Jméno růže
Umberto Eco
Historický román italského spisovatele. Eco v románu využil své hluboké teoretické a odborné znalosti. Čtenář, fascinován srozumitelnou hloubkou Ecova pohledu, proniká po jeho boku do tajů teologie, filozofie i středověké politiky, do milostných vytržení, do víru hlubinných duchovních prozření i smyslné rozkoše, tajů Aristotelovy Knihy smíchu, středověkých léčivých herbářů i jedů, uhranutí mladého teologa mladičkou láskou, kterou – aniž zná alespoň její jméno – si nese životem až na dno svých dnů.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , Český klubOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Přidat komentář
Umberto, drahý Umberto. Pre túto knihu som sa rozhodla, lebo pár známych sa vyjadrilo, že toto je najlepšia kniha akú kedy čítali. S týmto však s nimi nesúhlasím. ALE!!! Bolo to famózne čítanie a keď pre niektorých sú zdĺhavé opisy zbytočné a nudné, tak v tom prípade obivujem ich fantáziu, keď si to celé prostredie vedeli predstaviť bez nich! Ani jedna kapitola a ani jedna časť mi neprišla zbytočná a zdĺhavá. Eco je fenomenálny rozprávač a tie zdĺhavé opisy (či už v odbornej literatúre alebo beletrii) sú jednoducho potrebné pre priblíženie tých zaujímavých častí. Myslím, že je jedno či niekto prečíta o 100 strán viac alebo menej.
Souhlasím s předchozími komentáři stran zdlouhavosti některých opisů.
Musím se přiznat, že pro četbu jsem se rozhodla díky filmu.
Ten u mě boduje jako jeden z kultovních.Některé nejasnosti jsem si ovšem chtěla knihou doplnit a ačkoliv atmosféra ponurého opatství byla popsána dokonale,dojem z knihy mi kazily nekonečné monology mnichů zabývající se náboženskými úvahami,kterých bylo opravdu moc.Moc!
Jen díky tomu dávám tři hvězdy,kniha jistě zaslouží více,ale já mam ráda když mě čtení víc baví než trápí.Zde to bylo vyrovnané.
Od knihy jsem čekala víc. Možná je to tím množstvím teologických a filosofických úvah, ale i když samotný příběh je skvělý, způsob, jakým ho autor podal, mi vůbec nesedí.
Pod silno pozitívnym dojmom z filmu som siahol po jeho literárnej predlohe. A nastal prúser. Kniha ma nezaujala, pretože bola nekonečne dlhá a veľmi opisná. Pre mňa osobne sú v knihe pasáže, ktoré by tam vôbec nemuseli byť. Ak by bola kniha skrátená o cca 200 strán, bolo by to stráviteľnejšie čítanie. Takto pod nánosom pre čitateľa zbytočného balastu sa skrýva dobrý príbeh, ktorý však pod prívalom opisov a dejín zaniká. Ak si chcem prečítať opisy, prípadne dejiny písané cirkvou, tak siahnem po inej literatúre. V románe to nemá čo hľadať - alebo len v minimálnom množstve.
Velice napínavý příběh,ale bohužel kniha obsahuje spoustu zdlouhavých a pro někoho nudných pasáží
K této výborné knize doporučuji shlédnou stejnojmenný film. Děj může být pro někoho složitější, ale kvalita autora se nedá zapřít.
Velmi zajímavá historická detektivka, je pravda, že některými pasážemi se člověk musel doslova prokousat, ale i ty stály za to
Dvě slova. Povinná četba. Snad nic jiného, než že jsem knihu přečíst musela mě nehnalo ke čtení. Dokonce ani vcelku zajímavá kriminální zápletka a mysteriózní prostředí, které se mi ztrácelo v závalu latinských mouder, nekonečných náboženských debat a pasáží z učebnic dějepisu. Mám pocit, že na mě autor, velmi učený a intelektuální, vychrlil hromady svých vědomostí z fyziky, zeměpisu, dějepisu i jazyků a opravdový příběh zakopal až kamsi hluboko, hluboko pod ně, kde ho nebylo zrovna lehké najít. Bylo pro mě těžké knihu dočíst, přesto se mi to podařilo a nemohu říct, že bych čtení litovala. Je to vynikající historický román a nechává nás nahlédnout do středověkých klášterů i myslí mnichů, což dělá opravdu skvěle...
Kniha byla pro mne celkem složitá. Když jsem zjistila, že se jedná o historický román, kde hlavním tématem je církev, myslela jsem, že mne nebude bavit. Po tom ale, co jsem tuto knihu náhodně objevila v knihovně a začetla jsem se, nemohla jsem se nabažit. Kriminální případ mne tak zaujal, že církevní historické události, kterým jsem nerozuměla jsem i přesto překousla. Hodlám si knihu ještě někdy znovu přečíst, abych dokonale rozuměla všem souvislostem. Dobrou pomůckou při čtení knihy mi byl i film Jméno růže od Jean-Jacques Annaud. Hodnotím tuto knihu jako skvělou práci. Díky ní jsem se skvěle dostala do církevních záležitostí 14. století.
