Jiné dějiny Římského impéria
Alexandr Tamanskij
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482354/bmid_jine-dejiny-rimskeho-imperia-Tn0-482354.jpg
3
23
23
Zvykli jsme si. Zvykli jsme si, že politici lžou, medicína neléčí, škola neučí. Zvykli jsme si nevěřit. Dnes už nevěříme, že dvěma letadly lze zbořit tři paneláky, že radar v Brdech nás měl chránit před íránskými raketami, že 50 let od dobytí Měsíce neumíme vyrobit tehdejší raketové motory nebo že píchat si neschválenou látku do těla je ten nejlepší nápad. Jenže samotná nedůvěra nestačí. Probíhajícím událostem je třeba porozumět, orientovat se v nich. Kde vlastně všechno to lhaní a klamání začalo? Kde hledat jejich původ a příčinu a jaký sledují smysl? Proč nás dějiny nic neučí a jen nás trestají za neznalost, a já bych řekl, za nepochopení svých lekcí? Odpovědi na tyto otázky nabízí kniha Jiné dějiny Římského impéria. Cílem knihy vůbec není odhalení lži a její náhrada jediným pravdivým výkladem dějin. Autor samo sebou nabízí svůj vlastní výklad podložený přehlíženými, byť volně dostupnými artefakty, ale jeho opravdová hodnota spočívá v jeho vidění logiky vývoje lidské společnosti a její příčinně následkových vztahů. Kniha je určena čtenářům, kteří chtějí historii nejen znát, ale také ji chápat. Soustředí se na období renesance – pojem zavedený do vědecké terminologie historiky až v XIX. století. Vysvětluje, kdo a proč potřeboval rozdělit události XV. – XVII. století do dvou historických epoch pojmenovaných antika a renesance a oddělit je tisíci temnými lety takzvaného středověku a informačního vakua. Sám autor se ke Koncepci obecné bezpečnosti nehlásí. Já však mám dojem, že popsat entitu globálního prediktora se mu v jeho knize podařilo mimořádně výstižně a dostupně. Cítím povinnost milé čtenáře upozornit, zvláště pak ty, kteří se s pojmy Nová chronologie nebo Koncepce obecné bezpečnosti dosud nesetkali: zvažte sami, jste-li dostatečně otevření a silní. Čtení může ochromit vaše vidění světa, neurvale strhnout růžové brýle. Může se dostavit například nechuť nadále navštěvovat římské a řecké památky. Natož Jeruzalém! Absolventy gymnázií humanitního zaměření může začít pronásledovat sžíravá otázka: "Proč jsem tuto knihu nenapsal já sám?" Přijmete-li uvedená rizika, bezvadně se pobavíte a už samostatně přijdete na kloub i věcem knihou nedotčeným. (Text vydavatele).... celý text
Literatura naučná Historie Záhady
Vydáno: 2021 , Jan Buzek - Zakázané vzděláníOriginální název:
Другая история Римской империи (Drugaja istorija Rimskoj imperii), 2020
více info...
Přidat komentář
Těch pět hvězd je spíše za odvahu podívat se na dějiny jiným způsobem. Nápad je nosný, byť mnohé se zdá být neuvěřitelné. V každém případě to nelze zavrhnout. Bůhví co ukáže budoucnost.
Kniha plná blábolů. Kdo dá jiné hodnocení než odpad má v hlavě zmatek. Stačí se podívat zde do komentářů. Ubrečené nuly s malými pindíky, kterým prý každý lže. Směšné existence :-D
Knihu som odložila po pár stranách. Prečo? Je to strašná amatérčina.
V prvom rade už v úvode autor vyzdvihuje prácu blogerov a "samoštudujúcch" pred prácou archivárov a ľudí čo mali reálny prístup k historickým dokumentom?
K Wikipédii sa priznáva ako ku zdroju?
Neuvádza zdroje na fotografie a vôbec nemá zoznam použitej literatúry a citácií?
