Jitro kouzelníků
Louis Pauwels , Jacques Bergier
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330214/bmid_jitro-kouzelniku-AvD-330214.png
4
249
249
Kniha v 60. letech minulého století změnila dosavadní chápání historie. Jako jedna z prvních poukazuje na to, že možná není všechno takové, jak doposud vědci tvrdili. Je jedinečná svou hloubkou pohledu na historii lidstva, objevují se v ní i pasáže o alchymii a nacistické pseudovědě. Je to ojedinělé dílo nevídaným množstvím fakt a různými pohledy na jednotlivé problémy. Na čtenáři je, aby si na ně udělal svůj vlastní názor. Obsahuje i pasáže o tajných společnostech, teoriích spiknutí, dovednostech alchymistů či hledání podstaty kamene mudrců. Českého vydání se kniha dočkala v roce 1969 a přes svou vysokou cenu byl celý náklad 20 tisíc výtisků rozprodán. Lidé si ji kopírovali nebo přepisovali na stroji. V roce 1990 byla u nás znovu vydána v nákladu čtvrtmilionu výtisků a opět vzbudila velký zájem. Stala se biblí milovníků záhad.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Literatura naučná
Vydáno: 2008 , XYZ (ČR)Originální název:
Le Matin des Magiciens, 1960
více info...
Přidat komentář
Tak jsem se dostala k této knize po velmi dlouhé době. Myslela jsem, že je nezáživná, ale opak mě přesvědčil pravdou. Je pravda, že pro mě byla až nezáživná 4 část, která pojednávala o atomech, začátek elektroniky a umělé inteligence- ezoterika apod. dost pro mě nezáživné. Ovšem magie, záhady dost prima.
Toto je - okrem iného - kniha z ktorej pramení veľa konšpiračných teórií (resp. mýtov podľa starého vyjadrovania). Napr. Spoločnosť Thule, Vrill, Čierny rád SS, Kopija osudu, podzemná ríša Agartha, Šambala, teória dutej Zeme atď. Len sa čudujem prečo sa neuchytil aj mýtus (konšpiračná teória) o Deviatich Neznámych.
Zajímavá kniha, která stojí za přečtení. Informace v ní nás nutí pozastavit se, přemýšlet o nich. Je náročná na pozornost a soustředění, často jsem se musela vracet k předchozím větám a bylo mi líto, že jsem se víc nevěnovala ve školních lavicích fyzice, která je v životě tak důležitá. Jedná se o odlišný pohled na svět. Kniha není pro jedno přečtení, člověk se k ní často vrací, doporučuji.
Hystericky revoltující kritika poznání/vědy; ta zastírá a lže, strhnout vše, do základů, jedině tak se můžeme očistit od předsudečnosti a nahlédnou svět v jeho skutečné podobě a celistvosti, tak jak je, nikoli coby sled vypreparovaných karikatur, v něž je naše polospící-zmanipulovaná-dětská mysl přetváří a následně katalogizuje...hezké, ale tak možná se mohli kucí (místo urputného nasazování si masek NeoNietzscheánsky-vizionářských partyzánů, kteří jen nakročují do tisíců směrů a jak moře co jen břeh sotva olíznou, hned se z něj zas stáhnou) zaměřit na téma jedno a něco z něj skutečně vytěžit, něco skutečně vyvrátit (čímž by své věci posloužili nejlépe) nebo se pak aspoň v otravně letmých náznacích soustavně netvářit, že drží klíče k Tajemství. No jo, jenomže to by pak museli, místo rochnění se v moři báječných podivuhodností, začít dělat, inu, vědu. Což v reálném životě jeden z nich dělal; i proto dost dobře nechápu jejich tvrzení, že si je věda jistá sama sebou (určitě ne v základním, experimentálním a teoretickém výzkumu...a to ani v šedesátých letech, kdy Jitro vzniklo a kdy se už věda nacházela v dobře jedenácté dekádě značně turbulentních změn; Maxwellem počínaje, Wilkins-Crickem konče)...zkrátka jí nezbývá, než alespoň po nějakou dobu pracovat se současně nejlepší hypotézou/teorií a číhat na střípky faktů, který jí buď potvrzují, nebo zpochybňují. Vždyť každý, kdo má svých pět švestek po hromadě, vidí, že historie vědy je historií kontinuálně překonávaných omylů, na tom je založená, že na něčem fanaticky nelpí, když se to ukáže být v rozporu s výsledky; jistěže i současně uznávané pravdy padnou, ale co můžete dělat jiného, než experimentovat, replikovat, Popperovsky falzifikovat...a interdisciplinárně syntetizovat (se stavem posledně jmenovaného, to, pravda, v šedesátkách asi ještě tak horké nebylo). Teď tyhle všechny pracně vydobyté znalosti hodit za hlavu a začít u šutru a ohně? To nemyslíte vážně, pane Feynmane! Snad ale měli P & B na srdci je to, abychom měli třetí oko více otevřené právě těm odchylkám z normy, abychom byli svolnější upustit od převládajícího paradigmatu a vydat se, pokud toto nevyhovuje našim měřením, jiným směrem...třeba dolů.
