Krutá hra

21.05.2019

Možná bych za jiných okolností byl za Strýčka Skrblíka a dal i čtyři hvězdičky (pár chloupků jsem v té polévce přece jenom našel), ale protože jsem Krutou hru četl paralelně s Robothamovým Štvancem, který mi trvale zvedal mandle svojí "smrtelnou vážností", neváhám ani vteřinu a Joe Kurtzovi těch poctivých pět hvězd na klopu přilípnu. Protože Dan Simmons (na rozdíl od Robothama) mě přenáramně bavil. Žádné nípání se v zanícených beďarech, nýbrž parádní přímočarý tah na branku bez sebemenší snahy dokazovat sám sobě i ostatním, jak hlubokomyslný jsem autor. Doporučuji – a do dalších dílů jdu určitě!

25.04.2019

Pořád to říkám: dobrý spisovatel umí psát i stručně. Po nekonečných hodinách strávených s japonskou modlou a jeho nejužvaněnější knihou na světě jsem si vybrala tu pravou protiváhu. Protože mi Metla, ta potvora jedna výstižná, vzala slovo, které mě po celou četbu napadalo - osvěžující - použiji ve stejném duchu: Jaká úleva! Jak úderné a vítaně nekomplikované! Už nástup hlavního hrdiny (nebo antihrdiny? - záleží na vás) mě chytil a další události kolem něj mě nenechaly vydechnout až do konce. Navíc je to i drsně vtipné, ne přehnaně, přesně to tam sedí. Nehledám mouchy, nic nevyčítám, užívala jsem si to od první do poslední stránky.

06.02.2019

Veľmi príjemné prekvapenie.... páčil sa mi štýl a celková jednoduchosť a úspornosť s akou sú všetky tri časti napísané.

03.08.2018

Dan Simmons patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům fantastiky, tak jsem byla hodně zvědavá, jak si vede na poli detektivním. Velmi mě překvapila úspornost, s jakou "Krutou hru" napsal. Uvyklá na jeho (místy až užvaněné) detailní popisy a myšlenkové pochody, zdráhám se uvěřit, že ten samý člověk byl schopen stvořit něco vyloženě stručného, bez příkras a kudrlinek, žádné zbytečné vysvětlování nebo odbočky. Nečekaně osvěžující!

Další kladné bodíky přidávám za hlavního hrdinu, drsňáka s humorem suchým jako pouštní prach. Autor bývalého detektiva nijak nepopisuje - vzhled ani charakter, nechává za něj mluvit činy. Joe Kurtz je velmi přímý, s překážkami se nemazlí a násilí se nevyhýbá. Při akčních scénách se tají dech... i když čtenář samozřejmě ví, že Joe musí přežít přinejmenším do třetího dílu:-). To samé ovšem nemají zaručeno různé zajímavé vedlejší postavičky. Osudy hráčů protistrany jsou podstatně jasnější: padouši se dělí na intrikány, ňoumy a na opravdu zlé hnusáky, jejichž životnost až na pár výjimek nepřekročí délku této knihy.

Našlo by se několik výhrad, srážejících dojem z kruté hry (třeba zápletka je příliš jednoduchá a zkratkovitě podaná), ale nic to nemění na výborné zábavě a mém rozhodnutí pořídit si celou sérii "Joe Kurtz" domů do poličky, jakkoliv už tam moc místa nezbývá.

19.04.2018

Dan Simmons je nejenom dobrý spisovatel sci-fi, ale i dobrý autor detektivek. Jeho série s Joe Kurtzem je plno akce a napětí. Všechny tři knihy jsou napsané v duchu staré americké krimi školy.

20.01.2018

Příjemná oddychovka, kde se to krví a mrtvolami jen hemží - na jednoho hrdinu snad až příliš, aby ho policie nevypátrala. Jinak ale dějové zvraty v tak krátkém díle byly překvapivě časté, přesto poměrně uvěřitelné. Akce stádá akci a na nějaké velké povídání okolo není čas.

