Analfabetka, ktorá vedela počítať
Jonas Jonasson
Nombeko Mayeki sa narodila v roku 1961 v chudobnom johannesburskom predmestí Soweto, najväčšom meste chatrčí a latrín v Juhoafrickej republike. Ako päťročná začala pracovať, desaťročná osirela a štrnásťročná sa stala šéfkou latrínovej pobočky v sowetskom sektore B. Životaschopná černoška zatiaľ nevie čítať, zato neuveriteľne dobre rozumie matematike. Práve jej zázračné schopnosti ju predurčili na život plný dobrodružstiev, podivuhodných stretnutí a nečakaných zvratov.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Analfabeten som kunde räkna
více info...
Přidat komentář
Stařík byl stařík,Mombako je taky dost dobrá,prostě fajn a diky,že se mohu smát i když to je pro někoho nesmysl.
Dobré, oddychové čtení, které dle mého názoru nemůže nikoho urazit. Spíše naopak - mě příjemně překvapila a v některých pasážích jsem se velice zasmála
Super oddychová kniha. Dej je síce plný nereálnych až priam absurdných situácii, ale vzhľadom k tomu, že ide o humorný žáner a nie literatúru faktu, je to úplne ok :-) Veľmi sa mi páčil štýl písania a kniha sa čítala sama. Dúfam, že bude aj film :-)
Jako většina lidí jsem si přečetla Analfabetku až po Staříkovi, a ano knihy jsou si svým humorem, troche I příběhem a stylem dost podobné. A to se mi líbilo. Rozhodně si nemyslím, že by šlo o špatnou knihu. Kniha se mi líbila. Hlavní postava Nombeko je svérázná, chytrá a opravdu mi sedla a stejně tak ostatní postavy. Rozhodně stojí za přečtení, oddechovka u které se zasmějete.
Je málo knížek,které nedoctu (už jen duchu Cimrmana,zda druhá půlka bude stejně špatná jako ta první...),ale Analfabetku asi fakt nedám... Jak píše Gedzita, také to není můj šálek čaje (jdu si uvařit kafe a číst neco lepšího).
Ještě překombinovanější slátanina než Stařík. Opět spousta politiky a prapodivných rádoby vtipných postaviček a momentů. Tohle fakt není můj šálek čaje.
Opravdu vtipná oddechovka. Poslouchala jsem jako audioknihu a Martin Stránský byl prostě skvělý. Nejsem si jistá, jestli bych se "prokousala" přes začátek, kdybych měla číst vlastníma očima.
Kniha mne ze začátku moc nebavila, nechápala jsem proč ji všichni tak vychvalovali. Ovšem stačilo se začíst a stálo to za to. Místy jsem se smála, byla jsem napnutá jak to celé dopadne. Teď si dávám oddych,ale chystám se na Staletého staříka :-)
Opět pecka knížka. Četla jsem po Staříkovi a musím říct, že Analfabetka se mi líbí ještě o něco více. Situace na mě působí ještě vyhrocenější, tudíž jsou komičtější. Už mám doma Stojednaletého staříka , tak jsem zvědavá.
Velmi humorná knížka se skvělou gradací děje. Moment s králem a premiérem a izraelským agentem v důchodu byl jeden z nejlepších vrcholů, co jsem četla.
Dobrá oddechovka. Sice jsem čekala, že se zasměju víc, ale i tak pobavila. Stařík mi přišel mnohem lepší. Velmi dobře napsáno a nejvíc se mi líbil konec.
Příjemná odpočinková kniha. Stoletý stařík byl pro mě jednoznačně lepší, ale pan Jonas Jonasson si drží svůj styl humoru, takže pokud se Vám nějaká jeho kniha líbila, tak se nemusíte bát zklamání. Už teď se těším na další knihu tohoto autora.
Po staříkovi jsem se opět bavil. Ke konci trochu zmatečné, ale vše vynahradily sympatické postavy. Nutno dodat, že jsem četl před staříkem. Po něm by hodnocení bylo určitě níž.
Z této knížky mám celkem rozporuplné pocity. Na jedné straně se mi příběh Nombeko líbil a bavil, ale na druhou stranu některé pasáže byly na můj vkus moc zdlouhavé a nic neříkající. A asi moje největší výtka patří absolutní nepropracovanosti charakteru a vývoje postav. Takže když to shrnu, knížka stojí za přečtení, ale rozhodně ne k zapamatování.
Váhala jsem, zda dát pouhé dvě hvězdičky, protože proti bombastickému marketingu mi kniha přišla hodně slabá. Popis politického vývoje ve světě druhé půle dvacátého století v kombinaci s profesním životopisem Nombeko Mayeki. Příběh Holgerových rodičů byl úplně zbytečný, historii stačilo vylíčit ve formě flashbacku na dvou stránkách. Úplně přes čáru mi připadalo časové rozpětí příběhu - včetně uvedené rodičovské kauzy se jednalo o šedesát či sedmdesát let. To je přespříliš. Takže Nombeko pár let vynášela fekálie, pár let posluhovala na vojenské základně, pár let prodávala polštáře a pár let okopávala brambory. Super. Linie s "antilopím masem" byla sice vtipná, ovšem bohužel moc roztahaná. Jednu hvězdu dávám za humor - opravdu jsem se smála nahlas. Druhou za závěr, který vše napravil (ale pro dobrý dojem z knihy to bylo příliš pozdě). Jednu hvězdu dávám z čtenářského optimismu.
Ale mnohokrát jsem zvažovala, že knihu odložím, a to není dobrá vizitka.