Vrahové z říše smrti
Jason Dark (p)
John Sinclair - Na stopě hrůzy série
< 2. díl >
Byl to hrůzostrašný pohled. Kolem kamene stáli čtyři muži a tři ženy. Měli na sobě dlouhé temné róby a na tvářích masky. Stáli strnule. Připomínali voskové figuríny. Ve veliké síni nehořelo žádné světlo. A přesto tady byl jeho zdroj. Kámen! Byl hranatý. Skoro tak velký jako stůl. A stejně vysoký. Kámen byl temný a přece z něj vystupovalo světlo. Vzduch nad kamenem jako by byl nabit elektřinou. Jiskřil a slabě ozařoval tmu. Nikdo se neodvažoval dýchat. Všichni věděli, že velký okamžik nadešel. Týdny se na něj muži i ženy připravovali. Náhle se velkou halou rozlehl hlas. Lidé sebou trhli. Hlas sílil a byl stále důraznější. „Posílám vás do světa. Budete plnit mé příkazy. Mám nad vámi moc. Já, pán mrtvých.“ Sedm lidí naslouchalo tomu hlasu bez dechu. Každé slovo se jim zařezávalo do hluboko mozků. „Kámen vám dá sílu!“ ozval se znovu hlas. „Dotkněte se navzájem rukama!“ Lidé uposlechli. Vzali se za ruce. Oči upřeně zíraly na kámen. Ten kámen! Měl magickou moc.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1993 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Mörder aus dem Totenreich, 1973
více info...
Přidat komentář
Pohádka pro dospělé ale dobrá a hlavně čtivá. Napínavý příběh který má spoustu překvapení a svižný děj.
Dej sa mi celkom páčil len ku koncu mi to prišlo až príliš rýchlo ukončené. Inak zaujímavé.
Autorovy další knížky
1993 | Noc hrůzy |
1993 | Vrahové z říše smrti |
1995 | Doktor Smrt se vrací |
1993 | Telefon do záhrobí |
2006 | Noc hrůzy |
S Bille Conollym jsem se setkal už při čtení nultého dílu "Můj první případ". Tam mi přišel sympatičtější a větší frajer, i když z dvojce Conolly - Sinclair je Bill rozhodně větší frajer a o dost chytřejší. John se opět dokáže chovat jako diletant a sekat chyby - chápu že je to v jádru dobrák, ale myšlení není zrovna jeho silná stránka. Navíc mi tu naprosto unikla část příběhu a já prostě nevím co se nakonec stalo s Jane, proč ji vlastně nezachránili.
Opět mi to chybělo nějaké napětí a aspoň trocha humoru. Příběh je až moc rutinní a i přes zvraty se tu není o koho bát. John přežije, všichni ostatní stejně umřou. A pokud někdo přežije ani z toho nemám radostný pocit. Navíc od mala nemám rád když v příbězích umírají pěkné holky a v tom se Rellergerd asi vyžívá.