Dobré úmysly
Brian Azzarello , Marcelo Frusin
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126616/bmid_john-constantine-hellblazer-dobre-u-WNW-126616.jpg
4
93
93
John Constantine, Hellblazer série
< 3. díl >
Jako by Johnu Constantinovi nestačilo, že ve vězení zažil těžké časy, pokouší se uchlácholit své svědomí tím, že se vydává do Whyllisz za rodinou Richarda „Klikaře“ Fermina - muže, na jehož sebevraždě má svůj podíl. Problém je, že Constantine má s klanem Ferminů společnou poměrně bujarou minulost - a že Ferminovi nemusí být úplně blahem bez sebe, až ho uvidí. Ale možná jsou to jen zbytečné obavy: Ferminovi mají teď totiž dočista jiné starosti - starosti takového druhu, že šokují i Constantina (a ten je už na leccos zvyklý).... celý text
Přidat komentář
U téhle série budu mít asi v chronologii pořádný bordel, ale paradoxně, Dobré úmysly byly mým prvním komiksovým setkáním s Johnem a víceméně i s Azarellovou tvorbou. Pokud nepočítám různorodou autorskou Evropu s Batmanem. Na úvod bych chtěl asi napsat, že jsem vyrůstal na Reevsově Constantinovi, který je plný magie, andělů, démonů, a jiných pochodujících relikvií. Pak přišel seriál, který byl víc syrovější a míň magičtější. A v třetí řadě přišel komiks, který mi dal tak přes držku, že jsem po přečtení uvažoval, jestli neexistuje úplně jiný John Constantine, než kterého jsem doposavaď znal z hraných příběhů. Dobré úmysly byly jediné ze série, co byly tehdy v knihovně volné a mě bylo relativně jedno, odkud začnu, byl sem natěšený, komiksového Johna tahajícího jedno cigáro za druhým. Co jsem, ale dostal, byl pořádný šok. Minimum nadpřirozeného, a koňskou dávku lidské špíny. Když nad tím tak přemýšlím, tak Hellblazer je spíš sonda do temnoty člověka a syrový žalozpěv nad lidskostí a hodnotami společnosti. Předpokládám, že Johna s Azarellem čeká ještě dlouhá cesta, kde pro slabé není místo. 6/10
Třetí díl a kvalitka šla dolů.. finále které nikoho nemůže přesvědčit.. přesto 70%.
Tohle je klasický comics, na který člověk potřebuje víc čtení. Scénář je dokonale propracovanýa a při dalším čtení si člověk všimne různých skrytých detailů, který ve finále ovlivní život a smrt aktérů.
Příběh plyne pozvolna, mrazivě a násilně. Není to žádná akční jízda, mimochodem první kapitolu si pamatuje ještě z Crwe2 č.4 a miluju jí!
Baví mě i Frusinova kresba, tuhle sérii mám děsně rád!
Po letech přečteno podruhé a nějak nechápu, proč se mi to tenkrát tak nelíbilo. Příběh s pointou, že i mistr tesař se někdy utne :-)
Zkusil jsem i druhý díl této série a ... asi jsme s nimi skončil. tohle mne fakt nechytlo. Fakt ne. Sice se to čte samo, ale za chvíli nevíte co jste četli...
Cesta do pekla je dláždena Dobrými úmyslami... A hoci náš (anti)hrdina už jedno peklo prežil (a boli to vskutku Ťažké časy),
väzenské peklo, ak už nič iné, aspoň malo svoje pravidlá... Scénár opäť výborný, nechýba ani šokujúca pointa, no a prepracovanejšia kresba už len dotvára celkový estetický dojem. Niet čo dodať, plný počet. A už sa vrhám na ďalšiu časť!
Constantine se dostal z vězení a vydává se na svou cestu za odpuštěním. Jenže v případě Constantinea se věci vždycky zvrhnou a pokazí. Komiks má parádní úvod a skvělou atmosféru. Dost mě potěšil i nástup nových postav, které jsou zajímavé a pracuje se s nimi dobře. Můj problém přichází z příběhem, který mě sice bavil, ale nestrhnul. Pointa byla parádní, přesto cesta k ní nebyla, tak zajímavá jak by měla. Spoustu věcí mě zde přišlo fakt moc dobrých, ale jako celek, to na mě tolik nefungovalo. Nicméně Azzarello umí vykouzlit tu správnou atmosféru, a Frusin má luxusní kresbu.
