Jizvy
Warren Ellis
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538611/bmid_jizvy.jpg
4
32
32
Realistický horor z edice Mighty Shorts.
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2024 , Mighty BoysOriginální název:
Scars, 2004
více info...
Přidat komentář
Hned od začátku knihy je všudypřítomná tíživá atmosféra, která je umocněná černobílou kresbou. Chápu, že téma a podání příběhu nemusí být pro každého, ale rozhodně si každý, kdo knihu přečte, bude děj dlouho pamatovat. Mne čtení tohoto díla bavilo, ale zase často bych něco takového číst nechtěl.
Tato nenápadná horrorová limitka nejspíš mnoha žánrovým čtenářům unikla, protože ji nejspíš nešlo získat úmyslně. Je to zatracená škoda, protože podle mého názoru - společně se svazkem Ozvěny - jde zatím o bezkonkurenčně nejlepší knihy nakladatelství Mighty Boys. V popředí stojí detektivní linka, psychologický rozklad hlavní postavy a emoce, které by mohly bořit baráky. Vše v sympaticky černobílém provedení. Měl jsem dojem, jako by mi někdo namíchal koktejl filmu Sedm, první série True Detective a vybraných bruntálů od Martina Štefka.
Tento komiks mě nadchl; přitom jde o relativně jednoduchý realistický příběh, který spoléhá zejména na postavy a celkový kontext. Současně si dovolím podoktnout, že pokud čtenářem Jizvy alespoň trochu neotřesou (jakože by sakra měly!), nejspíš je něco špatně. S tím ostatně pracuje předmluva i související doslovy jednotlivých částí příběhu; s tím co se v oněch textech píše, do značné míry rezonuju. Zejména pak s pohledem na horror, který pro mě nikdy nebyl, není ani nejspíš nebude o strachu, ale o vychýlení naší reality z rovnováhy. Prozření, chcete-li.
Jelikož tuhle knihu asi jen tak neseženete, dovolím si z ní závěrem citovat slova Stevena Granta: „Strach vychází z pudu sebezáchovy. Říká vám, kdy máte utéct. Hrůza je, když si uvědomíte, že není kam.“
Knihu jsem dostal jako bonus k Agentovi strachu - samostatně bych si ji nekoupil, horory nejsou můj žánr. Černobílá kresba Jacena Burrowse není špatná, ale po příběhové stránce mě komiks vůbec nebavil. V ději je dost klišé a nedomyšleností, a zhruba od poloviny mi bylo jasné jak komiks dopadne. Po přečtení šla kniha rovnou na prodej.
„Když je to mrtvý,
tak je to mrtvý.
Nechápu
v čem je
kurva problém.“
Komiks, který byl přidán jako bonus k příběhu Agent Strachu bych si stejně koupil, i kdyby nebyl součástí balíčku. Když jsem totiž v ukázce viděl, jak je krásně černobíle nakreslený, řekl jsem si, že to chci. No a teď jsem jej rozbalil z igelitové ochranné fólie, otevřel, očuchal a s jistým uspokojením jsem se do něj pustil. Jak tvrdí Matt Fraction v úvodu ke knize, je lepší ji hned odložit. Na konci téhle knihy je prý monstrum. Tak ji odložte. Odejděte. Tahle kniha vám zlomí srdce. Jaké lepší positivní nakopnutí by čtenář měl dostat jako varování? Já si myslím, že to stačí. Knihu sem zavřel a odešel . . .
Citát: I ničení důkazů po sobě nechává důkazy.
. . . odešel jsem do vedlejší místnosti a dal si nejdříve před čtením lehký oběd. Lehkej, to abych moc nezvracel. Škoda vyzvracet tři obědy, ne? Warren Elliot i Steven Grant v doslovech mezi kapitolama přiznávají, že Jizvy stvořil na bázi rčení: Chceš-li chytit monstrum, musíš se monstrem stát. Akorát to neříkají takto, ale trochu oklikou. Asi aby to nezanechalo jizvy na čtenáři. Říkají: Jakým monstrem se policajt musí stát aby mohl chytat monstra? A protože se děj stupňuje a „brutalizuje“, čtenář by to monstrum na konci opravdu mohl najít.
Citát: Kvůli tomuhle světu si nemůžu dovolit mít dítě. Protože by mohlo skončit ve třech krabicích na chodníku.
