Jíst, meditovat, milovat
Elizabeth Gilbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21850/bmid_jist-meditovat-milovat-VlO-21850.jpg
4
997
997
Pouť pro mladé dámy za pozemskými i duchovními rozkošemi napříč Itálií, Indií a Indonésií Úspěšná, dobře zajištěná novinářka po rozvodu s manželem a dalším nevydařeném vztahu prochází krizí, má pocit, že zklamala okolí i sebe. Rozhodne se odpoutat od všeho, čím dosud žila, opouští zaměstnání a vydává se sama na roční cestu kolem světa v naději, že pochopí, kam vlastně chce svůj další život nasměrovat. Na první zastávce v Itálii jí okouzlí italská bezprostřednost, žena pookřívá a bezstarostně vychutnává stejnou měrou nezávazné dvoření i bezkonkurenční kuchyni. Po čase odchází na čtyři měsíce do Indie, kde se v ášrámu usilovně pokouší prostřednictvím meditací najít cestu do vlastního nitra a ne vždy se jí to úplně daří. Hrdinčina cesta končí v Indonésii, kde se stane na ostrově Bali žačkou místního šamana. Nakonec, obohacena setkáním s odlišnými kulturami si postupně vyjasňuje vlastní představy i cíle a své cestování uzavírá s pocitem, že nyní již dokáže uvést svůj život do rovnováhy a stanovit jeho základní hodnoty.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2007 , MetaforaOriginální název:
Eat, Pray, Love: One Woman's Search for Everything Across Italy, India and Indonesia, 2006
více info...
Přidat komentář
Film jsem viděla kdysi dávno jednou a dvakrát mě nenadchnul, ale knihu jsem si zamilovala. Byla motivující a dokázala ve mě nabudit pohodu a popřemýšlet si nad důležitými životními kroky. Četlo se mi to dobře a budu doporučovat dál.
Vypravěčku bych popsala jako buranku, co si myslí, že objevila Ameriku (v tomhle případě spíš Evropu a Asii), a sděluje nám to prostřednictvím pseudomouder. Z knihy čiší absolutní povrchnost, všechno je zalito sluncem, všichni to s Liz myslí dobře, a pokud ne, tak to tak nemyslí. Dokonalá ukázka literárního kýče, řekla bych. Jsem z toho rozčarovaná, protože Velké kouzlo se mi líbilo. Téma je přitom velmi atraktivní, obrovská škoda. Jedna hvězda za sugestivní a poetický popis italských jídel a za pána na fotbale, díky němuž dokonale vyjádřila svou lásku k italštině.
Film mi přišel spíše jako romantický příběh naivní hrdinky, co neví co se sebou. V knize autorka dokázala vystihnout trauma, jakým si prošla a postupný seberozvoj. Ačkoliv se povahově od hrdinky dost liším a náše životy jsou jiné, dost s ní sdílím a její cestu jsem s ní prožívala.
Trauma - vycestování a radikální změna- nalezení rovnováhy a lásky. Kdo něco podobného nezažil, tak ho kniha asi moc neosloví.
Kniha je autobiografická, což mi příjde odvážné, protože se autorka musela vracet do temného období svého života a snažit se ho co nejlépe vykreslit. Stejně tak její chaos v hlavě.
Autorka dobře vystihla balijskou náturu i s jeho humorem. V této části jsem se dost bavila.
Film jsem viděla několikrát a knihu mám delší dobu na seznamu...
Příběh není pro každého stejný a každý si odnese jiné myšlenky, dojmy....
Pokud nebudete naladění na stejnou vlnu - je to spíše motivační, nepochopí smysl cesty....
Četla jsem ji poprvé, když u nás vyšla a nezanechala ve mě žádné stopy. Teď jsem ji přečetla podruhé, asi o deset let později. Něco na mě možná trošku zapůsobilo, ale jinak jsem se jí musela nutit číst a dočíst. Tento styl a autorka nejsou úplně moje krevní skupina.
Kdyby byla část odehrávající se v Indii asi tak o 2/3 kratší, knížka by se mi líbila. Popisovat na tolika stránkách, co se člověku honí hlavou při meditaci, je na mě opravdu příliš. Navíc myslím, že to člověku ani nic nedá. Každý má svojí hlavu, každý si musí projít v mysli něčím jiným. Ze začátku mi některé myšlenky přišly dobré, pak už mi to přišlo jen jako stále se opakující stejné bláboly. Ovšem nejspíš to bylo nutné, aby člověk pochopil, jak dlouhou cestu sebepoznání musela hlavní hrdinka ujít, aby mohla být na konci šťastná? Jsem ráda, že dokážu být šťastná i bez dlouhých hodin každodenní meditace :D
"Půjčila jsem si Jíst, meditovat, milovat."
