, postoj veřejnosti. Vše v knize je. Něco více rozepsané, něco v náznacích.
(SPOILER)
Já jsem tedy úplně nepochopila, proč se z tohoto případu vyšetřovatel tak zhroutil, až musel chodit na psychoterapii. A přepisy sezení bych si bývala taky mohla odpustit, ty nic zajímavého nepřinesly.
Myslím, že z takového tématu se dalo vykřesat daleko víc, ale úplný brak to nebyl, takže aspoň 3*.
Tak tohle mě nebavilo, většina textu mi přišla jako zbytečné popisy. Pachatel mě překvapil, ale dočetla jsem to jen silou vůle, takže jsem vlastně na ten závěr skoro ani nebyla už zvědavá.
Napínavé, pár zvratů, a překvapivý konec. Pachatel mě překvapil. Rozhodně bych to ale nenazyvala thrillerem, spíš drama s prvky detektivky.
Ráchel se ztratí 8- letý syn při procházce, který s jejím svolením šel napřed. Měla to být pravidelná odpočinková procházka s pejskem. Autorka umí emotivně popsat pocity matky, výčitky, spolupráci s policií . Zmizení chlapce se po 12-ti hodinách změní v únos, jsou v lese nalezeny boty. Kapitoly se střídají vyprávěním nám čtenářům z pozice Ráchel a detektiva Jima. Jak dny utíkají, přibývá okruh podezřelých, pokračují výslechy všech rodinných příslušníků a zaměstnanců školy. V knize se mi líbí využití sociálních sítí, tak jak jsem v dnešní době zvyklá. V knize mimo únos dítěte se řeší psychologický rozbor detektiva, jaké má dopady na řešení tohoto případu. Autorka nezapomněla popsat hyenismus lidí a nátlak parazitů. Velmi napínavá kniha, protože jsem matkou, dokázala jsem se rychle vcítit do role Rachel, celou dobu jsem ji držela palce. Nebudu skrývat emoce i já jsem ronila slzy.
Příjemně napínavá kniha, pár zvratů i překvapivý konec. Plný počet hvězdiček dát nemůžu, zase taková topovka to nebyla, ale za přečtení určitě stojí.
Kniha se mi zdála zbytečně roztahovaná a vleklá. S podobným dějem jsem četla podstatně lepší knihy. Otravný byl přepis rozhovorů s policistou. Velice nezáživné, nudné a nadbytečné. Snad jen vyzdvihnu skvěle popsané pocity matky.
Mně se kniha také nějak vlekla. Spíš to bylo hodně o popisování pocitů, jako thriller bych ji také neoznačila. Neměla jsem potřebu číst každou volnou minutou, jako to mám u jiných knih. Kapitoly s vyšetřovatelem a jeho zpovědí mě dokonce nebavily, nezdálo se mi, že by děj posouvaly někam dál nebo hlouběji.
Protože se mi od této autorky ale hodně moc líbila její kniha Chůva, dám jí příště ještě šanci.
Tak toto je velmi zajímavá kniha :-) Asi jsem ještě nenarazila na žádnou, kde by se autor obracel přímo na čtenáře, v druhé osobě... Jako kdyby byl čtenář součástí příběhu.. :-) Jinak to bylo na mě místy zbytečně natahované.. Zajímavé bylo i to, jak se prolínalo líčení toho, co se děje právě teď, se zpětným analyzováním skrz detektiva Clema.. :-) Je to opravdu hodně neobvyklé :-) Celé.. :-D Doporučuji :-)
Zatím jsem četl od autorky 3 knihy a jsem spokojený. Takové lehké společenské thrillery, kde se toho hodně napovídá a napřemýšlí
Štítky knihy
americká literatura nenávist výchova mateřství únosy dětí nešťastná láska zmizení dětí hysterický realismus
Kniha se dobře četla, bylo mi líto uneseného dítěte, ale souhlasím s ostatními recenzemi, že taky nechápu proč se policajt z toho psychicky složil..matka na mě nepůsobila věrohodně, pořád jsem čekala, jestli o únosu něco neví. Pachatel byl nečekaný, nepravděpodobný, konec odbytý, mohl být lepe zpracovaný a závěrečná analýza mě nebavila.