Jíst, meditovat, milovat
Elizabeth Gilbert
Pouť pro mladé dámy za pozemskými i duchovními rozkošemi napříč Itálií, Indií a Indonésií Úspěšná, dobře zajištěná novinářka po rozvodu s manželem a dalším nevydařeném vztahu prochází krizí, má pocit, že zklamala okolí i sebe. Rozhodne se odpoutat od všeho, čím dosud žila, opouští zaměstnání a vydává se sama na roční cestu kolem světa v naději, že pochopí, kam vlastně chce svůj další život nasměrovat. Na první zastávce v Itálii jí okouzlí italská bezprostřednost, žena pookřívá a bezstarostně vychutnává stejnou měrou nezávazné dvoření i bezkonkurenční kuchyni. Po čase odchází na čtyři měsíce do Indie, kde se v ášrámu usilovně pokouší prostřednictvím meditací najít cestu do vlastního nitra a ne vždy se jí to úplně daří. Hrdinčina cesta končí v Indonésii, kde se stane na ostrově Bali žačkou místního šamana. Nakonec, obohacena setkáním s odlišnými kulturami si postupně vyjasňuje vlastní představy i cíle a své cestování uzavírá s pocitem, že nyní již dokáže uvést svůj život do rovnováhy a stanovit jeho základní hodnoty.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2007 , MetaforaOriginální název:
Eat, Pray, Love: One Woman's Search for Everything Across Italy, India and Indonesia, 2006
více info...
Přidat komentář
Pokud jste milovníky knih stejně jako já, určitě pochopíte mou bezmoc, která se mě zmocnila na dovolené, když jsem zjistila, že kniha, kterou jsem si přibalila na týdenní kemp tour s mým milým, mě nebaví. A tudíž vlastně nemám co číst. V rámci udržení své "válečné linky" a v touze po odlehčení, jsem vybrala knihu Osudy dobrého vojáka Švejka. Věřila jsem, že Haškův humor bude na dovolenou tou nejlepší možnou volbou. Ale pletla jsem se. V nejkratší možné době jsem přepadla knihkupectví a chňapla po knížce Jíst, meditovat, milovat od spisovatelky Elizabeth Gilbertové. Měla jsem ji už dlouho na seznamu a její měkká vazba byla pro zbytek cesty naprosto ideální volbou...
Hlavní hrdinkou je autorka sama. Prožívá těžký rozvod, který ji vnitřně hodně poznamená. Díky několika pracovním cestám a událostem, se rozhodne podniknout roční cestu po třech zemích. Itálii, Indii a Indonésii. V každé z nich touží objevit něco jiného a především najít znovu sebe samotnou.
Kniha pro mě byla něco mezi cestopisem, šmrncnutým motivační literaturou pro ženy. A je pravdou, že se pro mnoho z nich stala velkou oporou a inspirací. Možná právě kvůli žánrovému zařazení jsem z ní nebyla příliš uchvácená. Nemohu ale ani říct, že mě vyloženě zklamala. Objevila jsem samu sebe hned v několika pasážích a ztotožnila se tak s autorkou samotnou. Ale nejspíš jsem prostě čekala román s takovou tou špetkou "něčeho navíc", který zcela pohltí moje ženské srdce. A to se nestalo.
Tato knížka je zcela jistě otázkou osobního vkusu, a proto ji k přečtení určitě doporučuji :-)
Opět začátek knihy super, v hodně věcech jsem se našla. Celou dobu v Itálii se mi kniha četla úžasně. Ve zbytku knihy mě zaujalo již jen pár myšlenek.
Tohle byla jedna z těch knížek, které jsem si chtěla moc přečíst, ale nechtělo se mi. :D Vím, jak to zní, ale je to tak. A popravdě - asi bych si ji nikdy nepřečetla, kdybych nenarazila na audioknihu. Ta mě utvrdila v tom, že bych ji při běžném čtení asi odložila - některé pasáže jsou zdlouhavé. Nicméně musím říct, že ve mě zanechala mnoho pozitivních dojmů něco se svým životem udělat, udělat nějakou změnu a zamyslet se nad tím, jak žiju teď. A to byl (aspoň myslím) účel. Audioknihu doporučuju o to víc, že se můžete zamýšlet i při uklízení :D.
Nejdříve jsem měla obrovský problém se do knihy začíst. Itálie mi přišla neskutečně nudná a několikrát jsem se knihu chystala odložit. Čtyři hvězdičky jsou tedy spíš pro Indii a Indonésii. Knížka je spíše k zamyšlení, román na léto. Doporučuji přečíst všem, co mají v životě nějaké trable.
