Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Silně humanisticky akcentovaný román je obrazem života v jednom z německých koncentračních táborů, kde byli internováni nemocní vězňové. Autorův pohled za dráty této továrny smrti nic nezakrývá, nezatajuje, netlumí. Děj se odehrává na počátku jara 1945, kde již ani vězňům nezůstávají utajeny příznaky blížícího se konce války. Nacisté se stávají ještě bezcitnějšími, člověk je v těchto podmínkách pouhou lovnou zvěří, ale všichni vězňové přesto do poslední vteřiny svého života doufají, že toto peklo nakonec přežijí. Silné dílo končí osvobozením tábora.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1969 , Naše vojskoOriginální název:
Der Funke Leben, 1952
více info...
Přidat komentář
K této knížce jsem se dostal po přečtení Na západní frontě klid a úplně mě dostala. Pro mě nejlepší knížka od Remarqua. Můžu jen doporučit.
Od tohto autora som doteraz prečítala deväť kníh a pri každej jednej som si povedala, že táto je tá naj. Ako desiata kniha sa mi od Remarqua dostala do rúk práve Jiskra života. Áno, nedá mi nepovedať, že táto je jednoznačne tou najlepšou. Jiskra života je iná. Nerozpráva žiadny romantický príbeh, ktorý aj tak skončí tragicky. Rozpráva o krutosti koncentračných táborov. O zbytočnom zabíjaní. O nezmysluplnom naháňaní Židov a o ešte nezmysluplnšej Hitlerovej predstave. O tom, ako neuveriteľne dlho toto dokázal jeden prepnutý mozog so zmanipulovanými mnohými ďalšími prepnutými mozgami páchať. O tom, čoho je človek schopný, keď mu dáte moc. O tom, že človek je jediný tvor na zemi, ktorého sa treba skutočne báť. Lebo to, čoho je schopný človek nie je schopný žiadny iný živý tvor. Ale Jiskra života je aj o priateľstve. Tom skutočnom. Je o nádeji. Pretože keď človek žije v pekle, stále vie, že raz to peklo skončiť musí a on to len musí vydržať. Musí prežiť. Jiskra života je aj o 509. Hlavne o ňom. O človeku, ktorý sa v koncentračnom tábore stal číslom. Nie preto, že by svoje meno po takej dobe zabudol. Preto, lebo už viac nebol tým, kým predtým. Nikto z mojej generácie (ani ja) si nedokáže predstaviť, aké je to, keď sa človek dennodenne bojí o svoj život. Keď nevie, či tento deň dožije dokonca. Keď smrť je na dennom poriadku. Niekto napísal, že táto kniha má aspoň povzbudivý koniec. Nedá mi opýtať sa, naozaj? Mne sa veľmi povzbudivý teda nevidel. Takto zlomené ľudské bytosti, ktoré si siahli ešte hlbšie než na vlastné dno, si neviem predstaviť, po skončení ich utrpenia v koncentračnom tábore, ako šťastné bytosti. Áno, záver dáva iskričku nádeje, ako je uvedené v popise knihy, ale pri čítaní posledných stránok som okrem obrovských sĺz mala aj zovretý žalúdok, čo s nimi bude ďalej. Niektoré bremená sú priťažké, aby ich človek dokázal vstrebať. Démoni z tábora vás môžu prenasledovať pokojne aj po celý život. Nádherná kniha o hrôzostrašnej minulosti, to je Jiskra života.
Tahle knížka mě zasáhla kdysi dávno ještě na základce, přečteno několikrát jedním dechem, prostě Remarque.
Jsou pribehy, ktere se ani neprislusi hodnotit. Remarque ma vetsinu takovych. Samozrejme, ze se jedna o depresivni, hruzu a slzy nahanejici pribeh, ale zaroven je to pribeh vule, sily, zivota a hlavne svedectvi o tom, co by se nemelo v risi lidi dit, je hrozne kdyz zkolabuje jednotlivec, je temer nenapravitelne, kdyz zkolabuje system. Dekuji za dalsi skvely a hrozny roman.