Jizvy ve mně zanechaly jizvy. Měl jsem sto chutí vyjít večer ven a „sehnat“ si svojí vlastní mrtvolu. Filmové horory mi tuto zkušenost prostě nedokážou dát. A stupidní seriály jako Kriminálka Las Vegas . . . darmo mluvit. Pravou a nefalšovanou mrtvolu prostě musíte vidět na vlastní oči, aby jste pochopili tu pravou nefalšovanou hrůzu. A co teprv, když je to mrtvola dítěte. Rozřezaná a ve třech krabicích pohozená na chodníku? „Chybí tomu ten prožitek.“ Jo, to pak zanechá pořádnou jizvu. Bohužel mi stále víc připadalo, že policista John není monstrum, ale blbec. A konec příběhu mě o monstru také nepřesvědčil. To je má jizva.
Citát: Je to jen další rána. Nakonec po ní zbyde jen další jizva.
Jizvy by u nás možno nebyť peknej myšlienky od Mighty Boys nikdy nevyšli. Boli posielané ako darček ku komiksu Agent strachu a musím povedať, že je naozaj veľká škoda, že tento silný príbeh nešiel aj do predaja. Ak sa vám páčil hororový thriller Ozvěny, budete určite spokojní aj s temnou detektívkou Jizvy. Z príbehu nechcem nič prezrádzať, lebo ja som o komikse nevedel vôbec nič a možno aj kvôli tomu som mal tak silný zážitok. Temné, drsné a veľmi pútavé nepríjemné čítanie.
Norri má pravdu, je to dárek, kterej jste si nepřáli.
Je to drsný (hlavně první dvě kapitoly) a je to zlý. Má to sílu a myšlenku (dost tomu pomáhají ty doprovodné texty). Je to perfektně nakreslené. A při čtení Vám nebude dobře. Pokud máte děti, pak už tuplem ne.
Ale je to taky jednoduché a celkem předvídatelné. Ve srovnání s podobně laděnými "Ozvěnami" nebo třeba geniálními filmovými "Prisoners" to nemá šanci obstát. 3,5*
V půlce druhé kapitoly jsem si říkal, že tohle je nechtěný dárek… V knihách a komiksech hledám únik. Hledám svět fantazie, dobrodružství anebo poznání. Ale některé věci poznávat nechci. Jediná kniha od Mighty Boys, kterou jsem si nekoupil, byly Ozvěny. Přečetl jsem si anotaci, prohlédl ukázky a řekl jsem si, že tohle číst nebudu. A právě v druhé kapitole jsem si říkal, že Jizvy bych si nejspíš také nekoupil. Brutalita vražd na začátku knihy je enormní.
Tahle kniha je hodně syrová. Člověk tyhle masakry občas vidí v televizi, zejména ve filmech a seriálech, do zpráv už tyhle explicitní věci nepouštějí. V televizi jsem už na to zvyklý. Tady mě to ale zaskočilo. A ač ten masakr ze začátku už dále nepokračuje, tak musím konstatovat, že předmluva měla pravdu. V téhle knize není vůbec nic veselého a hned na začátku jsem uvěřil, že na konci této knihy se skrývá příšera. Ne nějaká slizká příšera z vesmíru, nebo skřet z jeskyně, ale zkurvené zvrácené monstrum, které může bydlet v bytě vedle vás.
Příběh je docela dobře napsaný a má pěkně hutnou atmosféru. Warren Ellis se do něj pokusil vepsat své zkušenosti se smrtí, a jako otec dcery také své největší obavy. Napsal detektivku o policajtovi, ve kterém se všechen hnus z vyšetřovaných vražd dětí hromadil příliš dlouho. Poslední vražda byla tak brutální, až se v něm něco zlomilo. A přesně o tomhle Jizvy vypráví.
Po dočtení jsem svůj názor na knihu přehodnotil. Je to fajnový dárek, ale asi se k tomu nebudu vracet moc často. Nejlepší na této knize je její psychologická rovina.
Kresba Jacena Burrowse je docela specifická. Není prvoplánově pěkná, zejména v této černobílé podobě. Ale dá se na ni rychle zvyknout a s příběhem parádně funguje. Za zmínku stojí i desky knihy, na kterých dělá zajímavý efekt parciální lak.
Štítky knihy
komiksy horory černý humor světová literatura
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zpátky v ulicích |
| 2010 |  Iron Man: Extremis |
| 2019 | Batman v černé a bílé |
| 2009 | Fell: Kruté město |
| 2018 | Moon Knight |
Mám taky dvanáctiletou dceru, takže se mi při čtení vše svíralo. Moc dalšího k tomu psát nejde, to je třeba přečíst. Každopádně řemeslně zvládnutá práce po všech směrech na jedničku. Uff!!!