Přes káravý tón ale vlastně musím Jitro doporučit. A to zejména, v dobrém slova smyslu, mladším ročníkům pro něž je studijní látka něčím pevně daným, textem modlitby který se musí slovo od slova, protože Pravda, ve škole s nechutí učit. Jeho ohromující proud naléhavých, nespoutaných, troufalých a bombasticky nehorázných obrazů má vskutku magicky rozvratný, ověžující účinek a člověku připomíná, že by měl (takřka) vše brát s bezvýhradně upřímnou vážností...nikoli lhostejnou samozřejmostí.
Četl jsem ji poprvé tak před 30 lety,potom ještě několikrát. Možná,že dodnes na toto téma nevyšlo nic lepšího.
Velmi zajímavá kniha. I když uplynulo hodně let od vydání této knihy, otázky i odpovědi, domněnky, myšlenky a hypotézy dávají spoustu prostoru a látky k zamyšlení.
„Jitro kouzelníků“ mám za kultovní knihu a nepřemýšlím o tom, zda oprávněně či nikoliv. Navzdory tomu leží v mé knihovně od počátku 90. let, kdy se po 21 letech dočkala nového českého vydání. Na moji pozornost však čekala dalších 32 let. Mea culpa…
Před 40 lety jsem hltal Součka a byl si vědom, že mnohé z jeho témat nastolila dvojice autorů „Jitra“. Bylo to tehdy vzrušující čtení. Časem jsem tak nějak otrnul a na Součka i na „magický realismus“ pozapomněl.
Takže četba Jitra byla příjemným návratem do těch zlatých časů.
Kniha působí všelijak. Je to jako na houpačce: nahoru, dolů… Tam, kde autoři popisují historické události a myšlenkové pochody jiných, je to věcné a čtivé. Konkrétně jde o prostřední část knihy zaměřené na nacistický okultismus.
Tam, kde se uchylují k vlastním úvahám a „fantazírují“, se to pro mne stalo poměrně nudným a zdlouhavým čtením bez velkého přínosu. To se týká zejména třetí části knihy věnované „fylogenezi nadčlověka“.
První část zaměřená na prolínání moderní vědy, zejména jaderné fyziky, s alchymií, je něčím mezi oběma krajními polohami.
Skutečnost, že jsem knihu četl šedesát let po jejím sepsání, je možná ku prospěchu věci. Čas ukázal, že některé „naděje“ autorů se nenaplnily a svět se zdá být racionálnějším, než se jevil Bergierovi s Pauwelsem. Věda mocně pokročila v mnoha oborech, a tak je zcela přirozené, že zdánlivá magie se přeměňuje v racionální pohled na svět. Ne vždy se však lze na to spolehnout. Jak kdysi řekl Arthur C. Clarke: „Pokročilá věda se nedá odlišit od magie.“
Ale k obhajobě autorů musím dodat, že nepředkládají dogmata. Prostě chtějí, aby čtenář v nastupující éře exaktní vědy otevřel srdce a mysl tomu, co už se v té době zdálo být málo exaktní a prokázané.