Knížka, která vás dostane příběhem bez příkras. Nemůžete přestat číst, i když už máte pocit, že se za chvíli rozbrečíte.
Opět krásná a velmi silná kniha od tohoto autora. Aspoň konec knihy byl trochu pozitivně laděný...
Silná kniha, drsný příběh, depresivní atmosféra. Vždy je mi do breku při pomyšlení, jaká zvěrstva lidstvo napáchalo, páchá a ještě napáchá.
Tuto knihu by si měl přečíst alespoň jednou každý. Lidé velmi rychle zapomínají a těch skutečných pamětníků žije už velmi málo. Tato kniha je drsný způsob, jak si uvědomit minulost. Povinná četba by to měla být pro všechny, kteří mají dojem jak špatně si žijí v současném světě.
Tuto knihu jsem četla dvakrát, poprvé jsem neměla srdce na to jí dočíst a až teď jsem jí celou zvládla. Je to naprosto neuvěřitelné co lidi prožívaly v dobách války, člověk žijící v této době si to neumí představit i když se hodně snaží a knihy od Remaqua to nastiňují velmi dobře....
Moje druhá kniha od Remarqua, vždy se jedná o velmi silný příběh. Přestože se jedná o příběh z koncentračního tábora, je úžasné sledovat houževnatost a přizpůsobivost lidí v nejtěžších okamžicích života.
Nuž knihu som čítala pred mnohými rokmi, dodnes z nej mám hrozný pocit - ale to preto o čom tá kniha vlastne je. vtedy ešte ako mladá žaba som o koncentrákoch veľa nevedela ani sa o ne nezaujímala. Po prečítaní knihy som zostala ako obarená a prestala som čítať knihy, ktoré napísal Remarque ( nemám rada smutné konce). To však nič nemení na tom, že kniha je tou, čo zanechala vo mne stopu do dnes a to je hádam viac aj 30 rokov čo som ju čítala. A možno práve vďaka tejto knihe som sa o tému holokaustu a koncentračných táborov začala zaujímať viac. A keď som navštívila poľský Oswiencim, príbeh sa mi vrátil. A napriek snahe nedokážem pochopiť ako bolo možné dopustiť takéto hrôzy. Fiktívny príbeh s reálnym základom - čítate s hrôzou a predsa neviete prestať. Ja by som túto knihu zaradila tiež medzi povinné čítanie stredoškolákov - ide tému a o niečo čo sa nesmie zopakovať a mladá generácia by sa o tom mala dozvedieť, aby história bola varovaním do budúcnosti.
Silný příběh o vůli žít, touze přežít a o otázkách, co může být potom. Těžký, ale nádherný příběh.
Tak zde bohužel nepůjdu s davem a musím říci, že z knihy mám rozporuplné pocity. Buď je to tím, že o koncentračních táborech už mám leccos načteno a shlédnuto nejméně tucet dokumentů nebo mi kniha jednoduše až tak nesedla. Neříkám, že je to špatné čtení, to rozhodně ne, ale nemohu se zbavit dojmu, že je to kniha, ve které jsem nenašel nic, za co by měla být oproti jiným dílům s podobnou tématikou tak velebena a stavěna do popředí. Zkrátka nezaujala. 3*
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) fašismus humanismus holokaust, holocaustAutorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Kniha přečtená jedním dechem..
Od Remarqua jsem už četla na Západní frontě klid a tehdy to bylo tak silné, že jsem už nic podobného číst nechtěla. Jenže "obyčejná" beletrie románků, jednoduchých kriminálek a pod. mi příjdou nějak ploché, nezajímavé a bez emocí. Zde vím, že tyto příběhy spousta lidí zažilo, tu hrůzu války a koncetračních táborů. Jejich pocity, naděje a zoufalství. Jak píší ostatní, je to silný příběh, který se vryje do paměti. Doporučuji!