Jonathan Strange & pan Norrell
Susanna Clarke
Před mnoha staletími, dokud ještě magie v Anglii vzkvétala, byl největším mágem Král Havran. Tento člověk vychovaný na elfím dvoře se stal otcem anglické magie: v jeho pojetí se v ní snoubila elfí moudrost a lidský rozum. Na počátku devatenáctého století z něj však nezbývá o moc víc než legenda a Anglie se svým šíleným králem a šviháckými básníky na praktickou magii nevěří. Pak se ale v Hurtfewském opatství objeví samotářský pan Norrell a nechá obživnout sochy v yorské katedrále. Zpráva o návratu magie se brzy rozlétne po celé Anglii. Pan Norrell odcestuje do Londýna pomáhat vládě v boji proti Napoleonovi, nečekaně při tom narazí na nadaného mladého mága a vezme ho k sobě do učení. Jonathan Strange je okouzlující, bohatý a arogantní. Společně ohromí celou zemi svými podivuhodnými skutky. Do jejich partnerství se však brzy vloudí rivalita. Pan Norrell se nikdy nezbavil svého tajnůstkářství a Jonathana Strange zase přitahuje ta nejdivočejší a nejnebezpečnější magie. Uhranula mu tajemná postava Krále Havrana a riskantními experimenty s dávno zapomenutou magií ohrozí nejen partnerství s Norrellem, ale i všechno, co mu je drahé.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Alman (Jiří Alman)Originální název:
Jonathan Strange & Mr Norrell, 2004
více info...
Přidat komentář
Patrí do fantasy anglický humor? Otázka znie nie aj áno. Na jednej rovine je dianie vtipné a Clarková k nemu pridáva aj kontrast z anglickým lordstvom a slušnosťou. Na strane druhej sa román neposúva napríklad do temných vôd, lebo jazyk vtipu stále ostáva a dlhé opisy tomu tiež nepomáhajú. Na oddych by som bral niečo menej hrubé.
Na pozadí historických událostí i skutečných postav se odehrává příběh dvou mágů, kteří mají co dočinění s významnými událostmi té doby i bájnou férií Brugh. Takto se můžeme podívat na tehdejší Anglii z úplně jiného úhlu. Kniha pro mne osobně byla z počátku trochu rozvleklá, což některým naopak může vyhovovat k navození atmosféry. Spád začal děj nabírat zhruba od poloviny knihy. V závěru jsem ji četla jedním dechcem, ač z konce jsem byla trochu rozpačitá. Každopádně celkovým dojmem působila kniha velmi zajímavě.
Obvykle knihy nečtu opakovaně. Před lety jsem ji naprosto nadšeně přelouskala a několikrát poslala dál; přátelé ji vraceli stejně nadšení, což mi dalo impuls vrhnout se na ni znovu. A ohromení nad dokonalostí tohohle díla se opakuje, ba snad i násobí. Ta kniha má opravdu všechno - skvěle prokreslenou podobu alternativní Anglie 19. století, temnou atmosféru a zároveň vtip a sarkasmus, nečernobílé hrdiny, kteří vás štvou a zároveň vám jsou trochu sympatičtí, krásný jazyk (všechna čest překladateli) a originální prvek v podobě poznámek pod čarou, které někdy nudí, ale většinou baví. Ano, je to dlouhé, rozvláčné, vlastně konzervativní. Ta atmosféra se přenesla i na mě a než jsem knihu dočetla, nebyla jsem moc schopná udělat cokoliv jiného - natolik mě lapila a natolik mě zpomalila. Co by na to asi řekl gentleman s vlasy jako chmýří bodláčí? :)
Nevím jak je to možné, jestli to nesouvisí se skvělým českým překladem (nic proti panu Janišovi), ale v originále mně naopak poznámky pod čarou přišly mnohem zajímavější než samotná kniha...
I přestože prokousat se prvními sta stránkami bylo dost obtížné, mě kniha nakonec pohltila. Velké plus si získává neotřelý nápad nedělat z hlavních dvou postav dokonalé veskrze úchvatné hrdiny, ale naopak dva do sebe zahleděné lehce natvrdlé a sebestředné muže. Co mě ke konci opravdu už unavovalo byly sáhodlouhé poznámky pod čarou, které velmi odtahovaly od děje.