Četbu Jitra kouzelníků však rozhodně nepovažuji za promarněný čas. Svým způsobem jde o pobyt v paralelním vesmíru, který by si měl stárnoucí skeptik - jako já - čas od času dopřát.
my sme toto dielo premenovali na vnitro kouzelníků, samozrejme, s odkazom na FMV:). najväčší prínos tejto knihy bol, že nás prinútila hľadať ďalšie diela s touto problematikou, takže po prelúskaní často neuveriteľných teórií sme sa vrhli na Součka.
keď to človek číta s rezervou, nájde tu veľa podnetných myšlienok. žiaľ, dnes, keď ľudia čítajú aj návody na použitie mikrovlnky doslovne, nie je šanca...
U této knihy jsem se úplně netrefil. Úseky pro mě zajímavého textu s množstvím faktů nebo domněnek a úvah se střídají se stránkami, které čtu, ale myšlenkami jsem jinde a musím se pak vracet. Někdy ani napodruhé nejsem schopen pochytit spousty vzájemně propletených odkazů a útržků příběhů.
Kniha se zabývá množstvím témat a je tedy z tohoto důvodu hodně roztříštěná. Stavba vět je komplikovaná a člověk se musí plně soustředit, což se mi ne vždy dařilo. Sazba knihy je velmi hustá, takže i když je to jen 316 stránek, tak by to u současných knih byl dvojnásobný objem. První vydání knihy bylo v roce 1960, takže pro mnohé čtenáře v dávné prehistorii a tedy v dnešní době už některé informace asi překonané.
Jsem rád, že jsem to vydržel až do konce, protože i tam se vyskytlo pár zajímavých informací. Časem zkusím od Bergiera ještě knihu Mimozemšťané v dějinách, snad to nebude tak náročné čtení.
Štýl, akým je písaná je veľmi náročný na pozornosť. nie je to žiadna oddychová literatúra. Počas čítania som mal pocit, že iba bezducho čítam ustrižky novin a vyňatky najroznejsich diel. akoby som sa iba prehraboval v kope informácií o záhradách bez zjavneho ciela.
Miestami ťažké čítanie.. hovorí sa tam o veciach, ktoré si "neprebudený" človek ako ja ani nedokáže predstaviť - bod za nekonečnom, prepojenie matematiky/mysticizmu/duchovna a podobne. Oceňujem, že na tú dobu to bola pomerne priekopnícka kniha a ona stále aj isté kúzlo má. Ukazuje mnoho dvier a dovoľuje nahliadnuť k otázkam, ktoré si kladú niektorí ľudia. To, čo je hypotézou/hypotézami tohto ich "výskumu" už je na každom jednom čitateľovi, čo si z toho vezme. V podstate mi neprináleží hodnotiť väčšinu tém, ktoré sa v knihe vyskytujú. Volím skôr kvázi agnostický prístup aj keď sa mi isté veci môžu zdať smiešne, zavádzajúce a povrchné - pretože je to skôr kompilát, založený na silne subjektívnom vnímaní reality. No ponúka miestami zaujímavé úvahy a pre toho, koho to zaujíma je to skôr vodítko k inej literatúre, prípadne praktikám.
60 rokov po vydaní knihy stále nevidím oných pozitívnych mutantov a stále v oblasti psychických síl nie je vedecky potvrdená ani telepatia ani iné mimoriadne úkazy, čo samozrejme neznamená, že neexistujú. No myslím, ak by autori žili, možno by boli skôr nepríjemne rozčarovaní. Naopak, tých negatívnych mutantov je akosi čoraz viac a súvisí to s technológiou. Internet a technológia mení svet a mení aj ľudí. Bude zaujimavé sledovať (a pre mňa s hrôzou sledovať), kde sa ocitneme o ďalších 60 rokov.
Čo sa týka tretej ríše, myslím, že sa vplyv tajných spoločností a okultizmu preceňuje - minimálne na Hitlera, ktorý využíval ľudí okolo seba a momentálnu atmosféru ako mu to vyhovovalo. Bol to predovšetkým po moci bažiaci oportunista a pragmatik, ktorý skôr využíval tieto mystické záležitosti pri svojej politike, ale dovtedy pokiaľ mu to vyhovolalo, inak vedel rýchlo otočiť a tie veci aj zakázať. Jednoducho politik.
