Jitřní záře
Dan Wlodarczyk
Dá se ještě žít mimo systém? Příběh o alternativní rodině a střetu hodnot. Televizní seriál založený na skutečných osudech jedné nekonformní rodiny rozvířil v Česku vášnivou debatu. V knižní podobě přímo z pera scenáristy a režiséra původního díla nabízí i detaily, které se do seriálu nedostaly. Končí osobní svoboda tam, kde začíná společenská norma? S touto a mnoha dalšími otázkami se střetnou rodiče, kteří se svoji dceru rozhodnou pojmenovat Jitřní Záře – a tím spustí sérii konfliktů se společenským systémem. V jejich boji za svobodu a autonomii však dojde k nečekanému zvratu... celý text
Přidat komentář
Prve se musím přiznat, že jsem nevěděla o reálné kauze, která tuto knihu inspiruje, jednoduše mě zaujala anotace.
Nepatří mi hodnotit tu nebo onu stranu, pouze knihu.
Líbí se mi, že příběh není jednostranný, ukazuje dobré i špatné vlastnosti, jednání a pohled všech zúčastněných. Vcelku trefně je zachycen obecně trend "euroindiánství" a různých alternativních směrů, ze kterých si určití lidé vezmou jen to, co jim pasuje, používají to jako omluvu a jiná pravidla pro ně neplatí...
Naprosto zbytečné mi přišly detailní sexuální scény, jejichž popis by se hodil do pornočasopisu. Také autorův styl a výběr slovních spojení občas zabolí.
Vzhledem k velmi soukromým detailům a skutečnosti, že lze jednoduše dohledat reálné osoby, se nabízí otázka, zda není tento příběh daleko, daleko za hranicí spisovatelské etikety (zmínka o inspiraci skutečnými událostmi bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení v knize nepomáhá).
Ráda bych věřila v nějaké zamýšlené poselství knihy, ale osobně mi to přijde jako podobné obohacení se na starším mediálním případu, jakého se dopustila s Lesem v domě paní Mornštajnová.
O lidech kteří se snaží žít mimo systém už asi každý z nás slyšel, nicméně detaily o tom jak takový život vypadá, zná asi jen hrstka zasvěcených. Tato kniha nám dá nahlédnout do soukromí rodiny, která o takový život usiluje a ne vždy je to jednoduché. Pasáže vykreslující romantické představy o takovém životě na samotě ve zdravé přírodě a se zdravým jídlem, střídají ty ve kterých je na denním pořádku tvrdá práce, osamělost a nenávist okolí. Souhlasím s ostatními, že pasáže vykreslující pornografické scény si mohl autor ušetřit, do tohoto typu příběhu mi naprosto neseděly.