Jmenuji se Alice: Jsem narkomanka
Ivona Březinová
Holky na vodítku série
< 2. díl >
Alice je dívka, které rodiče naplánovali kariéru lékařky, a ona se jim snaží vyhovět. Avšak na střední škole jsou větší nároky a Alice žije pod velkým tlakem, že se jí nepodaří vše zvládnout. Stres vyplývající ze strohé výchovy a nároků vede k touze po tom být sama sebou a vyzkoušet vše zakázané. S novou láskou se dostává do společnosti, kde drogy jsou běžná věc a její život se rázem dramaticky změní. Příběh je psaný ve dvou rovinách. Jedna je tvořena přítomností odehrávající se právě v léčebně, druhou tvoří soukromý psychoterapeutický deník hlavní hrdinky.... celý text
Přidat komentář
Výborně napsané všechny tři knihy, měly by si je přečíst nejen každé dospívající dívky, ale i rodiče dětí, které pomalu odrůstají dětským střevíčkům. Je zde krásně vidět, jak nás všechny formuje dětství a je hlavně na nás rodičích, jaké dětství našim dětem připravíme. Čerpají z něj pak celý život. Tři dívky pocházejí každá z různých poměrů, a přesto se nakonec sejdou v Bezděkovské léčebně pro mladistvé. Martina vyrůstala sama s matkou, která svůj život upnula na to, aby si našla nějakého chlapa, který s ní vydrží a po každém ztroskotání vztahu vše sváděla na to, že nemá postavu modelky,a proto se s ní partner rozešel a Martina odmalička toto nasávala, až si přivodila poruchu příjmu potravy a málem zemřela. Ester vyrůstala v rodině, kde bylo plno dětí, malý byt, žádné peníze, za rohem herna, a tak si peníze snažila sehnat hraním automatů. A Alice jako jediná vyrůstala dá se říci v "normální" rodině, rodiče spolu žili, peníze také problém nebyl, ale jejich přílišné nároky na dceru a absence obyčejného lidského pohlazení a tepla rodinného krbu a a vědění, že i když selžu a nedonesu zrovna dobrou známku, tak se svět nezboří a rodiče mě budou stále milovat, dovedly Alici až k drogám.....
Knížka čtena hned po Jmenuji se Ester. Příběh se mi líbil ještě více než první díl s Ester. Tyto příběhy jsou moc dobré napsané a mají poslání.
Alice je narkomanka, která se léčí spolu s dalšími mladými lidmi závislými na drogách, automatech, sexu a se sebevražednými sklony.
Čtenář se retrospektivně dovídá díky zápisům z léčebny o životě před závislostí... o rodině... o škole... o problémech, které mohly možná mít jiné řešení než drogy ...
Dalo se tomu všemu dříve zabránit? Dokáže se nyní Alice poprat s životními problémy a žít dále bez drog? A co ostatní mladí z léčebny? Jak dopadnou oni?
Co vám tahle kniha prozradí?
"Neberte drogy, neberte drogy, pokud nechcete klesnout na dno."
Pro mě osobně dost silný odstrašující příklad.
A další důkaz toho, že série Holky na vodítku se víc než povedla.
Jak už jsem napsala u Jmenuji se Martina: Přiměřeně dlouhá kniha se zajímavým, důležitým a dobře napsaným tématem. Takové knihy by měly být na seznamech povinné četby, některým by to mohlo hodně pomoci. Příběh je psán velmi reálně, je vidět, že se na tom podíleli opravdoví odborníci a lidé s podobnými zkušenostmi.
Cítila jsem i jisté podobnosti mezi mnou a Alicí, naštěstí jich bylo jen pár.
Této knize jsem dala pět hvězdiček, i proto, že jsem se dokázala poměrně dobře do Alice vžít.
Má niekto túto knižku? :) rada by som si ju prečítala ale dáko ju neviem nikde zohnať :) ozvite sa ak mi viete poradiť :)
Vyborna knizecka s neveselym pribehem. Ale jakej fetak ma veselej osud, ze jo. Opet dokonala prevence proti drogam. Koho zaujala kniha My deti ze stanice Zoo nebo Memento, necht sahne i po teto knize:-)
Zajímalo mne, jakým stylem píše paní Březinová knížky pro starší děti. Vlastně jsem si tu knihu přečetla jen proto, abych věděla, co mohu doporučovat učitelům na seminářích dílen čtení. Osobně jsem podobné knihy četla už dávno a nejvíc na mě zapůsobila ta s opravdu nechutným názvem Dušemrdi, protože je to skutečný příběh. Pro sebe si musím hledat už opravdu výrazně jinou četbu. I proto dávám jen poloviční hodnocení.
Krásná kniha, která má odrazovat od závislosti. Je strašná škoda, že občas mám pocit, že ani toto některým mladým lidem nepomáhá- velká škoda.
Svým komentářem chci shrnout celou tuto sérii.
Autorce se nepřikrášleným způsobem podařilo vykreslit osudy dívek, které se setkávají ve stejné léčebně.
Každá s jiným problémem, každá se znamením současné doby, každá tak zoufale ztracená v roztočeném kolotoči závislosti.
A proto dávám plný počet v hodnocení.
Za odvahu autorky zpracovat tuto tematiku a samozřejmě za to, že ji dle mého názoru zpracovala velmi dobře.
A přitom nejde o dokument, jde o příběh, jde o člověka, jde o život sám !
Při čtení se nelze ubránit vtáhnutí do těch situací, se kterými se ( pokud máme ten dar) nemusíme běžně probojovávat.
A nejde než fandit těm dívkám aby to zvládly !
Tahle kniha se mi ze série líbila asi nejmíň, nejvíc mám ráda Martinu. Nelíbilo se mi, jak Alicina mamka svým dětem plánovala život, Alice mi nebyla moc sympatická. Ale paní Březinová píše pěkně, to musím uznat. Za mě 3, 49 hvězdiček.
Ivona Březinová je podle mě dost machr. Perfektně věnovala problematice celou knihu, její edice těchto knih mě totálně rozsekala a díky ní ze mě možná není ani zdrogovaná, zchlastaná nebo podobná kreatura.
Četla jsem pár let zpět a pamatuji si, jak mě problematika závislostí velmi bavila. Dostala jsem poměrně facku, protože k této sérii jsem se přesunula od slaďáren Lenky Lanczové.
V knize se prolíná retrospektivní vyprávění a současnost, což mám velmi ráda. Za mě velké ano.
Přečetla jsem celou sérii Holek na vodítku již před mnoha lety. Knihy byly moc dobré, bolestně reálné. Je smutné, že se s takovými nemocemi setkávají, bojují či se nechávají potápět několik stovek či milionů lidí na celém světě.
Každý člověk odpovídá za své chování (pokud je dostatečně rozumově na výši). Asi nikdy nepochopím ty, kteří s drogou začali a navždy si budu pokládat otázku PROČ? všechno se dá řešit, ale nikoliv únikem (v tomto případě do drog), ale naopak bojem za něco lepšího.
Úžasná knížka samozřejmě spolu s Jmenuji se Martina a Jmenuji se Ester. Tohle jsou knížky, které spustily mojí lásku ke čtení :D
Štítky knihy
závislost, narkomanie dospívání feťáci, narkomani
Autorovy další knížky
2016 | Řvi potichu, brácho |
2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
2006 | Lentilka pro dědu Edu |
2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
2005 | Básník v báglu |
Zajímavá kniha,mám přečtenou celou sérii těchto knih. Doporučuji