Na tomto príklade som chcel len načrtnúť ako podobné knihy môžu byť aj zavádzajúce a spôsobiť mnohým ľuďom wow efekt. Tajomné/mystické/okultné/záhadné/nadprirodzené/spiklenecké (posledné podčiarkujem) - to je niečo čo ľudí odjakživa fascinovalo.
Knihu beriem ako "v pohode" úvahu, no nič viac a nič menej, vracať sa k nej rozhodne nebudem, ani ju nemám chuť odporučiť. Musím ešte zvýrazniť preklad - tak miestami ťažké čítane a ešte to umocní ten otrasný kostrbatý preklad. Bola drina čítať to.
Tohle je kniha, se kterou si český klub skeptiků pravděpodobně vytírá zadek. Učebnice konspirací. Věřte nevěřte pro náročné. Autorská dvojice Bergier a Pauwels se snaží čtenáři sdělit, že není vše tak, jak tvrdí vědci a historie, a za vším hledají něco víc. Někdy jsou jejich teorie k smíchu, jindy k zamyšlení. Ale většinou je to aspoň docela zábava. Autoři své pojetí fantastického realismu vetkli do poměrně obsáhlé knihy a ta tak v sobě ukrývá nesčetně záhad. Od staré alchymie, hledání podstaty kamene mudrců přes pyramidy v Gíze, mayskou civilizaci nebo Hitlera. Na prchavý okamžik se ponoří i na Šumavu do Čertova jezera.
Mimo jiné pracují s myšlenkou, že Hitler při svém ruském tažení počítal s mírnou zimou, protože v rámci věčného boje ohně a ledu on měl být ohněm, před nímž led, a tedy ruská zima, ustoupí. Když přišly mrazy a jeho vojáci umírali spíš zimou než palbou svých nepřátel, pořád své teorii slepě věřil. Krom toho byl prý zcela reálně přesvědčen, že žijeme uvnitř planety a na povrch Země se musíme prokopat. Hvězdná obloha není nic víc než temné jádro naší planety.
Autoři neříkají, že vše, co je v knize napsáno, je pravda. Ale nabádají čtenáře slepě nevěřit, ověřovat a zpochybňovat. Boří známý svět, míchají legendy s historií a snaží se vytvořit jeden magický celek. Náhoda neexistuje, na každé lži či legendě je kus pravdy, nic není jisté, jenom smrt a i tu je potřeba zpochybnit. Elvis odletěl na svou planetu, přistání na měsíci proběhlo v hollywodských ateliérech, Trump zachraňuje USA před satanistickým hnutím a nad Brnem krouží letadla a vypouští na nás britskou mutaci koronaviru. To vše vám píšu připojen na 5G síť pomocí čipu, jenž mi byl aplikován do mozku při testování na covid. Knize dávám cenu bludný balvan a čestné vyznamenání Nového světového řádu. A jejím potenciálním čtenářům přeji trpělivost japonských letců při přeletu ploché Země během útoku na Pearl Harbor.
Je jasné, že kniha, která se zabývá tématikou takovou jako tato, a byla vydána v roce 1960 musela nutně utrpět jisté šrámy působením vlivu času. Přesto, alespoň pro laika, jich očividně se nezdá být tolik, aby ztratila něco ze své podivuhodnosti, což by mohl být možná, ten správný výraz vystihující její charakter. Ano, přečteno s chutí člověka, který nevěří, že na každém šprochu je pravdy trochu a konspirační teorie považuje za krmivo pro už beztak šílené jedince, ale který má za to, že většina vědeckých teorií se počíná vysvětlovat slovy; představme si, že...
A doba, kterou žijeme je jistě dobou "zázraků". Přes všechny své nedostatky a nekončící děsuplnosti. I přes to, co je v této knize přes šedesát let staré (mladé?), také zmiňováno, že tempo doby neběží pro všechny stejně a mnohým uniká (což je jistě i můj případ). Je vůbec schopen se mozek běžného člověka přizpůsobit rychlosti změn? A není ten dnešní stav touhy po konzervatismu, návratu (k něčemu, co nikdy nebylo) ke starým hodnotám, vždy jen vágně načrtnutými, jen strachem a zpátečnictvím? Ne, že by se nebylo čeho bát v pohybu směrem dopředu, ovšem nemenší děsy jsme nechali za sebou.
