Jiný úhel pohledu
Jituše Oldřichová
Kdo jsem? Každou chvíli někdo jiný. Pro mého syna jsem v jedné chvíli úplně nemožná matka a vzápětí sympatický bankéř poskytující nevratnou půjčku. V zaměstnání jsem multifunkční pracovnice hospodářské správy, pokladní, co prudí s vyplňováním cestovních dokladů, a také pochůzkářka, což je pro některé kolegy synonymum se slovem kurýr (pochopitelně expresní). Pro mého partnera jsem dříve byla rajským ostrovem v rozbouřeném moři života a dnes ostrovem sv. Heleny, odkud se mu podařilo zdrhnout. Kolik mi je? Někdy mám pocit jako bych se právě narodila a někdy si připadám stará jako vesmír. Letos v únoru mi ale kolegyně přinesly kytku a sdělily mi, že mi je čtyřicet. No, když to říkají… A teď pravdu: ve skutečnosti jsem nikdo. Zjistila jsem to díky meditaci a při osamělých procházkách v přírodě. Je to fajn, nikdo může být tak trochu vším a přitom zůstat svobodný. ... celý text