Jiný život
Per Olov Enquist
Memoáry jednoho z nejuznávanějších švédských spisovatelů se počínají v malém zeleném domku v severním Švédsku, v provincii Västerbotten, a končí Enquistovým návratem — nejen zpět ke psaní, ale i symbolicky obratem k jinému životu. Per Olov Enquist, podobně jako August Strindberg, popisuje svůj život v er-formě. Po bezpečných dětských letech přichází neklidná dospělost, kdy Enquist tráví dlouhý čas v cizině a cestuje. Berlín, New York, Paříž, Kodaň. Díky hře Noc Tribádek se mu dostane mezinárodního věhlasu, v roce 1977 je dokonce uvedena na Broadwayi. Ale úspěch, který ho vymrštil k výšinám slávy, ho zároveň uvrhá stále hlouběji do propasti zoufalství. Obklopí ho neproniknutelná mlha a je sotva schopen napsat dopis, natožpak román. Dlouho a bezúspěšně se pokouší svým úzkostem unikat, nic se mu nedaří. Nakonec však přece jen cestu zpět k psaní najde.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , HostOriginální název:
Ett annat liv, 2008
více info...
Přidat komentář
Enquistův autobiografický román pro mě znamenal především nový pohled na dějiny Evropy 2. poloviny 20. století. Je to pohled osobní, i když má přesah i do obecnější roviny, protože Enquist velkou část svého profesního života strávil postupně v redakcích několika švédských deníků. Ve svých komentářích zastává vlastní pohled na věc. Riskuje. Hledá sám sebe. Hodně cestuje: Berlín, New York, Paříž, Kodaň. Později už coby spisovatel zažívá obrovský úspěch se svojí hrou Noc Tribádek, kterou dokonce uvedli na Broadwayi. Dostává se mu mezinárodního věhlasu, jenž ale pro Enquista znamená zároveň tíhu, která jej zmáhá a téměř paralizuje. Nic se mu nedaří a není ani schopen psát. Nakonec ale, po dlouhém tápání, přeci jenom najde pevnou půdu pod nohama a opět se pustí do psaní.
Měla jsem svíravý pocit, když psal o svém jméně, které dostal po zesnulém bratrovi a jak s tímto svádí vnitřní boj.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Návštěva osobního lékaře |
| 2007 |  Kniha o Blanche a Marii |
| 2003 | Hamsun |
| 2011 | Jiný život |
| 2001 | V hodině rysa |
Tato kniha rozhodně stojí za přečtení. Nenechte se případně odradit tím, že se jedná o vzpomínky někoho, koho neznáte - poznáte :)
Připadalo mi zajímavé, jak kniha mimoděčně ukazuje lehce odlišné vnímání světa a jeho nedávných dějin skrze náš středoevropský a autorův severoevropský úhel pohledu. (A taky pochopitelně z opačných stran železné opony.)
Pokud jste četli, či se chystáte číst další autorovy knihy, doporučuju významnější časový rozestup, jinak budete mít pocit, že čtete pořád to stejné dokola. To má zase tu výhodu, že když pak dostanete chuť na Enquista, můžete sáhnout po jakékoli jeho knize a dostanete, co jste chtěli (to je moje zkušenost, ale nečetla jsem od něj vše).