Jiné hlasy, jiné pokoje
Truman Capote
V autorské předmluvě k vydání z r. 1968 Capote o svém příběhu napsal, že má v sobě "jistou mučivou a úpěnlivou naléhavost, jakou má poselství ztroskotaného námořníka vložené do láhve a hozené do moře". Cesta třináctiletého Joela Knoxe za tatínkem, která se mění v cestu do hlubin jeho tápajícího srdce, je lyrickým příběhem o lidské osamělosti a hledání lásky. V pohádkově viděném světě amerického Jihu, zaplněném přízračnými vidinami a fantastickými sny, žijí osobité postavy, které mají jedno společné: potíže s nalezením životního přítele.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2001 , OdeonOriginální název:
Other Voices, Other Rooms, 1948
více info...
Přidat komentář
Tohle je zvláštní - polosnové vyprávění o zrání mladého chlapce Joela ....
a o jeho cestě na americký Jih ....
Do Noon City vedou tím zapadlým krajem dvě silnice ..... a jednou z nich přichází Joel, aby se seznámil se svým otcem a trochu bizarními postavičkami kolem něj ....
V malé vesničce život stagnuje ..... postavy přežívají .... a Joel zde může naplno rozvinout fantazii dospívajícího chlapce .....
Sám autor zde vzpomíná na Faulknera, Twaina i Salingera .... o jejich vlivu na jeho tvorbu ....
Děkuji čtenářům za upozornění na tuto knihu .
Strašně mě baví Trumanův styl psaní, a chtěla bych vědět ( ne vlastně nechtěla) nakolik je to práce překladu a kolik do toho sám zainvestování autor.
- za okamžik se v Noon City rozhostí ticho, které se téměř promění ve zvuk: ve zvuk jaký mohou vydávat tlumené kročeje mezi náhrobky obrostllými mechem....-
- Na jižní obloze se rozzářila ledovými květy révová mříž hvězd a on ( Joel) si třpytivé hvězdy toho révoví spojoval pomyslnými čárami, až měl najednou skutečný dojem stříbrného ledu: viděl věž, fantastické květy, kočku připravenou ke skoku, obrysy lidské hlavy a další podivné vzory, jaké vytvářejí sněhové vločky -
Výlet mladého džentlmena za poznáním sebe sama. Cestou potkává plejádu roztodivných postaviček, hltá jejich často nelehké osudy a v hlavě si skládá, kým chce či nechce být. Knihu jsem si velice užil, podobná panoptika mám tuze rád.
Tahle kniha mne tak neuhranula, jako některé jiné od Capoteho, přesto má jeho poetika jedinečné kouzlo. Příjemné, nebanální čtení.
Velmi prostý příběh, rafinovaně vyprávěný z pohledu všech hlavních postav, z různých úhlů pohledu, od postav s různými životními příběhy a zkušenostmi. Přesto jako by je něco spojovalo, jakási marnost, neúspěch či zklamání...? Kniha, která předkládá (a čtenáři přináší) velmi konkrétní pocity, pro které ale jako by chyběla konkrétní pojmenování. Skutečnost, surrealita, sny a vidiny se mísí a vytváří naprosto uvěřitelný obraz, který je živý, ale přesto velmi pomíjivý.
Příběh jsem nepochopil, Capote nejspíš zůstane na okraji mého zájmu. Nicméně velmi jsem si oblíbil Florabelu a Idabelu. Chtěl bych si přečíst román o nich (tak skvěle byly napsané).
Stojí za přečtení, docela specifický příběh, který mě sám o sobě tolik neupoutal, ale četl se skvěle, protože ho psal Capote.
Vyprávění na pomezí snu a skutečnosti, jehož hlavní hrdina Joel vzpomíná na podivný svět své rodiny, žijící někdy v 50. letech 20 století na americkém jihu. Smutné a nostalgické ohlédnutí za světem, který pomalu a neodvratně mizí.
„Tématem knihy je Joelova pouť za poznáním sebe sama, na jejímž konci čeká uvědomění a akceptace pravé podstaty jeho identity. Joel na své cestě mířil k otci, k rodině, k oáze bezpečnosti. Nachází však jižanskou rezervaci stiženou chorobou stagnace. Je to svět dávno odsouzený k zániku,“ vystihl vyznění knihy Radoslav Nenadál. Capote ve své prvotině – bylo mu tehdy čtyřiadvacet let – vytvořil bizarní svět „na kraji civilizace“, kde žijí prazvláštní existence. Řada z nich je ale nakonec docela sympatických, v čele s Joelem, ale i snílek Zoo, praštěná dvojčata Idabela a Florabela a podivný strýček Randolph. Místy trochu kafkovské, patrné jsou i stopy bildungsrománu a gotického románu – moc pěkné!
Chvílemi z té knihy velmi nepřijemně mrazí. Autor mistrně ukazuje, co je skutecná osamělost, i když když se v podstatě o nicem takovém celou dobu nikdo ani nezmíní.
Zajímavá, ale i podivná kniha o putování jednoho chlapce, který nakonec nalezl, co chtěl, anebo ne?
Autorovy další knížky
| 2006 |  Chladnokrevně |
| 2019 |  Snídaně u Tiffanyho |
| 1965 | Luční harfa |
| 2001 | Jiné hlasy, jiné pokoje |
| 1992 | Ručně vyřezávané rakvičky |
Prvotina čtyřiadvacetiletého Trumana Capoteho Jiné hlasy, jiné pokoje sklidila v roce 1948 veliký úspěch. K výročnímu vydání po dvaceti letech autor uvedl, že kniha má v sobě "mučivou a úpěnlivou naléhavost, jakou má poselství ztroskotaného námořníka vložené do lahve a hozené do moře". Příběh o třináctiletém chlapci, který se vydává do srdce amerického Jihu za svým tajemným otcem je směsicí fantaskního snu, gotického románu i moderní odysey mladého hrdiny, který přichází mezi podivnými existencemi hledat především sám sebe.
.
Mám ráda literaturu amerického Jihu a tato kniha ji zosobňuje takřka příkladně, přesto si myslím, že forma někdy přepadává přes obsah a autorova literární invence někdy hraničí s halucinací, ve které jsem měla problém se orientovat. Lyrika je místy hodně zbytnělá, ale evidentně má čtenáři vymazávat kontury mezi opravdovým světem a chlapcovým prožíváním. Samo prostředí Landingu představuje zchátralé rodinné sídlo, v němž žijí podivné existence zamrzlé v čase, je to jakýsi zaprášený skanzen, či snad panoptikum živých - mrtvých než místo pro dospívajícího chlapce. I vše ostatní kolem představuje spíš zánik, smrt a rozklad než život a živelnost: zchátralý hotel Cloud, ve kterém došlo k tragickým událostem, zarostlá zahrada s ruinami dávných časů, Randolphův kabinet kuriozit,... Aktivnější stránku života představují dvě postavy: služebná Zoo a divoká dívka Idabela, obě však marně touží po změně, která po zoufalé snaze nepřichází.
.
Jiné hlasy, jiné pokoje jsou čímsi znepokojivé, místy mají i duchařskou atmosféru a tíživost. Jako prvotina je to kniha pozoruhodná, avšak na mne místy lehce exaltovaná,...té symboliky je v ní zkrátka až moc. Přesto je to dílo, které stojí za přečtení - zvlášť pokud máte rádi Capoteho a jižanskou literární tradici.