Tak o čem to vlastně bylo ? No Constantine se jede omluvit vdově a skončí to u Nechutného porna ? Kresba je úžasná ale popravdě pořád čekám na nějáký super příběh ve kterém si užiji i trochu té magie . Ale čte se to prakticky samo což je fajn .
John Constantine je jediný DC hrdina, ktorého môžem. Je Angličan, je cynický a hlavne je... čarovný. Proste starý dobrý antihrdina hardboiled detektívky so schopnosťou čarovať. Taký anglický Harry Dresden.
Hellblazer je opět stylový. Návštěva největší díry Spojených států, městečka Whyllisz, se Johnovi vymstí po všech stránkách – a to i přesto, že je to on, kdo kope za tu dobrou stranu. Skvělá kresba, bezvadné hlášky, geniální prolog. Jen magie si moc neužijete, ale to je možná spíše k dobru, než na škodu. Velkým plusem je syrová atmosféra beznaděje a krutosti, jakou postavě dal Brian Azzarello. Ti dva se hledali, až se našli.
Jenže... jenže čeho je moc, toho je občas trochu příliš. Stále se nemůžu zbavit dojmu, že scénárista od začátku hraje na čtenáře a Constantina boudu, což je v pořádku, kdybych na konci příběhu nezjistil, že ta bouda stojí na želatinových základech. Pointa výborná, ale cesta k ní je zbytečně na efekt vyhrocená. Navíc při zpětném pohledu zjistíte, že množství zásadně se tvářících scén jsou jen vějičky, které mají záměrně svést pozornost na nepodstatné. Takové tlučení klackem v lese, jež má vyděsit předtím, než se objeví listonoš s obálkou se zeleným pruhem.
Opět spíše průměr, ale čte se to samo. Nudit se nebudete, jen to nemá nic navíc. Prostě braková (v dobrém) zábava.
Zatímco Ennis nabídl pouze porci vcelku zábavného hnusu a Těžký časy se opíraly o spoustu černého humoru, v Dobrých úmyslech zamířil Azzarello do vážnějších, temnějších vod a nechal Constantina "vykoupat" v pekle jeho i čtenářových očekávání. Chytré hraní si s klišé hixploation filmů zde totiž není určeno pouze ke zmatení čtenáře, ale hlavně směrem k hlavnímu hrdinovi, a závěrečné rozuzlení je tak působivé hlavně tím, jak moc a jak hluboko se Constantine (a spolu s ním čtenář) celou dobu mýlil. A jelikož narozdíl od superhrdinských příběhů Azzarellovi podobný styl vyprávění skutečně sedí, představuje pro mě tato kniha dosavadní vrchol podrazákova osudu.
Celkem se mi to líbilo, i když vrchol série to tedy rozhodně není. Sice to temno, které se povedlo vybudovat úvodními sešity se v dalších částech rozpustilo a z temného manipulativního Constantina se stává pouze divák a nechtěný kompars, ale nebylo to až zas tak špatné. Ty dvě "zvířecí" pointy jsou takové naivní a nedotažené, ale až do konce jsem nevěděl co se to tam vlastně točí. Sebelítostivý konec je dost špatný, vše zachraňuje zlepšená kresba s jemnou linkou, ze začátku pěkně noirová + super obálky. Jsem jediný, kdo si všimnul, že se uprostřed příběhu prohodily bráchům barvy fousů a vlasů? Chvíli měli prohozené šedé a zrzavé ochlupení na hlavě a trochu mě to mátlo - i když ono je to vlastně jedno, jeden jako druhý, s vykreslováním charakterů vedelejších postav si Azzerello taky hlavu moc nelámal. Musím říct, že teda umí (Azzarello) mnohem líp, když chce.
Slupnuté jako malina. Constantine zamířil z vězení do pornografického pekla, aby to zase všechno totálně podělal. Hlavně, že u toho hláškuje a zachraňuje vnadné děvy. Kresba je hodně slušná a příběh čtivý. Dívka z dávné minulosti poodkryje zase tu sebezpytující Johnovu notu, tak jak to mám rád. Můžu jen doporučit.
Tak já nevim... Na Hellblazera jsem se fakt těšila, protože miluju film Constantine (ano, přiznávám se!) a v komiksech jsem čekala drsnou bitku s démony. Zatím dostávám jen umaštěnou přestřelku nadávek a krvavých scén vyvolaných egem jednotlivých postav, které se snaží být tvrdší než ti druzí.
Tři "meh" z pěti a pokračuju v sérii.