Mě kniha hodně zklamala. Nevím, čím to je, když jsem na ni slyšela tolik ohlasů. Možná tím, že věci, které v knize jsou, už znám. Možná jsem už dál, než byla hlavní hrdinka, když "hledala". Dala jsem šanci i filmu. Nepomohla ale ani Julia Roberts - moje oblíbená herečka. Kniha i film se snaží něco předat, ale já jsem nepochopila, co. Nepochopila jsem, co vlastně Liz ve svém životě změnila. Ani z knihy, ani z filmu.
Po knize jsem sáhla ve chvíli, kdy jsem "přesně tohle" potřebovala. Potřebovala jsem zahnat depresi, vlastní krizi a najít nejen oddychový příběh, ale i motivaci a podněty k zamyšlení. Přesně tohle jsem chtěla a přesně tohle jsem dostala.
S hrdinkou jsem se snadno a velmi rychle sžila, každá z částí nabízí něco jiného a je to prostě geniální, co zažila a jak se dostala z té hromádky neštěstí až k silné, vyrovnané ženě.
Ano, napřed jsem viděla film, ale obojí má pro mě hodně co nabídnout a baví mě to stejně. Film si pustím, potřebuji-li se zase trochu narychlo navnadit, motivovat. Po knize sáhnu zase ve chvíli, kdy mám čas a chuť víc se zamyslet a do hloubky si to užít.
Vždyť o tom to je - vím, co mi kniha nabízí a pro jaké chvíle se hodí a právě v tu dobu ji mám v ruce. Nikdy nečtu nic, na co nemám náladu, nicméně tahle kniha u mě vede snad skoro pořád.
Knížka, co mě hodně motivovala (a nejenom k cestování) a navíc se mi moc líbil i příběh :)
Kniha, se kterou naberete novou energii. Kniha, o které budete ještě dlouho přemýšlet. Kniha, která vám může pomoci v těžkých životních situacích. Kniha, kterou však musíte brát s nadsázkou. Díky ní zatoužíte po objevování různých zákoutí světa. Doporučuji i zhlédnout film, je dobře zpracovaný.
U této knihy je rozhodující, jestli si sednete s hlavní postavou nebo ne, a také jestli jste někdy zažili, co popisuje. Člověk, který se někdy rozváděl nebo měl deprese, se do ní vžije snáz než ten, kdo to nezažil (ale to není jeho chyba, samozřejmě). Mně se hlavní hrdinka líbila, její styl vyprávění i obsah vyprávění jako takového byl velmi zajímavý, občas i poučný. Dlouho jsem se odhodlávala knihu přečíst a nakonec jsem nelitovala. Na druhou stranu, nějak nemám potřebu ji číst víckrát, je pravda, že občas bylo vyprávění až zdlouhavé.
Než jsem začala číst, viděla jsem snad x krát filmové zpracování s Julii R. (která je v roli, mimichodem jako vždy, skvělá). Knižka tedy pro mne byla jen jakýmsi doplňkem toho, co notoricky znám z filmu. Ale nejen z filmu, ale i ze života svého a mnohých dalších. Prostě a jednoduše...dokud sami neuděláme krok kupředu, budem stále a dokola hnít ve svém "poprděném" rybníčku, jehož hladinu rozčeří snad jen nožka vodouchova.
Za mne určitě palce nahoru :-).
Kniha má své pro a proti. Indie, na kterou jsem se těšila nejvíce, pro mě nejvíce přitažlivá byla ohromným zklamáním. Některé pasáže jsem i přeskakovala. Nejvíce se mi líbila Itálie, tu jsem přečetla doslova jedním dechem. Indonésie se mi také moc líbila. Film je krásný.
