Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Silně humanisticky akcentovaný román je obrazem života v jednom z německých koncentračních táborů, kde byli internováni nemocní vězňové. Autorův pohled za dráty této továrny smrti nic nezakrývá, nezatajuje, netlumí. Děj se odehrává na počátku jara 1945, kde již ani vězňům nezůstávají utajeny příznaky blížícího se konce války. Nacisté se stávají ještě bezcitnějšími, člověk je v těchto podmínkách pouhou lovnou zvěří, ale všichni vězňové přesto do poslední vteřiny svého života doufají, že toto peklo nakonec přežijí. Silné dílo končí osvobozením tábora.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1969 , Naše vojskoOriginální název:
Der Funke Leben, 1952
více info...
Přidat komentář


Spolu s knihou Deník Anny Frankové je Remarqova Jiskra života tím nejsilnějším příběhem...příběhem ze života. Myslím, že by si ji měl každý přečíst, především dnešní mládež. Téma této knihy v člověku dlouho zůstává...


(SPOILER) Krásná, ale i drsná a smutná kniha. Mám ráda konec, kde sice vězeň 509 umřel, ale přitom jako poslední jeho plán zastřelil jednoho ze svých mučitelů.


silná kniha...jednoznačne patrí k mojim najobľúbenejším nielen od samotného Remarqua ale aj celkovo..


Já v 17ti četla Tři kamarády a pak Na západní fontě klid. Kamarádi byli super, fronta mě nebrala. Dnes (po 12 letech) si myslím, že jsem na to nebyla "vyzrálá". Naštěstí jsem se odhodlala a zkusila Jiskru života. Kniha se četla krásně. Byla skvělá, donutila člověka přemýšlet a představovat si věci, do kterých se ani člověk není schopen vžít. Osud vězňů mě upoutal, ale i pohled na "druhou stranu plotu" byl silný. Tady člověk pochopil, jak byli zmanipulovaní propagandou. Viz voják vychovávaný od 7 let.... Pak je jasné, že byli tak oddaní své věci...
Smutná, ale krásná kniha... mohu jen doporučit


věčné a silné téma koncentračních táborů, nejvíc se mi líbil konec knihy, kdy věznové zjišťují, že je konec války, dochází k osvobozování tábora. Moc hezky jsou napsaný pasáže, kde autor popisuje osobní pocity při osvobození.


Kniha na téma, které je synonymem hrůzy. Neubráním se srovnání.. Knihy "Smrt je mým řemeslem" nebo "Laskavé bohyně" jsou jiný level. Na této knize mě zaujal spravedlivý konec a krásný příslib lepšího zítřka...


kniha mě docela zklamala..musela jsem se nutit do čtení. Ničím mě děj neoslnil, bylo to takové o ničem..proto 3hvězdičky


Jak napsal sataras pode mnou, válka se nedá hodnotit, ani komentovat. Kniha byla něčím, co mě neskutečně pohltilo a vyplivlo s pocity, které ve mě zůstanou již navždy ...


Neskutočná kniha. Veľmi silné príbehy z koncentračného táboru Mellern. Neuveriteľné čo sú mnohí ochotní vytrpieť len aby prežili.


jsou to příběhy věznu částečně ženy i chlapa a o jejich přežití Vtéto knize jde o silné přežití např. když se muž a žena setkají tak si vyhlídnou domeček a řeknou si že když padne tak padnou taky jsou tam popsany sugestivní myšlenky bez kterého by lidi koncntrační tábory nepřežili


První kniha, kterou jsem od Remarqua přečetla a od té doby jsem ho začla číst pravidelně a také pravidelně u jeho knížek brečím.Pro mě dokonalost, celá jeho tvorba, nechápu, jak je možné, aby někdo dokázal tak psát a popsat to a vyprávět, tak romanticky a zlehka, přitom tak drsně reálně, pro mě nejoblíbenější autor, lepšího neznám.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) fašismus humanismus holokaust, holocaustAutorovy další knížky
1967 | ![]() |
1962 | ![]() |
1969 | ![]() |
2006 | ![]() |
2005 | ![]() |
Kniha, která ve mně zanechala nejhlubší pocity. Vím, že už si ji nikdy nepřečtu...ale jednou v životě ji musí přečist každý.