Jiří Voskovec a Jan Werich: v divadle, ve filmu, v soukromí
Vladimír Just , Ondřej Suchý , Jiří Suchý , Pavel Taussig , Michal Schonberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/289909/bmid_jiri-voskovec-a-jan-werich-v-divadl-Nmc-289909.jpg
5
5
5
Z bohatého soukromého archivu sběratele Jaromíra Farníka bylo vybráno množství méně známých fotografií, kreseb, karikatur i některých unikátních záběrů ilustrujících profesionální i soukromé životní dráhy Jiřího Voskovce a Jana Wericha. O průvodní text, psaný s vtipným, střízlivým nadhledem, oproštěným od nekritického pohledu a přinášejícím i nová fakta, se postarali Vladimír Just, Michal Schonberg, Jiří Suchý, Ondřej Suchý a Pavel Taussig.... celý text
Přidat komentář
Prvotně mě zaujala možnost poznat v rámci jedné knihy hned pět autorů a dva velikány. Jednorázové obohacení, říkala jsem si. (…) Když ale teď po přečtení procházím tím množstvím titulů, které na mě tady k V+W vybaflo, vidím, že to byl krok daleko větší. (…) Vykročila jsem na cestu, hodně dlouhou cestu. Už proto dávám plný počet hvězd. (…) A protože dojetí nad tištěným přišlo již s šestou stranou, pár vět opisuji.
-------------------
,,Někdy mi dělá starost, jestli se ještě uvidíme, a chtěl bych pro přesnost, abys měl černý na bílým, že jsi vždycky byl a že jseš nejlepší mužskej, kterýho jsem v životě potkal. Že jsi byl vždycky můj korektiv, svým způsobem můj mentor, kontrolní světýlko na počítači. Pro mě myšlenka ,,A co by ten vůl si o mně pomyslel“ byla všeobecná záchranná brzda. Anebo šporna. Proto bych Tě chtěl ještě vidět. Aby bylo jasno, pane Voskovec. Já se smrti nebojím a v těch nejzoufalejších situacích duševních downs bych si nešáhnul na život, já se bojím někdy umírání, a to asi každej. Kdyby se mě udělalo moc dobře, což se asi nestane, tak bych přiletěl do New Yorku a vůbec bych nešel do biografu ani do divadla, ale seděl bych na 63 W 89 a cítil bych se jako Jezulátko, který leží v kajčím peří a tatínek truhlář a nezbouchnutelná matinka se na něj usmívají a dávají mu maces.“
- Jan Werich v dopise Jiřímu Voskovcovi 1.12.1978
Velmi dobře zpracovaná kniha. Již v začátcích byl základ v nápadu Jaromíra Farníka, který disponuje unikátním archivem éry Osvobozeného divadla, což doložil i knihou "Válka s lidskou blbostí" (nakladatelství BVD, r.2007).
Bohužel je zde i černá kaňka, o kterou se zasloužil ve své stati a v kapitole IV. Vladimír Just. Dosti nevhodným způsobem referuje o tom co předcházelo účasti Jana Wericha v ND na t.zv.Antichartě (zejména str.67). On totiž konec 70-tých let XX.století byl pro pana Wericha opravdu tragický. Kdosi to nazval "Antickou tragédií J.W". Domnívám se, že byl, bohužel velmi blízko pravdě.
Jinak je ale tato kniha dobrým vodítkem pro příznivce Osvobozeného divadla a osobně se mi velice líbila závěrečná stať Borise Jachnina : " Filmové, televizní a divadelní role V+W".
Nakladatelství Brána mělo výtečný nápad, že renomovaným sběratelům umožnilo veřejně uplatnit jejich vzácné archiválie.