Pro mě kdysi náročné čtení, kdy jsem bojovala abych pokračovala. Dnes bych jej asi ocenila víc. Na můj vkus moc popisů moc moc moc .) Ale dá se to decentně přeskočit.
Četla jsem těsně před maturitou...takřka jedním dechem...ale dodnes mám pocit, že bych to měla udělat ještě jednou...snad bych po těch letech ještě lépe pronikla do filozofických zákoutí románu...rozhodně se jedná o knihu, na kterou jen tak snadno nezapomenete! Ostatně jako každé správné postmodernistické dílo nabízí tolik vrstev čtení, že by bylo hříchem se k ní znovu nevrátit...snad se mi někdy zase povede.
Vzhledem k tomu že zbožňuji Chrám matky Boží v Paříži, bylo by marné mluvit o tom jak moc se mi líbil, jak bych to řekla, osobitý přístup autora pod štítkem této knihy. Ty skladby vět se prostě nedali zavrhnout i kdyby byl příběh titěrnější, naštěstí příběh titěrný nebyl.Hodně roušek se naznačoval strhnout a navíc s jakousi kouzelnou formulí.
Brilantní literatura. Mnohovrstevná skladba vyprávění. Na každé stránce příležitost pro podnětné, chtělo by se říci bohulibé přemítání nad hodnotovými měřítky nejen benediktýnského kláštera 14. stol, ale i celé filozofie a doby, kterou reprezentuje. Nevšední možnost poddat se mysterioznímu půvabu místa v němž se vlivem umného vyprávění setkává filozofie s historií, teologie se zárodky vědy, klášterní regule s láskou, kacířství s bezprávím a to vše propojeno napínavým detektivním pátráním. Přehnaná chvála je na místě. Pulchre! Bene! Recte!
Jméno růže se mi v některých pasážích četlo opravdu obtížně - zvláště v těch chvílích, kdy následoval dvanáctiřádkový popis nějakého náboženského výjevu. Ano, bylo to popsáno květnatě a bohatě, ale na druhou stranu... zdlouhavě. Poté jsem měla problémy s teologickými úseky, kde jsem se prostě ztrácela a občas měla problémy chápat.
Avšak i přes to všechno jsem byla ze Jména růže unesená a povětšinou napjatě četla. Kniha mě rozhodně nezklamala.
Když jsem se dočetl v úvodu, že Ecovi radili známí i vydavatelé, aby knihu zkrátil o mnohé popisné pasáže, kde vysvětluje do detailů středověké reálie, říkal jsem si, škoda, že se těchto rad autor nedržel. Eco sice vysvětluje, že jde o jeho hru se čtenářem, kterého takto láká do svých tenat, ale mně osobně stejně přijde, že si jen tahá triko, kolik toho ví a zná. Což o to, ví a zná hromadu věcí, snad skoro vše, a klobouk dolů. Ale klidně ať si to nechá na nějaké vědecké pojednání. Beletrie má svá určitá pravidla, a zde 50 % knihy tvoří v podstatě suchá naučná přednáška. Navíc, ačkoliv se jedná o středověk a náboženské debaty a úvahy, Eco si často rýpne právě do náboženství a víry v Boha obecně, což se sem hodí asi podobně jako v červené knihovně nešťastný konec bez zamilované dvojice. Je to nadprůměrně napsaná kniha, samotný příběh vtáhne, ale možná méně (fakt) je někdy více. Překvapilo mne, že Eco si Viléma představoval jako Sherlocka Holmese - orlí nos, vytáhlá a hubená postava, chvíle horečné aktivity střídají chvíle pasivního polehávání.
Pěkný příběh, leč poněkud těžko čitelný, což je dáno autorovou erudicí a jeho snahou poctivě postihnout dobovou atmosféru, ale u tohoto autora by platilo, že méně je někdy více. Vadilo mi zde i přílišné pitvání se v Adsonově selhání.
Čo dodať? Je vidno, že Eco si dal sakra záležať na tom, aby každá stránka bola bezchybne prepracovaná a jeho štýl je neprehliadnuteľne zarážajúci tým, že aspoň mne samotnej pripadal takmer dokonalý.
Je to filozofické dielo, plné zaujímavých úvah, okorenené skutočne geniálnym historickým detektívnym príbehom.
Dávam 4 a pol hviezdičky a to len z jediného dôvodu. Aj keď je to skutočne výnimočná kniha, tých teologických úvah (podotýkam skvele napísaných) bolo na mňa viac než dosť a preto mám pocit, že plný počet si až tak nezaslúži.
Štítky knihy
náboženství teologie zfilmováno středověk italská literatura Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mniši
Autorovy další knížky
2005 | Jméno růže |
2011 | Pražský hřbitov |
2001 | Foucaultovo kyvadlo |
2015 | Nulté číslo |
2001 | Baudolino |
Asi "nejdelší" kniha jakou jsem kdy četl, nesnadné čtení, ale stálo to za to. Myslel jsem že pan Eco žil někdy ve středověku a on je to při tom náš současník.... Smekám.