Thuvia, děvče z Marsu
Edgar Rice Burroughs
John Carter, pán Marsu série
< 4. díl >
Thuvia, krásná dcera jeddaka Ptarthu, je unesena. Podezření padá na Carthorise, syna Dejah Thoris a Johna Cartera, kteří neochvějně věří v jeho nevinu. Ukazuje se však, že původcem všeho zla je princ Astok z Dusaru, města rudých marťanů, jež zradilo přátelský svazek tří velkých národů – Helia, Ptarthu a Kaolu. Carthoris se navzdory nejrůznějším intrikám vydává po stopě milované ženy. Na své pouti se střetává s mohutnými překážkami a odhaluje další netušená tajemství starobylého Barsoomu…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1928 , Ladislav ŠotekOriginální název:
Thuvia, Maid of Mars, 1920
více info...
Přidat komentář
Carthoris, syn Super Mária (Johna Cartera), je křivě očerněn a po vzoru svého otce se rozebíhá na svou pouť za svojí milovanou princeznou. Překážky přeskočí, rozdrtí ... a cíl je nevyhnutelný.
Kniha nepřekvapí, ale stejně tak pobaví a přečtení mohu doporučit.
Na Marsu nemá nikdo chvíli klidu. Líbí se mi, že i když autor recykluje jednu zápletku pořád dokola, pokaždé přijde s něčím novým. Tentokrát příběh zabloudil do zapomenutého údolí, v němž už věky probíhá krvavé obléhání téměř mrtvého města. Bohužel prostředí není tajuplné jako Údolí Dor a akce není tak velkolepá, jako monstrózní výprava za záchranou Dejah Thoris. I hlavní postavy jsou jen stínem svých slavněšjích předobrazů. Zábavnost ovšem klesla jen málo a děj pořád příjemně ubíhá.
Čtvrté pokračování bylo pro mě velmi zajímavé především objevem nové (pozůstalé) rasy na Marsu, která ovládá nevšední mentální schopnosti. Myšlenky a nápady, které autor v tomto díle použil, jsou na svou dobu (1916) velice novátorské a originální. Tím se tento díl stává jedinečným i inspirujícím jak pro žánr scifi tak i fantasy.
Děj je sice hodně romantický a vlastně i jednoduchý a částečně předvídatelný - ale v jednoduchosti je mnohdy krása. 90%
Myslím si, že Thuvia je o fous lepší než Llana z Gatholu, díky příběhu. Přesmyknutí hlavního hrdiny z otce na syna je spíš přínosem a vnáší i trochu jiný pohled, byť postavy jsou stále stejně schematické.
Četl jsem to v původním překladu od Jirky Macáka a s odstupem doby musím říct, že některé jazykové obraty vyznívají přinejmenším zvláštně. :) :)
Dávám plus
John Carter v této knize přenechal místo hlavního hrdiny a hybatele děje svému synovi Cathorisovi, a ten se své role ujal stejně odvážně a se stejnou vervou jako jeho otec. Na Marsu se schyluje k největší bitvě národů a ras, jakou tato planeta kdy poznala, a za vším stojí neopětovaná láska a podlá zrada. Cathoris musí rozplést klubko intrik, využít všech dostupných výhod a svou odvahou jít příkladem ostatním, aby uchránil Mars strašlivého krveprolití. I ve čtvrté knize série má vyprávění pořád nápady, spád a jiskru, takže zatím není ani stopy po unavenosti či syndromu vyhoření.
Tentokrát hrdinou knihy Carterův syn. Připomíná mi tímto knihu Tarzanův syn, což nijak neubírá na zajímavosti. Ba naopak.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1991 | Tarzan z rodu Opů |
2003 | John Carter na Marsu |
1927 | Princezna z Marsu |
2000 | Mistři meče na Marsu |
2002 | Llana z Gatholu |
Napínavé a dobrodružné. Výstižné jsou i příspěvky :-) .
Velmi podařené ilustrace pana V. Čutta a překlad do češtiny Dr. Jirky Macáka, úžasně doplňující atmosféru dobového vydání.