"A co tě k tomu vedlo? - snad ne kvalita filmu!"
"Ne, ale kvalita filmu Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů. V tom filmu byla hlavní hrdinka taky nesnesitelná a v knize ani trochu, tak jsem si řekla, že stejný osud potkal i tuhle knihu."
...
Nepotkal.
A je to ještě horší. Není to smyšlený příběh, ale tahle osoba skutečně existuje.
...
Dala bych tři hvězdy, ale dávám čtyři - protože pro svoji krevní (cílovou) skupinu musí tento příběh být něco fantastického. Trefa do černého.
...
PS: kdybych měla rok volna bez finančních starostí, taky jsem odpočatá, zrelaxovaná a vyrovnaná.
Od shlédnutí filmu jsem si chtěla přečíst, protože film mne zaujal námětem, né ta zpracováním. Ale kniha se mi moc líbila, zejména část na Bali. Takový trochu zakuklený cestopis. Čte se dobře, spirituality tak akorát, vždycky obdivuji osoby, které se dokáží sbalit, nechat vše za sebou a jedou do neznáma...
Trvalo mi se tím prokousat. Psané to bylo sice hezky, ale na mě tam bylo spirituálna až moc. Nejvíce se mi asi líbila poslední část na Bali, ale i tak se přiznám, že jsem se těšila, až knihu dočtu. Celkem ráda bych se ale podívala na filmové zpracování.
Díky ČV jsem si mohla tuto knihu znovu přečíst.
Miluju jí, miluju jí stejně, jako když jsem jí četla poprvé. Je to tak inspirující, tak příjemné čtení na zpříjemnění propršených, nebo dovolenkových dnů. Mám z toho vždy krásný pocit a vždy si z knihy vezmu něco nového.
(SPOILER)
Chm. Mám z toho takové všelijaké pocity. Je to kniha o životě jedné ženy a jejich útrap a chvil radosti, proto vím, že kritika knihy částečně vyzní jako kritika života té ženy. Asi jsem byla hodně ovlivněna filmem, který jsem viděla coby skoro čerstvou novinku. Tak nějak mě nenadchla Julia Roberts, protože ji jako herečku moc nemusím, a Chavier Bardem coby milovník mi taky značně nesedl. Takže uteklo něco přes desetiletí a já se vrhla na knihu, že to zkusím (a shodou náhod jsem četla jinou, ve které byl odkaz na tuto).
Na knize se mi líbil ten začátek, uvedení do života a proč vznikla ta kniha, rozdělení do tří kapitol dle přesunů hlavní postavy a podkapitol dělenou dle korálků. Od těchto příběhů se mi líbí, jak čtenář do děje spadne. Asi je i trochu podstatné, aby i on v životě "tam byl", takže pokud vám v životě nic nezlomilo srdce, asi to úplně nepochopíte. Taky jsem se ráda v čase vrátila do počátečních let nového tisíciletí. Příběh byl zajímavý i s ohledem na historické události. Paradoxně se mi nejvíc líbila poslední část v Indonésii, ale čím dále jsem v příběhu byla, tím se mi přestával líbit.
Jenže ... Kolik lidí se zlomeným srdcem, ležící na dně, dostanou štědrý finanční obnos a příslib napsat knihu z cesty, aby se vydal na roční pouť. Celkem mě tam i štvalo, že se neřeší v knize finance, očkování, průjmy a jiné zažívací problémy, strach cestovat sama, ... Našla bych spousty témat. Takhle to jen vyznělo, že tradá - všude líp než tam, kde právě jsem. A taktéž mi připadala hlavní postava - všude jinde je tráva zelenější. Tak nějak jsem se pídila po tom jejím životě dále a, nezlobte se, ale připadá mi, jako by stále nenašla své místo. V celé knize hledala jen berličky - o koho nebo o co se opřít (slovo má guru mi lezlo krkem) - meditace, guru, šaman sem a šaman tam, léčitelka, Felipe (ten drahoušek byl vykreslen snad ještě hůř než ve filmu; vasektomie? fajn, a co takhle pohlavně přenosné choroby?!). Je fajn se zastavit od toho dění venku a vytvořit si kolem sebe bublinu, kam se uchýlit, když je toho prostě moc. Ale v tak zoufalém a upnutém chtění to nemůže přece jít.
