Jméno růže
Umberto Eco
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56555/jmeno-ruze-56555.jpg
4
3935
3935
Ecovo první beletristické dílo Jméno růže je víc než historický román s detektivní zápletkou situovaný do 13. století, je to vlastně jakýsi průřez středověkým věděním a současně způsobem myšlení, pro který je serie vražd ve starém italském klášteře a jejich tápavé řešení dvojicí mnichů (!) jen jakousi zástěrkou, zástěrkou pro konfrontaci poznání s poznáváním. Eco v tomto díle originálním a neotřelým způsobem zúročil své bohaté teoretické zkušenosti a napsal knihu, která se přes svůj řekněme dobrodružný rámec vymyká všem literárním kategoriím a je v kontextu světové literatury zcela ojedinělá.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1999 , Český klubOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Přidat komentář
Jejda to byla nuda. Na jednu stranu chápu popularitu díla, je opravdu výjimečné, nicméně to rozhodně není kniha k odpočinku a vyžaduje tolik soustředění a duševního úsilí, že jsem se jí prokousávala téměř půl roku. Vilém je výjimečná postava, moudrá a laskavá. Prostředí kláštera je ale jako cizí svět, v náboženství a filosofii se zde nimrá až do nejnudnějších detailů.
Jméno růže je takové celoživotní dobrodružství. Před lety jsem ztroskotal na "první stovce (stránek)", teď se mi konečně podařilo aspoň částečně do díla proniknout. Věřím, že až si román přečtu příště, zase budu o něco chytřejší.
Tahle arcikniha má tolik vrstev a je napěchovaná takovým množstvím mikrodetailů (jejichž shromažďováním a tříděním Eco strávil neskutečné množství času), až se sama stává labyrintem a od čtenáře vyžaduje skutečné soustředění a oddání se. Pro průměrného čtenáře, jako jsem já je pochopitelně nemožné všechno vstřebat naráz. I přesto se dá kniha přečít s požitkem a napětím.
Rozhodně doporučuju přečíst rozsáhlý autorův komentář, kde zevrubně popisuje genezi románu, aniž by ale podával (bohužel nebo bohudík?) návod jak knihu číst. Určitě ale pomůže leccos pochopit.
Film mám hodně rád (pro mě Vilém = Connery), ale je jasné, že už ze své podstaty nemůže v žádném případě knihu vystihnout jako celek. Je to prostě "jen" dobře natočená středověká detektivka.
Než jsem se odhodlala napsat komentář k tomuto světově proslulému dílu, musela jsem ve svých myšlenkách nechat doznívat tento poutavý historický detektivní příběh. Po přečtení komentářů pode mnou, mám pocit, že vše o této knize bylo řečeno...pro mě tato kniha má dvě roviny: četla jsem ji ve slovenštině. Což je mi po češtině nejbližší jazyk. A v rámci svého tréninku, abych slovenský jazyk nezapomněla, jsem se pustila do čtení. O to těžší bylo čtení, protože text byl psán poněkud archaicky a komplikovaně, asi přesně tak by psal skutečně mnich žijící ve středověku. Druhou rovinou je filozofický rozměr, zamyšlení se nad člověkem samým, jeho nicotností, taková sonda do duše člověka "temného" středověku. Demagogie, zakázané knihy, smilstvo mezi mnichy, inkvizice atd....to vše tam čtenář najde. Viliam je postavou, která zastřešuje zdravou logiku a pokrokového člověka v pravém smyslu slova. Prostě mistr Eco psát uměl geniálně a věřím, že jeho knihy budou číst i další generace čtenářů.
Naprosto úžasná kniha, přečetla jsem ji podruhé a znovu žasnu nad literární genialitou autora. Není to jednoduché čtení, ale rozhodně patří do knihovny. Filmové zpracování není špatné, ale pro pochopení pohnutek, je kniha nezastupitelná.
Geniální kniha. Neskutečně dobře namíchaný elixír, který v sobě ukrývá klášter "na konci světa" v kterém se nalézá knihovna uspořádaná jako bludiště, nikoliv jako labyrint, to se občas plete. Kniha má atmosféru a dobrý příběh. Lepší knihu už asi nepotkám.
Naprosto příšerné a nečitelné. Přiznám se, že neskutečně nudné a zdlouhavé pasáže skládající se z filozofických výlevů, z nichž se skládá v podstatě celá kniha, jsem přeskákala, a přečetla až poslední scénu. Tato poslední kapitola byla čtivá, ale rovněž neuvěřitelně dlouhá. Snesu hodně, ale toto bylo i na mě moc. Až si kladu otázku, jestli jsem nečetla jiné Jméno růže od jiného Umberta Eca než zde přítomní... :-)
To opravdu není povrchní čtení. Přesto jsem přečetla a celkový dojem zajímavé.
