Hladové hry přehled

Ok, čas od času se to prostě stane i nám, notorickým a chronickým dočítačům. Se Simmonsem jsem se před x lety poprvé setkal v knize TEMNÉ VIZE, kde, byť vystřihl nejlepší povídku z knihy, mě vlastně nakonec zklamal už tehdy. Opěvovaný TERROR byl fajn, ale už tam na mě začalo vykukovat cosi, co mi na jeho tvorbě prostě vadí. Stejně opěvované TEMNÉ LÉTO pro mě bylo zklamáním neskutečným a popravdě se divím, že jsem to dočetl. Nejlepší Simmons, co jsem tedy dosud četl, je ZIMNÍ PŘÍZRAK. HLADOVÉ HRY mě zpočátku opravdu chytly, až jsem si říkal, konečně Simmons, který mě bude fakt bavit. Jenže pak se začalo roztahovat ono cosi, co mi na jeho tvorbě vadí – rozplizlost, rozlehlost, vlastně uondanost. Simmons má neskutečnou schopnost uondat vás i u zajímavého nápadu a tématu. Držel jsem se, fakt že jo, říkal jsem si: „Má to 900 stran, tam se musí něco změnit“, ale když se do strany 460 vlastně pořádně nic nedělo, jen se neustále opakovaly stejné věci a příběh se nikam nehýbal, najednou se mi v hlavě ozval hlas, který prakticky neslýchám. Řekl jen pouhá čtyři slova: „Neztrácej s tím čas!“ a já vlastně neměl chuť ani sílu oponovat. A tak jsem knihu zaklapl a odložil. Musím ale knize uznat poměrně zajímavé sociální ukotvení v době a prostředí. Simmons mi prostě nesedí. To se někdy stává. Nemám mu to za zlé. Podle hodnocení a komentářů sedí spoustě lidem. Co je proti nim nějaký Jenda z Pošumaví…

25.01.2024

Príbeh začína veľmi dobre, máme tu akýchsi zvláštnych upírov, ktorí sa neživia krvou, ale emóciami a traja z nich medzi sebou hrajú akúsi hru - koľko ľudí zabili pomocou iných ľudí. Veľmi rýchlo sa to rozbehne, keď sa jedna z nich začne cítiť ohrozená a pozabíja pár ľudí. Prvá kniha ma naozaj bavila - to postupné rozpletanie toho, čo sa deje, prenasledovanie “upírky, plánovanie ich zničenia... Druhá kniha bola na tom podobne, tiež bola akčná, stále sa niečo dialo. Ale v tretej knihe moje nadšenie nejak opadlo a v podstate ma to začalo nudiť. Možno keby som to čítala zvlášť, postupne, tak by ma to bavilo viac, ale už som bola akási otupená. Tretia časť je rozťahanejšia a často som sa pristihla pri tom, že mi myšlienky utekajú niekde úplne inde. Nezachránil to ani poriadne akčný záver, pretože už som sa na to nejak nemohla sústrediť. Ale celkovo to bolo dosť zaujímavé, celé to spiknutie upírov, čo všetko ovládajú, ich letný tábor, kde vo veľkom hrajú vraždiacu hru... Často krát som si hovorila, že hrdinovia nemajú šancu ich poraziť. Zakaždým, keď to vyzeralo, že to pôjde, tak nastal nejaký zvrat - väčšinu som vôbec nečakala a poriadne ma prekvapili. Hlavné tri postavy boli taktiež sympatické, aj keď nie stále sa mi ich plány páčili. Pár kapitol bolo aj z pohľadu Melanie, jednej z monštier a tie ma iba rozčuľovali, ale to bol asi cieľ :D. Ako je to podarený príbeh, ale prospelo by mu, keby mal o pár desiatok (možno stoviek) strán menej.