Knihu jsem si koupila, hned jak u nás vyšla a moc jsem se na ni těšila. Začala jsem číst - a moc mě nebavila, byla jsem zklamaná. Četla jsem ale ještě dál.. a knihu odložila. Film jsem viděla. Knihu jsem poslala dál. Nedávno jsem se ke knize dostala a začala znovu od začátku. Ten mě opět nebavil. Myslím, že se toho hlavní hrdince zase tolik špatného nestalo, už nechtěla být vdaná. Terapie cestováním a poznáváním jí pomohla a vlastně tuto knihu psala na objednávku, rok cestovala a psala o tom. Nějak mám pocit, že ty knihy psané na objednávku jsou místy nudné, nezáživné a dlouhé. V knize byly samozřejmě i pasáže zajímavé a ledacos jsem se dozvěděla. Zajímavé povídání o Bali. Někdy jsou lidé hodně překvapeni prvotinou autora. Pokud je to první kniha a není psána na objednávku, tak aby vyšla, musí být asi nějak dobrá. Tak - na druhý pokus jsem knihu zvládla. Měla jsem ji jako takový osobní dluh. Číst ji znovu už nebudu - nebo nemám v plánu, ale asi se ještě podívám na film. Hlavní hrdinka mi přijde trochu rozmazlená.
Úžasná kniha. Možná mi i pomohlo, že jsem nejdříve viděla film. Protože kniha (jako téměř vždy) předčila má očekávání.
Krásný, čtivý román o užívání si, o hledání samotné sebe, cestování, objevování. Nádhera, jak to vše hlavní hrdinka pojala. Nejdříve užívání si života plnými hrstmi, využít každý smysl, naslouchat sobě a vnímat a těšit se ze všeho ... a pak se ponořit do hlubin své duše ... A pak přijde vyrovnanost toho všeho. Některé pasáže knihy se mnou dokonale souzněly, jako bych to napsala já, když bych to tedy uměla. :-)
Osobně pro mne znamenala tato kniha jakouzi fázi "dočištění" ...
Nádhera. :-)
"Nikdy nezapomeň, žes kdysi v nestřeženém okamžiku poznala v sobě samé svou přítelkyni."
Nedočetla jsem, nedokázala jsem to. Proto nedávám regulérní hodnocení v %, ale jen komentář. Chápu, že kniha má být o (sebe)objevování, meditaci, cestování atd., ale nástrojem vyprávění byla zvolena naprosto nesympatická hrdinka - nelze se s ní ztotožnit, nelze! Znuděná blbka, která si sama vytváří problémy.
Četla jsem ji na dovolené a hodně se mi líbila. Myslela jsem, že jsem se hodně srovnala se svou "divokou" životní situací......není to ale tak jednoduché přejmout odvahu a kuráž k velké životní změně....
Knihu jsem si přečetla nepolíbena jakoukoli informací o ní. Někde jsem nejspíš zahlédla název, který mě zaujal natolik, že když jsem viděla knihu, tak jsem si ji koupila. Nelituji. Laskavé vyprávění smutné a zklamané ženy, která nachází samu sebe skrze poznání nejen sebe.
Kniha pro mě byla příjemná, vtipná, humorná a moudrá.
Zajímavě napsaná knížka o změně života ženy, která není spokojená se svým dosavadním životem. Její cestování je citlivě, vtipně napsané, líbí se mi vložení některých historických faktů daných zemí, například vznik italského jazyka, ... jednoduše pěkné.
Meditace, hledání vlastního já, snaha se osvobodit od všeho a od všech.. Bohužel jsem od knihy asi čekala víc, než mi nakonec dala.. Je to oddechové čtení, které je ale poměrně dlouhé a část Milovat byla bohužel nejslabší.. Nečekám, že bych se k ní ještě někdy vrátila.
Štítky knihy
láska meditace cestování rozvoj osobnosti, osobní rozvoj
Autorovy další knížky
2007 | Jíst, meditovat, milovat |
2014 | Podpis všech věcí |
2016 | Velké kouzlo |
2021 | Město dívek |
2011 | V dobrém i ve zlém |
Oukej. Prohrál jsem sázku, musel jsem to přečíst.
Nevidím ale jediný důvod, proč by tenhle šmejd mohl někdo chtít číst dobrovolně.
Kvůli hrdince? Ženská těsně po třicítce, která je dobře zajištěná a tak emancipovaná a inteligentní, že jak jí manžel pošle rozvodový papíry, je z ní v tu ránu zdeptaná slepice s charismatem hadru na podlahu.
Jak, proboha jak může třicetiletý exemplář samice Homo Sapiens ve 21. století "nevědět, co má se životem dělat"? Chápu, že někoho zničehonic chytne wanderlust (čti toulavá, ale víc kůl), ale mít hlavu vymletou tak, že se i na konci knihy po zdánlivé katarzi a "spirituálním probuzení" bez přestání hrabe v předchozích vztazích mi trochu napovídá, že autorka má podobný problém s psychikou jako autorky takových blbin jako je Twilight a Padesát odstínů.
Svatej Krišno.