Jmenuji se Červená
Orhan Pamuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15459/bmid_jmenuji-se-cervena-frl-15459.jpg
4
232
232
Jednoho zimního večera roku 1591 je v Istanbulu zavražděn přední iluminátor rukopisů a nyní k nám promlouvá ze studny, kam vrah hodil jeho tělo. Jeho hlas se ale ztrácí v koncertu ostatních hlasů, mezi nimiž figurují mistři sultánovy malířské dílny, knihař Kara a jeho milenka Şeküre, dohazovačka Ester, Strýc Efendi i mince, červená barva, smrt, pes nebo třeba strom. Každý z nich předkládá svůj pohled na svět a snaží se nás přesvědčit o své pravdě a je jen na čtenáři, jaký obrázek si z tohoto napínavého příběhu poskládá. Román je vrcholným dílem tohoto tureckého nositele Nobelovy ceny za literaturu (2006).... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
Benim Adım Kırmızı, 1998
více info...
Přidat komentář
Kniha je především zdlouhavá. Kdyby byla jen dlouhá, tak by mi to tak nevadilo, ale tohle se vážně hrozně táhlo. Jako ano, má něco do sebe, příběh je zajímavě rozčleněn a nahlížen několika postavami najednou, popisuje exotické a pro nás jistě nepříliš známé prostředí, obsahuje lákavou zápletku a určitě si zaslouží všechna ocenění, která autor sesbíral... ale dočíst to až do konce dá opravdu zabrat! Netvrdím, že nedám autorovi šanci a nesáhnu po některém z jeho dalších děl, ale u tohoto kusu je moje reakce spíše vlažná.
Bez mučenia priznávam, že dočítať toto Pamukovo dielo bolo pre mňa trápením. Po formálnej stránke bola kniha vynikajúca. Striedanie rozprávačov a uhlov pohľadu bez porušenia časovej postupnosti deja bolo úžasné. Sonda do život v starom osmanskom Istanbule bola pre mňa niečím novým, rovnako ako aj pohľad do islamu a aplikovania jeho zásad v každodennom živote tej doby.
Čo mi vôbec nesadlo, bola prílišná rozvláčnosť celého románu. Čítať ho ako detektívku nemalo zmysel, to bolo jasné od začiatku. No čo s tým potom? V porovnaní s Novým životom mi tam chýbalo viac vrstiev. Teda nemyslím, že je to len pekne (v zmysle remeselnom) spravená detektívka, bez akéhokoľvek presahu. Iste nastoľuje mnohé témy na premýšľanie a čo ma nenapadlo hneď k tomu ma nakopol český doslov. Mám na mysli jednak viac vrstiev deja, ale aj nejaké myšlienky, ukryté v texte, nie úvahy, ktoré provokuje dielo ako celok. Možno som hľadal niečo čo v knihe byť nemalo a očakával niečo, čo kniha neponúkala.
Nič to, Orhan Pamuk dokázal, že píše vynikajúco a hoci mne osobne táto knižka nesadla, v lúskaní jeho diela budem isto pokračovať aj naďalej.
První setkání s Orhanem Pamukem bylo moc fajn...Zaujala mě výstavba vyprávění a využití různých vypravěčských perspektiv a také exotické prostředí osmanského sultanátu a iluminátorů. Oceňuji doslov a slovníček vysvětlující některé reálie a výslovnost tureckých jmen...
Moc pěkná kniha. Dovolím si nesouhlasit, že je tak těžká, jak tu někdo říká. V zásadě si jí může přečíst každý. Já jsem pachatele poznal hned, jak jsem měl seznam všech podezřelých (SPOILER: ten jediný nemá nikoho v domácnosti KONEC SPOILER). Kompozice mi velice sedla. Pamuk vůbec má pěkné kompozice, jako například v Černé knize. Trošku mi vadili ty rozsáhlé pasáže o starých iluminátorech, vždyť přeci musel vědět, že se v tom každý lajk zamotá, v té přehršli jmen. Já jsem ani nevěděl, že je ta kniha těžká, dokud mi to s obdivem nesdělila má profesorka češtiny, no nevím. Já věřím, že si jí každý přečíst může a je to taky v silách každého jedince. Jo a málem bych zapomně, ten konec je skvostný. Bylo dosaženo všeho, čeho mělo být dosaženo, ale přesto to nebylo ani trochu čisté, viz můj nejoblýbenější hrdina Kara už od první minuty čtení jeho první části.
Jsem kniha, která na vás nemůže zapůsobit neutrálně. Vyprávím příběh o dávných istambulských iluminátorech a s tajemstvím barev otevírám všechny záhady světa. Na svých stránkách vás odnesu daleko od současné evropské kultury a seznámím vás s lidmi, jejichž chování pro vás bude naprosto cizí, jejich myšlenkové pochody se vám budou zdát silně exotické, ale vžijete se do jejich příběhů, protože vás vtáhne má poetika, můj příběh, který je nesrovnatelný s jakýmkoli jiným. Příběh o lásce, zradě, smrti, kráse a filosofii člověka.