12.04.2017

Aneb jak se jeden kruto-přísnej "motherfucker" rozhodne na jeden zátah oddělat mafii, černošskej gang, nácky i pár týpků co se mu připletou do cesty a to vše ve stylu Arnolda Schwarzeneggera ve filmu Komando. Tedy tak, že tomu nevěříte ani za mák, je to až příliš přitažené za vlasy. Je bohužel vidět, že drsná detektivka není úplně Simmonsův šálek kávy a asi by se měl držet toho co mu jde nejlépe (scifi). Přesto dám Kurtzovi šanci a vrhnu se i na druhý díl, ono to třeba začne mít hlavu i patu.

04.12.2016

Na Simmonse krátké a svižné dílko, které se čte samo a rychle. K dokonalosti určitě chybí hodně, subjektivně mi děj a postavy přišly takové hodně povrchní a málo prokreslené, semtam kulhá logika či realita, ale celkově velice příjemné počtení.

17.05.2015

Jako jednorázové počtení před spaním fajn, ale nesmí se nad tím příliš přemýšlet.

16.06.2014

Přečteno podruhé a určitě ne naposledy.
Je třeba ještě něco dodávat? ;)

23.09.2013

Velice čtivá záležitost s neskutečně sympatickým hlavním hrdinou. Dan Simmons si poctu drsné škole při psaní očividně náležitě užíval a já při čtení nedýchal, bavil se a žasl, že něco v podstatě tak jednoduchého může být tak skvělé.

05.04.2013

Vcelku zábavné, jen to drsňáctví bylo dost křečovité. Také by se pan autor neměl pouštět do rádoby humoru. Jednorázová záležitost, nedivím se, že to skončilo v LK.

14.11.2012

Příjemná oddechovka na dva večery. Ještě dnes zapomenu o čem to bylo, ale na další dva díly se mrknu rád.

03.03.2012

Já teda tolik nadšení nesdílím. Knížka se dobře čte a celkem rychle utíká, ale to je asi tak všechno. Zápletka veškerá žádná, celý děj spočívá v tom, že se hlavního hrdinu snaží zabít snad celé podsvětí státu New York, ale ten je natolik vychcaný (nebo má spíš nehorázné štěstí??), že vždycky přežije a ještě u toho většinu nepřátel zlikviduje.

Fakt jsem se těšila až si od Simmonse něco přečtu, ale tohle asi nebyla ta nejlepší volba. Nechtěla jsem to číst, protože detektivky nemám ráda, ale byla jsem přesvědčována, že to vůbec není obyčejná detektivka. A není, podle mě to kolem detektivky ani neprošlo, jenom spousta vražd a nic víc.

01.02.2012

Krutá hra je parádní thriller. Simmons si vzal na paškál americkou drsnou školu a servíruje nám ji s bezprostředním potěšením. Ač sám jsem v literatuře nezatížen tímto typem detektivek, vytanulo mi na mysli několik filmů.. třeba nějaké ty Smrtonosné. Hlavní hrdina, který se dobírá výsledku svého pátrání přes mrtvoly, je tak cynický a bez skrupulí, že si jej musíte naprosto zamilovat. Stejně tak už na začátku víte, kdo je padouch a jaké útrapy našemu hrdinovi chystá. Nebyl by to ale Simmons, kdyby bylo všechno jednoznačné hned od začátku. Protože se Simmons striktně drží právě drsného amerického stylu ala Phil Marlowe, jsou některé zápletky odtušitelné. To však rozhodně nesnižuje kvalitu, protože zápletky jsou zde v tak hojné míře, až se vám z toho zatočí hlava.

Jelikož už jsem se Simmonsem setkal vícekrát, začal jsem si v jeho dílech všímat tří věcí, na které jsem prozatím natrefil ve všech jeho dílech, která jsem od něj četl. A to: Za prvé, že zmiňuje Homéra - zde Ilias; Za druhé, že postavy hrají šachy; Za třetí a v to už jsem ani nedoufal, ale nakonec (a to doslova) jsem se dočkal zmínění Shakespeara - zde Hamleta.

Na Simmonse je to velmi jednoduchá, odpočinková a čtivá kniha, takže po jeho těžších kouscích jsem tuhle knížku zfouknul pěkně rychle.