V knize byly taky zmínky o znameních, ale pak chyba - místo narození červen místo červenec (bylo by fajn, kdyby to někdo kontroloval). Co se týkalo použitých falešných jmen v příběhu - jak to teda bylo se jmény Balijců? Ty čtyři jména byla tedy taky vymyšlená? A co pak lidé, kterým se děkuje v závěru knihy za finanční přispění na stavbu hotelu (prohnaná Wajan ji pěkně tahala za fusekli) - také falešná?
Po pravdě nevím, jak na to nahlížet, jestli na cestopis nebo na životopis. Možná to první se mi líbí víc než to druhé. S radostí bych přála štěstí tak, jak ho nalezla, ale asi to pro ni nebylo ono.
Tahle kniha není rozhodně pro každého, a proto pak ty negativní recenze. Doporučuji ji jedině těm, co mají blízko k duchovnímu životu a zajímají se o seberozvoj. Ostatním bude asi k ničemu. Pro mě to byla knížka plná inspirujících myšlenek, lidí a zkušeností. Navštívení každé země bylo něčím zajímavým a obohacujícím. Mě však nejvíce přitahovala část v Indii, kde je poznat největší osobní rozvoj autorky. Každé její vyprávění bylo něčím důležité a rozhodně nenudilo. Mě to donutilo více se zamyslet nad aktuálním životem a začít se plně věnovat sama sobě.
Nic moc...
asi nebudu cílovka, je to spíše pro střední věk-odhaduji
Cestování mě baví, ale cestopis v beletrii už nemá takové kouzlo.
Četla jsem dlouho, nemohla se začíst, zkoušela znovu a znovu. Dostala jsem se asi do půlky a dál mi to prostě nešlo. Po ještě několika pokusech jsem odložila (nerada) nedočtené. Možná někdy časem...
Asi jsem měla velké očekávání, celkově na mě kniha působila zdlouhavě, četla se obtížněji, ale i tak se nemůžu zbavit pocitu, že jsem ráda za její přečtení. Mé vnitřní já se nějak záhadně zklidnilo.
Ještě pro porovnání jsem zvědavá na filmové zpracování.
Dlouho ve mně žádná kniha nevyvolala tak moc rozporuplné pocity jako tahle.
Kniha má tři části
Itálie - na tuhle část jsem se moc těšila, protože Itálii miluju. Bohužel to bylo trošku zklamání, jelikož větší část zde autorka věnuje své minulosti a většinou až přehnanému nimrání se ve svých problémech
Indie - jelikož jsem člověk, který není příliš duchovně založen, byla pro mě tato část velmi náročná a těžko se mi jí prokousávalo. Na jednu stranu některé informace byly zajímavé, ale na druhou stranu tam bylo také mnoho autorčiných pocitů a abstraktního myšlení.
Indonésie - tato část byla skvělá! Moc se mi líbil náhled do Indonéské kultury. Tady byla kniha konečně nabita pozitivní energií
V konečném shrnutí to byla těžká kniha, kterou jsem se prokousávala velmi těžce, ale nakonec jsem velmi ráda, že jsem se k ní dostala a přečetla si ji.
Tak ako tento film môžem pozerať neustále dokola, tak aj čítať túto knihu. Veľmi obohacujúce. A spätne si uvedomujem, že som ju zrejme prvýkrát čítala v "správnom čase", lebo niektoré analýzy a myšlienky mi veľmi pomohli "v reálnom svete". Bolo to ako dialóg s Liz :) :D
Jednu hvězdu srážím za prostřední část knihy (Indie)....to se fakt nedalo....ale začátek a konec (Itálie a Indonesie) se mi opravdu líbil. Je pravda, že autorka se opravdu hodně, hodně zaobírá různými náboženství a svými problémy ale dá se to pochopit a hlavně to krásně spojuje všechny části knihy ;)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jíst, meditovat, milovat |
| 2014 |  Podpis všech věcí |
| 2016 | Velké kouzlo |
| 2021 | Město dívek |
| 2011 | V dobrém i ve zlém |
Velmi inspirující kniha plná inspirujících myšlenek a zajímavých informací o několika zemích světa.