Jiná cesta k trhu
Joseph E. Stiglitz
Kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii představuje zasvěcený pohled do procesu globálního ekonomického rozhodování a čtenářský obdiv získala jak pro svou odvahu a poctivost, tak i pro myšlenkovou hloubku a neotřelost. Joseph E. Stiglitz (1943) působil několik let jako předseda Výboru ekonomických poradců Billa Clintona a byl i hlavním ekonomem Světové banky. Soustředil se především na postavení rozvojových zemí, přičemž stále častěji kritizoval kroky Světové banky, měnového fondu i americké vlády, jež podle jeho názoru nadřazovaly zájmy Wall Street a finanční komunity potřebám chudších zemí. Stiglitz přesto není zastáncem radikálních řešení. Naopak, podrobně zkoumá možnosti evolučních kroků, jako je hledání spravedlivějších vztahů v mezinárodním obchodu a větší zastoupení rozvojových zemí v mezinárodních finančních institucích. Jeho kniha chce ve sporu o globalizaci vyprovokovat diskusi, což se jí zjevně daří.... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod
Vydáno: 2003 , ProstorOriginální název:
Globalization and Its Discontents, 2002
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2017 |  Euro - Společná měna jako hrozba pro budoucnost Evropy |
| 1997 |  Ekonomie veřejného sektoru |
| 2003 | Jiná cesta k trhu |
| 2021 | Formování učící se společnosti: Nový pohled na růst, rozvoj a společenský pokrok |
Kniha popisuje, jak se rozvojové a postkomunistické státy zapojovali do světového trhu. Autor zastává názory, že takové začleněni musí proběhnout pomalu. Na začátku jsou ochranářská opatření a podpora státu nutné a trh se má postupně otvírat. Až vyspělý trh se může plně otevřít světu. Ukazuje příčiny mnoha krizí a kritizuje postupy MMF a mnoha ekonomů, kteří plánovali přechody nejrůznějších ekonomik na tržní. Kniha se zabývá mnoha státy od Ruska a Číny, přes evropské země, jižní ameriku, asii až po zaostalé africké státy. Popisuje způsoby státních itervencí a rychlých uvolnění trhu a jejich důslekdy. Nechybí ani malá zmínka o ČR. Kniha například kritizuje snahu omezit ochranářská opatření chudých států, zatímco vyspělé státy dotují zemědělství a tím vlastně brání chudým zemím vyvážet jediný produkt, který jsou schopny vyvážet, ukazuje, jak v zaostalých zemích krachovalo podnikání poté, co se o něj stát přestal starat a jak bylo mnoho podniků zničeno privatizacemi. Přesto je však autor zastáncem kapitalismu.