Geniální kniha. Skutečně jsem unešen mnohostí témat, celkovou uzavřeností formy atd. Vřele doporučuji každému, kdo rád přemýšlí a i tomu, kdo si rád jen tak užije nějaké dobrodružství.
Milujem túto knihu. čítala som ju niekoľkokrát a vždy ma baví ako prvýkrát :) aj filmové spracovanie je úžasné a Viliam už bude pre mňa vždy Sean Connery
Už dlouho jsem přemýšlela, že si tuto výjimečnou knihu znovu přečtu.
Napodruhé už ani nebylo tak těžké se do knihy začíst, přesto i nyní jsem měla problém některé teologické rozpravy chápat. Knihu plnou symboliky jsem si tentokrát opravdu užívala. Postava charismatického Viléma z Baskervillu si okamžitě získala mé sympatie pro svou moudrost a pokrokové názory, stejně jako postava mladého novice Adsona z Melku pro svou mladickou zvídavost. Bavily mě jejich mnohdy i zábavné dialogy, nad kterými jsem se musela i pousmát. Jako milovníka historických detektivek mě ale nejvíce fascinoval důmyslný systém labyrintu (bludiště) zakázané knihovny. Knihovny, kde tajemství tisíce vzácných svazků zůstávají před zraky dychtivých čtenářů skryta. Místa hájeného mnoha důmyslnými vynálezy a zvrácenou myslí jedince, který tuto obranu ovládá. Apokalyptický závěr z tohoto díla činí nezapomenutelný a strhující román syrového středověku. Tato kniha rozhodně není pro každého, ale ten, kdo si ji zamiluje, se k ní časem zcela jistě vrátí, stejně jako já...
Literární skvost. I přes to, jak Eco dokáže psát nesrozumitelné a těžko uchopitelné knihy, tak toto byl jeho popkulturní masterpiece. Je to stravitelné, ale zároveň "ecovsky" vrstevnaté, popisné a uchvacující.
Krimi román mezi mnichy. I když je v knize mnoho latinských výrazů ani to nebylo překážkou. Děj jsem si náramně užila, ale radím - nekoukat na film.
Jméno růže je přesně ten typ románu, který klame tělem v tom smyslu, že navzdory svému rozsahu, ho přečtete jedním dechem. Je to, ostatně stejně jako Ecovy další romány, takový čtenářský mokrý sen, autor se zastaví na těch správných místech, neváhá například popisovat na několika dlouhých stranách zdobení vikýřů v kostele, způsobem, kdy se čtenáři tají dech, zahlcuje ho spoustou fantastických detailů a souvislostí, které ani trochu nenudí. Ecův způsob psaní je intelektuální obžerství svého druhu.
Neskutečně složité, vymazlené literární dílo. Mě osobně chytl při čtení pocit zoufalství, protože jsem si uvědomila, kolik toho nevím a kolik aluzí nikdy nebudu schopná rozluštit, jelikož nemám tak široké rozhledy.
Ono se tím člověku ani nechce prokousávat, jenže ono to člověka chytí za nohu, pak kolem pasu, pak pod krkem a nakonec, než se stihne aspoň naposled zhluboka nadechnout, ho to úplně pohltí a když ho to na druhé straně vyplivne, ještě nějakou dobu se mu nedostává kyslíku...
Vyborna historicka detektivka ...temno, inkvizice, cirkev, prostredi klastera kde se muze ukryvat cokoliv .. Boj v dusi mladeho Adsa...uzasny vyrovnany, chladny Vilem z Baskervillu...
I filmove zpracovani se mi libilo, dokazalo prenest na platno dobu temna ... A strach..
Autor píše, že si chtěl čtenáře vychovat, přizpůsobit si ho svému tempu a že ten, kdo se nezvládne zklidnit a zpomalit za prvních 150 stran, tak ať knihu klidně odloží. U mě mu to teda vyšlo, zpočátku jsem si musela dost zvykat, ale pak jsem to všechno spolykala i s navijákem. Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem měla v ruce.
Štítky knihy
duchovno náboženství teologie tajemno zfilmováno středověk italská literatura spisovatelé Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mniši mezilidské vztahy světová literaturaAutorovy další knížky
| 2005 |  Jméno růže |
| 2011 |  Pražský hřbitov |
| 2001 | Foucaultovo kyvadlo |
| 2015 | Nulté číslo |
| 2001 | Baudolino |
Labyrinth mundi. Kniha ve které se snadno zabloudí a mnozí se ani do labyrintu nedostanou. Detektivní příběh, kde detektiv nic nevyřeší a s pachatelem prohraje. Historický román o olověných letech. Filosofický román o vztahu textu a čtenáře. Pan Eco si tímto vybudoval pomník trvanlivější než logika. Právem jeden z nejlepších románů dvacátého století.