Kniha je rozdělena do tří částí, z nichž za nejinspirativnější považuji právě tu první. Je to gró celého díla. Obsahuje vysvětlení pojmu fantastický realismus. Zbylé dvě části víceméně dokreslují příklady, to co už bylo řečeno a po pravdě mne již tolik nezaujali. Teorie nacistů o podstatě světa jsou možná zajímavé, ale bylo-li to opravdu tak, pak prakticky dokazují jen to, že to byli ještě větší šílenci, než jsem si myslel. A že to bylo zlo, svými skutky i podstatou, opravdové protihumánní Zlo, tak jak ho chápal Welšan Arthur Machen (slavný a často citovaný prolog k jeho povídce Bílý Lid, autoři do knihy vložili (a ve zdařilejším překladu, než v nedávno vydané Temnotě nepomíjí). Zajímavá byla zmínka o osobě Rudolpha Steinera, který ve Švýcarsku v první polovině dvacátých let zakládá protinacistickou nauku, stojící na základech tzv. "bílé magie", čili sil dobra. A je nacisti, jak jinak, zničen.
Jedním slovem, Jitro kouzelníků je prostě studna inspirace. A to především, není to vědecké, pseudovědecké dílo, ale ani ztřeštěnost ve stylu von Dänikena. Autoři, zdá se, věří, že lidské mysli musí být otevřené, musí se snažit bdít a nezatvrzovat se proti ničemu, čemu právě teď ještě nerozumí, nebo naopak neutvrzovat se, že to čemu věří teď, musí platit napořád a nebude nikdy vyvráceno.
V knihu jsem četl v minulosti. Nevypsal jsem si žádné poznámky. Pokud si vzpomínám, tak to byla docela náročnější četba. V knize se vyskytují témata jako okultismus, ezoterika, magie, některé kapitoly z alchymie apod.
Prvotní zklamání - z první kapitoly se zdálo, že jde o abstraktní filozofický spis zamýšlející se nad tím, že věda ustrnula ve svém smýšlení v předcházejícím století. Potom jakési zmatečné výklady o různých "nadpřirozených" událostech, které věda zametá pod stůl. A co si představit pod pojmem "fantastický realizmus", o kterém se tu porád mluví?
Hodně těžké čtení plné cizích slov, složitých úvah a překlepů (jako naschvál - různé záměny pádů činících dílo ještě hůře pochopitelným). A taková bichle k tomu! Jedna z mála chvil, kdy upřímně lituju svého zvyku dočítat až do konce.
Ale nelituju! Nakonec se vše vyjasní, dozvěděla jsem se o spoustě zajímavých lidí, o kterých jsem v životě neslyšela (jak to?), hodně zajímavý byl popis alchymistického postupu (konečně vím, o co jde) a neméně zajímavá byla část osvětlující cíle nacizmu. Teorie věčného ledu podaná velmi uvěřitelně, že až mi bylo líto, že jim to nevyšlo.
Takže ačkoli autoři si kladli za cíl pouze "sbírat fakta a vztahy mezi fakty, které oficiální věda leckdy zanedbává nebo jimž upírá právo na existenci", snažíce se nehodnotit a nabádajíce k dalšímu výzkumu, a tedy kniha jako by byla určena všem současným a budoucím vědcům, jsem i já ráda, že jsem vytrvala a dočetla ji.
Klasika. Mám přečteno několikrát.
Odvaha k odlišnému pohledu na skutečnosti okolo nás je tím, co lidského ducha postrkuje nahoru. Doporučuji.
Velmi zvláštní kniha na kterou lze nahlížet hned z několika úhlů.. Já bych asi jen doporučil ji přečíst s hlavou otevřenou všem novým poznáním a zda věřit či nevěřit.. to je na každém čtenáři..
Štítky knihy
alternativní historie magie záhady konspirace alchymie okultismus esoterismus, ezoterika
Takhle to dopadá, když se chemik a novinář pustí na tenký led historických fabulací a konspiračních teorií. Vznikne text záživný asi jako periodická tabulka plný tolika senzacechtivých nesmyslů a nejelementárnějších faktických chyb, že odpad je jediné myslitelné hodnocení...