Jmenuji se Lucy Bartonová
Elizabeth Strout
Lucy Bartonová série
1. díl >
Jsou pouta, která nepřetrháte, ať se snažíte sebevíc... Působivý román od autorky, která dostala Pulitzerovu cenu. Osamělost byla to první, co poznala… Lucy vyrůstala v chudobě s milující matkou a násilnickým otcem. Mezi dětmi byla terčem posměšků a jejím jediným přítelem byl strom v poli. Získala ale stipendium a věřila, že díky studiu unikne drsnému okolí i své minulosti. Po letech, kdy zdánlivě na svou rodinu zapomněla, se ocitla na delší dobu v nemocnici. Nečekaně se ale objevila matka a Lucy s překvapením zjistila, že některá pouta se nepřetrhnou nikdy.... celý text
Literatura světová Romány Rodina
Vydáno: 2017 , MottoOriginální název:
My Name Is Lucy Barton, 2016
více info...
Přidat komentář
Krásné. Sonda do vztahu matky a dcery. Za mě milá změna číst knihu, kde není všechno řečeno polopaticky a ještě čtyřikrát dovysvětleno, aby bylo jisté, že to čtenář dobře pochopil. Tady se toho mnoho děje v náznacích a o to silnější ta sdělení jsou.
Tak to byla taková jednohubka o rodinných vztazích. Mohla jít ale víc do hloubky, klouzalo to jen tak po povrchu.
Jako vážně ? Podle mě zbytečně vydaná kniha, a Pulitzerova cena ? To už bych lepší věty co mě zrovna napadnou, napsala i já..
Mě se to celkem líbilo. Vztahy jsou holt komplikované, některé míň, některé víc.....
Ze začátku mě to moc nebavilo, ale postupně mi Lucy přirostla k srdci....je v podstatě takové smutné, milé stvoření....trochu outsider....není to náročné čtení, trochu víc stran by knize prospělo.
Kdybych tuto knihu nevyhrála, asi bych si ji sama nekoupila. Hlavní hrdinka zde popisuje svůj vztah k rodičům, který nikdy nebyl zrovna nejlepší, popisuje svůj vztah k matce, v dospělosti vzpomíná na své dětství, jaké to bylo, když chodila do školy, kde nepatřila mezi nejoblíbenější. Kniha se četla dobře. Kdyby byla kniha o něco málo delší, nezlobila bych se.
Vyrovnávání se se vztahem k matce - a nejenom k ní. Nejednoduchá kniha o ztrátách. Olive Kitteridgeová byla dobrá, Lucy Bartonová je skvělá. Přečteno jedním dechem.
Rozpačitý dojem. Jako kdyby si autorka do notýsku zaznamenávala, co ji právě napadne, a pak to bez jakýchkoli úprav a bez jasného záměru vydala knižně. Pár zajímavých myšlenek, ale na laureátku Pulitzerovy ceny dost slabé.
Autorovy další knížky
2010 | Olive Kitteridgeová |
2018 | Všechno je možné |
2017 | Burgessovi chlapci |
2017 | Jmenuji se Lucy Bartonová |
2021 | Olive Kitteridgeová je zpět |
Sice nerada, ale zařazuji tuhle knihu spíše do kategorie zklamání. Není špatná, ale měla být delší. Chyběla mi v ní asi nějaká větší hloubka. Čekala jsem víc než jen vyprávění o životě bez nějakých podrobnějších vysvětlení. Ano, v knize nemusí být vždy vše dopodrobna vysvětleno - ale tady mi to připadalo spíše jako jen náznaky, jen nástin toho, co vypravěčka prožila. Do toho mi také úplně nesedlo přeskakování z jedné životní etapy do druhé - připadalo mi příliš chaotické.
Takže z toho vznikla spíše víkendová oddechovka než kniha k zamyšlení, kterou jsem původně čekala.