Jméno růže
Umberto Eco
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/607/bmid_jmeno-ruze.jpg
4
3833
3833
V opatství, ve kterém se děj odehrává, je v horním patře hlavní budovy umístěn velký a velmi matoucí labyrint chodeb, ukrývající největší knihovnu celého tehdejšího křesťanského světa, plnou vzácných a zejména tajných či utajovaných rukopisů, včetně děl antických autorů, jejichž myšlenky křesťanství odmítalo. Františkán Vilém z Baskervillu přijel do opatství v doprovodu svého žáka, Adsona z Melku, aby zde připravil půdu pro jednání Františkánů (minoritů, zastánců chudoby církve) s delegací avignonského papeže Jana XXII. Vilém byl po příjezdu opatem informován o záhadné smrti iluminátora Adelma z Otranta a byl, jakožto bývalý inkvizitor, požádán o její objasnění. Adelmova smrt však nebyla jediná, která se měla ve zdech opatství odehrát.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány Historické romány
Vydáno: 2007 , Český klubOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Přidat komentář
Film byl skvělý. Magický Sean Connery, sympatický novic, úžasné opatství v horách, syrové reálie, každý mnich vypadal a mluvil jako totální úchyl a pak ten hrůzný inkvizitor, navíc jedna velmi hezká holka. Prostě ten film jsem miloval a viděl ho mnohokrát. Na tu dobu to byla dobrá podívaná.
Knihu jsem koupil a dlouho na ní neměl odvahu.Říkal jsem si, že to může být jen zklamání. A bylo. Sáhodlouhé texty a popisy, spousta latiny, hlavní hrdinové mi přišly poloviční proti těm z filmu, celé se to strašně vleklo, tohle prostě není můj šálek čaje.
A obdivuji všechny, kteří to dokážou dočíst. Člověk musí mít velkou trpělivost a hodně času.
Pro mě se jednalo o hodně náročnou četbu. Ale příběh to je skvělý a i přes náročnost hodně čtivý :)
Díky neustálým latinským vsuvkám a jejich následným překladem na konci knihy jde dle mého názoru o velmi těžkou, přesto velmi čtivou knihu, která se v mnoha věcech vůbec nepodobá stejnojmennému filmovému zpracování.
Nebylo to jednoduché čtení skrz to středověké smýšlení a vyjadřování, ale nakonec jsem toto veledílo zdolal. Před Ecem se dá pouze smeknout a s pokorou obdivovat jeho hluboké znalosti v mnoha oblastech. Kniha působí pak velmi autenticky. Čelem ke spletitosti celého děje, je pak ten motiv ohledně škodlivosti smíchu hlavního “záporáka“ až nicotný, aspoň tedy z dnešního pohledu. Obzvlášť mě zaujaly dvě pasáže, které jsem si musel zaznamenat, když se řešila zcela zásadní otázka, zda-li se Ježíš Kristus smál a Vilém řekne úžasnou větu:
“Podle mě se nesmál, protože byl jako Syn boží vševědoucí a věděl tudíž, co my křesťané budeme jednou provádět.“
Kniha obsahuje spoustu mouder, asi by se toho dalo vypsat několik stránek, ale tak abych si to napsal mě zaujala hodně ještě tato:
“Moudrost našich otců volila za nás: je-li smích kratochvíli nízkého lidu, pak je třeba jeho volnost brzdit a pokořovat a pomocí přísnosti mu nahnat bázeň.“
Myslím, že se do té dogmatické slepoty pustil docela dobře a to obligátní “Milý Adsone“
Nejdříve jsem se s tímto dílem setkala jako divadelní hrou (výtečnou!) a pak jsem si říkala, že si přečtu knihu, ale narazila jsem na audioknihu a tak jsem se do ní pustila...výtečné zpracování, asi nejlepší audiokniha, co jsem slyšela v podání zástupu skvělých herců. Příběh z minulosti a tajemného prostředí opatství, které skrývá tajemství...které je nutné rozluštit a odhalit.
Naprosto vyjímečná,úžásná kniha...úplně mně úchvatila...přečetla jsem ji jedním dechem i když jsou tam místa,která se čtou těžce.Setkání s touto knihou byl pro mně výjimečný zážitek.
Úplne dokonalá zmeska histórie, deja, ktorý prináša niečo nové a wow, napätia a náuky o mravoch v minulosti.
Nádherná kniha. Myslím že by mela patřit k základům vzdělaní každého, kdo umí číst :)
Mnoho děje v krátkém čase + mnoho postav z téhle knihy udělaly něco jedinečného, ale také jsem si kvůli tomu knihu nevybrala do maturitní četby. Kniha je těžko interpretovatelná. Ovšem zápletku a rozuzlení nelze nijak pomluvit. Doporučuji lidem s klidem na čtení. Nicméně autor má zvláštní styl, který se mi zamlouvá, proto si přečtu další díla.
Skvělá kniha, která ohromí několika úrovněmi příběhu a žádná z nich nenudí. Umberto Eco mě mile překvapil a určitě se k němu jednou vrátím.
Kniha je na můj vkus místy až příliš sofistikovaná - občasné popisy středověkých herbářů a literárních děl, které opravdu znají jen ti nejsečtělejší ze všech sečtělých, jsou trochu únavné. Autor rád dává najevo svoji vzdělanost a inteligenci. Nicméně jinak se jedná o skvělou detektivku, která perfektně vystihuje brutální a mrazivou atmosféru středověku. Doporučuju víc jak film (který je ovšem také velice povedený)...
