Jitra v Dženínu
Susan Abulhawa
Palestinská rodina Abuldžájových žila po generace v malebné vesničce a živobytí jim zajišťovaly olivové háje. Po vzniku státu Izrael v roce 1948 však ztratí svou půdu i domov a dostanou se do utečeneckého tábora v Jeninu. Návrat na původní území se čím dál více ukazuje jako nemožný… Jitra v Dženínu jsou poutavou ságou o trpkém osudu čtyř generací jedné palestinské rodiny během více jak šedesát let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Mornings in Jenin, 2010
více info...
Přidat komentář
Velmi drastické čtení, nic pro slabé povahy. Život, jaký si v pohodlí a dostatku nedokážeme ani představit. Jak zastavit ten kolotoč odvet za smrt těch a těch druhých a ....
Opakovaně se mi vybavila věta z jiné knihy (Indrek mezi vzbouřenci): "Oběti nejsou nikdy vinny a násilí není nikdy v právu."
Knížka, která po sobě ve čtenáři zanechá stopu... Velmi silný a smutný příběh, díky němuž si člověk uvědomí, že by si měl vážit toho, kde a jak žije.
Krásná knížka,krutý osud,aneb další ukázka jiné civilizace a jak to u nich s osudy lidí a jejich historií je,když takové knížky občas čtu,tak si říkám,že sice někdy si stěžujeme,jak to u nás je a tak,ale co je to proti osudu lidí,kteří třeba ani neví,jestli se dožijí zítřku....
Izraelsko-palestinský konflikt je zásadní problém novodobých dějin. Na jeho pozadí se odehrává fiktivní příběh jedné palestinské rodiny, vyprávěný dívkou Ámál, která se narodí v utečeneckém táboře v Dženínu. Sága několika generací je nasáklá bolestí, ztrátami, válkou, chvílemi až nesnesitelně. Ta surovost, ta autenticita zloby, co je schopen člověk napáchat člověku, vám nedá spát a nedovolí knihu odložit. Autorka bravurním stylem popisuje arabský život se všemi tradicemi a respektem, navzdory všem předsudkům. Pravda, je to jednostranný pohled na věc, nicméně s tím tu knihu začnete číst. Několikrát se však v knize objevuje autorčin silný pocit absurdity, která nutí lidi vraždit, aniž by to vlastně byli vrazi, že jim samotným je to zatěžko, že to přece nejde brát jako nekonečný řetěz: zabijeme vám šest lidí, za to jak jste nám zabili deset, protože předtím my vám tři a vy nám dva. Kde to všechno začíná? Autorka překládá, že je problém v holocaustu, že nacisty páchané zlo, nutí Židy k touze mít jen svůj stát. Prolínání s událostmi tohoto konfliktu v příběhu Ámám oceňuji. Jediné co mě ze začátku knihy rušilo, byl chaos v tolika osobách a těžko zapamatovatelných jménech a také spousta arabských slov. Na konci je tedy slovník, ale stejně bych uvítala spíš poznámky pod čarou. Když jsem se těmi všemi jmény prokousala, četla jsem knihu jedním dechem. A dlouho o ní budu přemýšlet.
Knihu jsem shltla skutečně velmi rychle. Krásně napsaná, děj smutný, tragický. I když jsem něco podobného čekala, asi mě to na jednu stranu i překvapilo. Možná stylem psaní - ten mě opravdu vtáhnul. Ukazuje tuhle část světa z úplně jiného pohledu. Původ všech svárů možná ani spoustu lidí vlastně netuší. Za mě moc podařená kniha.
Fantastická kniha.Zanechala ve mně takový dojem,že si ji musím koupit.Doporučuji přečíst každému.
Po přečtení prvních několika stránek jsem chtěla knihu odložit. Ale ne proto, že by se špatně četla. Naopak, styl mi sedl a četla se velmi dobře. Ale spíš proto, že mě osudy hl.postav začaly naplňovat smutkem. Je to příběh především o ztrátách. Ztrátách těch nejbližších a ztrátě své domoviny, své historie, pocitu bezpečí. A neřeším kdo, komu a jak hodně. Je to čtení neradostné, srdce naplňující neveselým pocitem.
Ale knížka mne zaujala osudem ztraceného, uneseného, dítěte. Chtěla jsem vědět, jak to nakonec dopadne, a zda se s ním jeho příbuzní ještě někdy setkají. Na to jsem si musela počkat skoro do konce.
I kdyby byla jen polovina z toho všeho pravda, jsem z toho velice smutná. Knížka je napsaná velice emotivně, autorka má dar vtáhnout vás do děje. Příběh mi několikrát vehnal slzy do očí.
No, musím si teď naordinovat na další čtení nějakou pozitivní, milou knížku.
Nedoporučuji číst citlivým duším nebo pokud máte zrovna špatnou náladu.
Dějiny lidského rodu jsou plné útlaku, genocidy a potlačování základních práv a svobod národů, kmenů, příslušníků nějakého vyznání, atp., těmi druhými, jenž mají momentálně větší moc, lepší zbraně, početnější vojsko.. A jenž byli mnohdy sami před nějakou, delší, či kratší dobou, v roli utlačovaných, vybíjených a pronásledovaných..
Tahle kniha je vhledem do jedné z těch "novodobějších" tragédií, ale můj subjektivní pocit je, že vhledem maličko jednostranným, neobjektivním. A lehounce tendenčním, manipulujícím se čtenářem. Přesto ale je důležitou protiváhou vůči mnohdy jednostranným informacím, vhodným dle "někoho" právě pro naše oči a uši.
A po stránce literární je to jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četl. Proto všech pět...
Velmi působivá kniha, při které si člověk uvědomí, co se děje někde jinde v jiné zemi, jaké utrpení a bezpráví musí lidé přežít. Autorka nám přiblíží skoro šedesát let trvající izraelsko-palestinskou válku. Teprve tato kniha , mě ujasnila proč se vlastně všude píše, jak je Palestinský lid utlačován. Již v roce 1948,byli Palestinci vyhnáni Židy, kteří se vrátily z koncentračních táborů, do utečeneckého tábora v Dženínu, odkud nám vypráví Amál, která se tam narodila příběh její rodiny.
Silný příběh, bohužel stále aktuální.