Jižní Město: fotografický projekt z pražského sídliště z počátku osmdesátých let 20. století
Antonín Dufek , Jindřich Štreit , Jaromír Čejka
V úvodu přináší fotografická publikace rozsáhlý medailón českého fotografa Jaromíra Čejky, který se dlouhodobě zajímá o putování krajinou, o společenské otázky a prostředí utvářené člověkem. Čejka vytvořil několik fotografických cyklů, v nichž uplatnil sociální cítění. Jeho projekt Jižní Město zachycuje sídliště v 80. letech 20. století, kdy bylo ještě mnoho ploch neupravených, děti si hrály v dnes nepřijatelných podmínkách, obyvetelé měli ztíženou možnost nákupů atd. Černobílé fotografie v příloze vystihují všední život nedostavěného sídliště tvořícího specifickou sociální krajinu. Autorovi se podařilo vytvořit dokument doby, který nic nepřikrášluje a jen zprostředkovává pohled na civilizační architekturu a člověka, který je nucen ji obývat i v nelehkých podmínkách. Černobílé fotografie Jaromíra Čejky zachycují vzhled sídliště Jižní Město v 80. letech 20. století.... celý text
Přidat komentář
Kniha plná zajímavých černobílých fotek ze stavby jižního Města, kde jsem jako malý žil se svou matkou. Tehdy už byl "jižák" dostavený, úplně jiný, než je v knize. Ale to nevadí, o to víc mi přišly fotky neuvěřitelné a stavba jižního Města, zatímco už tam nějací lidé bydleli, absurdní. A přesto se dnes jedná o jedno z těch lepších sídlišť. Pokud vás fotoknihy baví a máte rádi architekturu/urbanismus, tak tuto si určitě pořiďte. Zklamaní nebudete.
Štítky knihy
Praha architektura sídliště stavebnictví panelové domy, paneláky historie měst, obcí a regionů
Pro mě bohužel dost zklamání. Fotky jsou skvělé. Prostředí normalizace Jižního města unikátní. Ale prostě nedokážu ocenit tuhle knihu. K fotografiím není absolutně žádný popis. Zajímalo by mě kde to je foceno, případně historický kontext toho, co fotografie zachycuje. Taky jsem čekal nějaký historický úvod nebo popis událostí kolem stavby Jižního města.
Místo toho se text knihy soustředí pouze na popis toho, jak máme fotografie chápat, což mi osobně není moc blízké. Umění je pro mě subjektivní věc a nemá smysl detailně popisovat, jak by se mělo správně číst. Buď tě to nějak oslovuje nebo ne.