Jmenuji se Červená rozhodně není snadná kniha, přes poutavé a pro nás exotické prostředí starého Istanbulu, detektivní zápletku i koření milostného příběhu se nečte snadno. Myslím, že nezanedbatelný podíl na tom má autorovo jiné myšlenkové a hlavně emotivní povědomí, kultura z níž vychází má prostě jiné kořeny. Osobně jsem někdy nerozumněla jednání postav, a to mi je odcizovalo. Na druhou stranu existují v našich myslích vzorce, které sdílíme jako lidé, a tam se Pamuk dotýká mé duše. A oba ty póly můj zážitek čtenáře umocňovaly.
Román je zajímavý i formálně. Používá obvyklou přímou časovou linku vývoje děje, ale posunuje jej pokaždé jiná postava, včetně ilustrací a mrtvých. Každá z postav jej podává v jiné perspektivě a to ději dává neobvyklý náboj. Přesto zde však nalézám pasáže, kdy mě kniha začala zadrhávat, týká se to zejména té milostné linky. Právě tehdy se románu nejvíce vzdaluji a nedokážu do něj proniknout. Naopak velkému nadšení propadám ve chvílích filozofických úvah a detektivní linky, zde cítím velkou sounáležitost. Jistě velkým plusem jsou iluminátoři, jejichž životy jsou na ostří nože: milovaní pro svůj talent a umění a přeci z podstaty svého umění hřešící a hodní odporu a zapomenutí. Snad ani není divu, že tento rozpor je dovedl do bodu, kdy se s nimi seznamujeme. Můj celkový dojem? Poetika této knihy, tohoto světa, mi uniká, přesto jsem ráda, že jsem tuto fascinující exkurzi podnikla.
Uzasna a putava kniha, s detektivnou zapletkou, kazdu chvilu sa vam prihovara slovami niekoho ineho - raz zavrazdeneho, inokedy slovami vraha, ci krasnej Sekure alebo niekoho uplne ineho.. Kniha mi trochu "chutou"pripominala Meno ruze zasadene do prostredia stareho Turecka..
Táto kniha sa nečíta, táto kniha sa vychutnáva. Skutočná lahôdka pre tých, ktorí majú radi kvalitnú a náročnejšiu literatúru. Príbeh je poskladaný z perspektív mnohých postáv, prelínanie opisov malieb, techník s lákavým dejom v duchu detektívky dáva knihe "šťavu", rozhodne však netreba čakať, že sa zhltne na jeden dych, čo by bolo aj škoda...
Kniha je skvěle promyšlená a četla jsem ji "jedním dechem". Nevšední, akční, se skvělým nápadem i zápletkou. Pamuk nechává čtenáře vyhodnocovat, přemýšlet, pracovat s informacemi...
Kniha má veľmi zaujímavú kompozíciu - jednotlivé kapitoly sú rozprávaním rôznych ľudí, ba i neživých vecí o jednej udalosti a s ňou súvisiacich okolností. Každý rozprávač vyjadrí svoj názor, uhol pohľadu, svoju pravdu či klamstvo, a týmto spôsobom sa pomaly skladá mozaika toho, čo sa skutočne (a prečo) stalo.
Velmi zajímavá kniha s detektivním nádechem, jejíž příběh z různých úhlů pohledu předkládají opravdu nečekaní vypravěči.
úryvek:
… „Vysvětlete, mistře, pocit červené někomu, kdo ho nikdy nezakusil.“
„Kdybychom se jí dotkli konečky prstů, bylo by to něco mezi železem a mědí. Kdybychom ji vzali do dlaně, pálila by. Kdybychom ji ochutnali, byla by šťavnatá jako nasolené maso. Kdybychom ji vzali do úst, zaplnila by je. Kdybychom k ní přičichli, byla by cítit jako kůň. Kdyby byla květinou, podobala by se její vůně heřmánku, nikoli červené růži.“…
Štítky knihy
16. století Turecko knihařství historické detektivky iluminace, zdobení (literatura) turecká literatura historické romány Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jmenuji se Červená |
| 2009 | Sníh |
| 2011 | Černá kniha |
| 2020 | Cosi divného v mé hlavě |
| 2012 |  Muzeum nevinnosti |
Som na tejto stránke krátko, no stihla som si vytvoriť bodovací systém, ktorý rozdeľuje knihy na päť kategórií: mizerné knihy, u ktorých sa mi nepáči myšlienka (1 hviezdička), mizerné knihy, u ktorých mi myšlienka nijako nevadí (2 hviezdičky, väčšina ženských románov vrátane 50 shades), priemerné až dobré knihy s hlúpou myšlienkou (3 hviezdičky), dobré knihy bez výraznej myšlienky (4 hviezdičky) a dobré knihy s nápaditou myšlienkou. Takže preto tento zaujímavý a inteligentný príbeh štyri a trochu mätúci Nový život päť.