A toto má byť v poriadku?
Dokáže niekto túto knihu naozaj brať seriózne?
Pretože tí, čo túto knihu dokážu brať vážne asi v živote nečítali odbornú literatúru.
Ani sa nečudujem tomu hodnoteniu.
Ak idem robiť veľký prevrat v doteraz známych poznatkoch, tak by sa to malo urobiť inak.
A možno tak ako to robia odborníci a v rovnakej schéme. Tým sa rozlišujú od seba odborníci a "kvázyodborníci" a ukazuje sa prečo výskum nemôže robiť každí a určite nie od počítača.
Keby tú knihu prečítam je to odpad ako hrom, ale nedočítané knihy nehodnotím. A rozhodla som sa, že desaťkrát radšej uprednostním plytkú červenú knižnicu pred niečím takýmto.
Opravdu netradiční výklad historie. Zvláštní, ale v celku logické. Proluka ve stavebních technologiích je opravdu zarážející. Staré mapy asi studuje málokdo, ale ukazují , že kde co nesedí. Nová kanalizace pod základy domů v Pompejích , samotné město na mapách z 16. století.
Je více než smutné, že musím konstatovat, že vydavatel zhodnotil knihu velmi reálně. Není mi jedno, že jsem obklopen samou lží a různě pokřivenou minulostí a stále více i ohýbanou přítomností.
Nechci akceptovat to, že politici lžou, že medicína neléčí, škola neučí....jak se píše v anotaci.
Média vytvářejí na objednávku nereálný obraz světa a lidé to v naprosté většině akceptují. Takto vytvořený obraz světa je pak vydáván za veřejné mínění a většinovou vůli. Příkladů mediálních lží z nedávné minulosti je mnoho......pád dvojčat, zástupné války, pandemie, volby atd.
Říká se, že dějiny vždy vytvářejí vítězové. Tato kniha přináší zcela jiný pohled na velkou část novodobých dějin lidstva. Je to jako by se člověk ocitl v jiném paralelním světě. Na každém z nás pak je, jak s takovými informacemi naloží. Je jisté, že víra a náboženství ovlivňují lidstvo mnoho staletí a že v zájmu víry se napáchala spousta zla.
Kniha obsahuje spoustu obrazového materiálu a velké množství detailních informací, které mají doložit to, co autor čtenáři předkládá. Není to lehké čtení. Čtenáře to nutí zamyslet se a hledat další informace.
To že historici krivia históriu, vie každý kto sa aspoň trochu touto problematikou zaoberá.
Čoraz viac sa vyplavuje na povrch, že Slovania sú tu podstatne dlhší čas, ako sa zvykne tvrdiť v oficiálnych kruhoch. Ale táto kniha ukazuje na to, že čas je veľmi relatívny pojem, pokiaľ ide o históriu, dejiny. Kto v skutočnosti a v ktorom čase bol Cézar a ako je to vlastne s celým kresťanským svetom ... Iný pohľad, plný zaujímavých podnetov, hodných aspoň zamyslenia.
Jiné dějiny Římského impéria
Tato kniha o alternativním výkladu dějin rozhodně není pro každého. Vyžaduje mysl otevřenou novým myšlenkám a novým možnostem, jakým způsobem je možné chápat fakta a souvislosti mezi nimi. Podrývá to, co měl dosud člověk za jasně prokázané a nezpochybnitelné a přichází s novým pohledem na historii. Tady rozhodně nejde o to, jestli mají pravdu klasičtí historici nebo autor této knihy. Důležitější je, že si sám čtenář může ověřit, nakolik je ochoten vyslechnout názory a argumenty z úplně jiného pohledu, než sám zastává a přemýšlet o nich. Jistě, i mně napadala spousta otázek, které bych rád autorovi položil, ale pokud nemůžu něco jednoznačně popřít, potom musím připustit možnost, že to existuje.