Nejprve jsem viděla film a úplně mě uchvátil. Později jsem měla jméno růže v povinné četbě k maturitě, neváhala jsem a přečetla jsem jí jedním dechem. Tato historicko dobrodružná detektivka je přesně žánr pro mě. Vynikající kniha, kde všechno do sebe zapadá a děj je stále napínavý. Je těžké se od knihy odtrhnout.
Bylo to mé další setkání s audioknihou, viděla jsem film a nejspíš četla klasickou knihu. Toto mi bylo doporučeno jako nejlepší zpracování napínavého příběhu ze středověkého kláštera. Audioknihy mají svoje kouzlo, když máte unavené oči, předčítá vám někdo jiný, v tomto případě starý mnich v podání Josefa Somra vzpomíná na své mládí. Je to zpracováno dramaticky, herců zde vystupuje víc. Každá kapitola začíná stejně...na počátku bylo slovo, to slovo bylo u boha, to slovo bylo Bůh...psal se rok 1327...Líbilo se mi to.
Prokousal jsem se tim, ale pro me to byl jeden z nejhorsich literarnich zazitku. Zapletka nakonec nebyla uplne marna, ale celkovy dojem je hruza...
Četla jsem již podruhé. Kvalitní kniha, která se místy čte těžce a vyžaduje hodně přemýšlení, místy děj utíká, ani nevíte jak... v každém případě při druhém čtení už se vytratil ten dokonalý moment překvapení, při kterém vám spadne brada, tak jak to v závěru dokáže připravit jen Umberto Eco.
Naprosto úžasná kniha. Přečetla jsem jí jedním dechem. Vzhledem k tomu, že jsem v době, kdy se mi poprvé dostala do ruky, maturovala z latiny a věnovala se dějinám Evropy mne naprosto uchvátila. Navíc mne zaujal i koncept postmoderního románu - intertextualita, několik příběhových linií, prolínání stylů vyprávění. V nadšení jsem si po přečtení Jména růže koupila několik dalších Umbertových knih a zděšeně zjistila, že žádnou nejsem schopná dočíst - všechny ostatní mi připadali naprosto příšerné, zmatené a těžkopádné.
Trochu detektivka, trochu strašidelný příběh, trochu historie, trochu dějiny náboženství... zvláštní kniha.
Jak ale jednou někoho lapí, nelze se odtrhnout. Alespoň pro mě to platilo absolutně. Vracela jsem se k ní mnohokrát a vždy jsem objevila další rozměr.
Dovedl mě k ní stejnojmenný film, který mě kdysi velmi zaujal, ale po přečtení knihy jsem musela uznat, film je jen slabý odvar. Tu mnohovrstevnatou knížku lze totiž převést na filmové plátno jen velmi těžko.
Vedle moudrostí platných na věky jsem si cenil i propracovaného kontextu dávno překonaných náboženských dogmat. Tato kniha nepropaguje Boha, nepodává svědectví o něm, ale ani jej nepopírá. Je mnohoznačná, jak píše překladatel do češtiny Zdeněk Frýbort, ale nikoliv nejasná. Mě osobně vedla k mnoha zamyšlením nad středověkem, nad příčinou a následkem, nad "prima causa efficiens". Nečekejte žádnou jednoduchou materii vedoucí k rychlému poznání. Myšlenka i příběh z ní stvořený jsou vyjádřeny poměrně alegoricky. I když některé pasáže jsou jasné a nezaměnitelné.... Nakonec, čtenáři mého komentáře, posuď sám na základě následujících citací:
"Korán, bible nevěřících, zvrácená kniha... Kniha, která obsahuje moudrost odlišnou od moudrosti naší. Chápeš asi, proč ji uložili sem, kde jsou lvi a stvůry. (...) Tato zóna zvaná LEONES obsahuje knihy, které zakladatelé knihovny považovali za knihy lží."
Řeč opata k Budově opatství, když vysvětluje koncepci její stavby, která přejímá zlatou reguli (svatou trojci):
"Trojice, tři byli andělé, kteří navštívili Abraháma, tři dny strávil Jonáš v břiše velryby, tři dny Ježíš a Lazar strávili v hrobě, třikrát Kristus požádal otce svého, aby od něho odňal kalich hořkosti, třikrát poodešel, aby se pomodlil s apoštoly. Třkrát ho Petr zapřel a třikrát se objevil po vzkříšení."
Nebo tohle:
"Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotni zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe." .......ovšem, je tohle ještě jednoznačné a nezaměnitelné?
A závěrem trochu humoru:
"Přišel do konventu kazatelů a řekl, že ničeho nepojí, nedají-li mu kus kutny bratra Jana, aby ji choval jako relikvii, a když ji dostal, vytřel si s ní zadek, odhodil na hnojiště a pomocí tyče ji válel v lejnu a volal: Běda, pomozte mi, bratři, ztratil jsem na latríně světcovu relikvii!"
"Gott ist ein lautes Nichts, ihn rührt kein Nun noch Hier..."
Ora et labora!
Štítky knihy
náboženství teologie zfilmováno středověk italská literatura Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mniši
Autorovy další knížky
| 2005 |  Jméno růže |
| 2011 |  Pražský hřbitov |
| 2001 | Foucaultovo kyvadlo |
| 2015 | Nulté číslo |
| 2001 | Baudolino |
Dočetla jsem, protože jsem prostě byla zvědavá a historie mne baví. Ale styl psaní mě neuchvátil, vynechala bych polovinu zdlouhavého textu (a taky jsem občas některé pasáže prostě přeskočila) a pak by to snad i šlo. Klasika, kterou stojí za to znát, ale vracet se k ní jistojistě nebudu. Zato se nyní velmi ráda podívám na film, jenž mi zatím unikal :).