Jižní Amerika očima 2 cestovatelů
Šárka Skrbková
Cestopis o putování po Jižní Americe a také o tom, jak to dopadne, když se tam vydají dva kamarádi, kteří mají na cestování a život trochu jiný pohled. Šárka Skrbková projela s batohem na zádech velkou (podle ní stále malou) část světa. Severní Ameriku již navštívila několikrát, a tak se rozhodla prozkoumat krásy její jižní sestřičky. Jak vypadá kontinent na opačné straně zeměkoule, o kterém víme převážně jen z televize? Žijí tam milí lidé? Je tam opravdu tak levně nebo nebezpečně, jak všichni varují? A jak to dopadne, když s sebou vezme kamaráda, který nemá s cestováním tolik zkušeností a povahově je jejím pravým opakem?... celý text
Přidat komentář
Konec října až prosinec 2019 na 12 latinsko-amerických zemí ve dvojici zkušený-nezkušený cestovatel. Tomu druhému je uštědřeno asi 25 stran deníkových záznamů, zbytek zastane (jediná uvedená) autorka svými záznamy a spoustou faktů o dané cestě a informací zajímavých pro budoucí cestovatele.
Takový typický český cestovní deníček, s finančními a časovými údaji (předkovidovými) a pár fotečkami.
Únavné opakování téhož, nejen v textu, ale i v tabulkách, přehledech a seznamech... Popisy cestování sestávají především z nekonečného popisu (běžných, opakovaných) jídel a utracených peněz. Málo o navštívených místech, která by stála za to.
Navíc hojně chyb i hrubek.
Kdo nemá odvahu cestovat, tento cestopis by ho mohl nakopnout. Z Šárčinýho vypravování to zní děsně jednoduše a zajímavě. Samozřejmě ani ona se nevyhne na cestě s Markem po Jižní Americe několika málo komplikacím.
Důležité je si udělat před cestou plán, co chceme vidět, kolik asi jsme ochotni za cestu zaplatit, co oželíme a co naopak ne. Uvědomit si, jestli cestu podnikneme sami ( v mém případě tedy rozhodně ne :) ) nebo s nějakým svým známým či blízkým člověkem. Pokud s někým, musíme počítat s určitým omezením a kompromisy.
Putování po Jižní Americe mě v autorčině podání moc zaujalo. Je vidět, že je v plánování dobrá a vyzná se, kdy je možné pořídit letenku levněji nebo za co je dobré si na cestě připlatit a co s klidem vynechat. Ušetřit se dá hlavně na jídle a pití, ke každému jídlu není nutné kupovat drink a čistá pitná voda z kohoutku poslouží stejně ne-li lépe. A pak samozřejmě ubytování, většinou na delším putání jen v hostelu přespíte a jedete dál.
Vyráželi 21.10 z Prahy a vraceli se 14.12. Praha, Londýn, Rio de Janeiro, Saõ Paulo, Brazílie , Paraguay, Argentina, Chile, Bolívie , Peru, Mexiko. A jejich nejznámější památky zapsané v UNESCO sedm divů světa.
Kniha je psaná poutavě a bavila mě. Co bych uvítala trochu více fotek a doplněných hned v tom čase, kdy se o nich v knize zmiňuje. Pár fotek v knize je, ale až na konci autorky vyprávění a za fotkami je menší část, jak to vnímal Marek. Za mě už trochu zbytečné. Nic nového se čtenář nedozví a je tam jen odkud kam se přemísťovali a co měli k jídlu a to už jsme znali.
Na konci je i seznam, kde kolik utratili a co si sbalit. A to nejdůležitější na konci autorka píše, že klidně pomůže komukoliv, kdo se chce vydat na cestu a nebude si vědět s něčím rady. Tak vzhůru po dobrodružství v této knize a pak i osobně :).