Tak nevím, ale asi je to mnou, že jsem se do knihy nedokázala začíst a přišla mi mimořádně nudná. Buď je to mým věkem (a to ''dospělácké knihy'' čtu ráda), nebo tím, že jsem předtím četla Kingovo napínavé Osvícení. Pro mně to nebylo fantasy, ale čistý román s kupou postav atd. Pořád jsem čekala, že mě to začne bavit, ale bohužel se nestalo. Po sté stránce jsem se znechucením knihu zaklapla a rozhodla se k ní vrátit po pár letech. Jinak je mi líto, že tu knihu takhle odsuzuju, protože autorka na ní musela pracovat dlouho. Snad někdy jindy, Pane Norrelle :)
Tak aby bylo spravedlnosti učiněno za dost, hodnocení 3 a půl hvězdy :-).
Tlustoknihy čtu ráda, s příběhy se nemusím loučit moc brzy, tohle ovšem byl adrenalinový zážitek hodný horské dráhy.
Atmosféra viktoriánské Anglie z knížky přímo dýchá, postavy jsou vykreslené parádně, magie je podána velmi neotřele, ale vyprávění zbytečně drhne u naprosto nezáživných kapitol a spousta textu pod čarou mi byla nakonec také na obtíž.
Do detailu propracovaná kniha, nečernobílé postavy, krásně vylíčené prostředí a, zejména v poslední třetině knihy, strhující příběh. Moc se mi líbily také poznámky pod čarou často vyprávějící příběh ze starých časů, kdy magie a mágové v Anglii byli běžnou součástí života.
Tahle kniha u mě v knihovně stále čeká na své dny slávy. Už dvakrát jsem se pokoušela začíst a ani jednou to neklaplo. Ale nevzdávám to, věřím, že až děti odrostou a já budu mít čas, tak se k ní vrátím a už se na to těším.
Tohle MEGA dílo bylo pro mne obrovským překvapením. Je tak jiné, tak prostě jiné, až je dokonalé. Je neskutečně originální, troufnu si říci opravdu britská! Četl jsem jí jako novinku v době její vydání a do dnes, když jdu kolem knihovny, tak si na ní musím alespoň sáhnout a zavzpomínat....
Působivá historická fantasy, ke které jsem na základě ohlasů přistupoval s velkým očekáváním - mezi běžnou fantasy produkcí jde bezesporu o výjimečné dílo.
Román o dvou gentlemanech, kteří se zasloužili o znovuzrození již po staletí ztracené magie, se odehrává v (lehce alternativní) Anglii v době napoleonských válek.
Kniha zaujme především zajímavou realistickou alternativní historií, konceptem fantasy ze začátků 19. století, skvělou atmosférou a stylistickou precizností.
Román po jazykové stránce připomíná díla Jane Austenové, nechybí mu ani vtip a ironie, většinou týkající se úsměvně pragmatického přístupu britských gentlemanů k fantastickým jevům (kteří by podle mě tváří v tvář apokalypse nejspíš pozvedli obočí, označili událost za "krajně nepříjemnou záležitost" a uvažovali, že o této věci církvi napíší rozhořčený dopis, hned po čaji).
Knihu je právě kvůli poutavému jazyku a atmosféře doslova radost číst a do jejího světa se propadáte stále hlouběji. Zapůsobila na především Anglie té doby jako taková - plná dam a gentlemanů, uctivých společenských konvencí, čajových dýchánků, intelektuálních debat, společenských klepů a večírků (samozřejmě v konfrontaci s tajemnou a divokou elfí magií, skrývající se za tenkým závojem reality).
Originálních dílčích nápadů a poznámek pod čarou, odkazujících na fiktivní díla či události, najdeme v knize mnoho, samotný příběh se však může zdát dosti rozvleklým - plyne příjemně, ale velmi pomalu, k významnějším událostem posouvajícím děj dochází zřídka a ve finále jsem se nemohl ubránit dojmu, že se toho v knize vlastně moc nestalo, člověk by uvítal více zvratů, dramatických událostí či alespoň osobních konfrontací i více magie (první polovinu knihy se o magii prakticky pouze teoreticky mluví). Ale ačkoli jsem knize dlouho spílal, ať už se trochu pohne, na konci jsem jí prosil, ať se mnou vydrží ještě chvíli:-))
Zkrátka, pokud hledáte skutečně originální fantasy a trochu náročnější čtení, sáhněte po těchto dvou gentlemanech - doporučuji!
Z knížky mám rozporuplné pocity. Některé pasáže jsou výborné a plné vtipu a jiné jsou dosti nudné a popisné. Ocenil jsem téměř viktoriánský styl vyprávění i ilustrací. Celý příběh je protšpikován spoustou poznámek pod čarou, které by možná při shrnutí ze všech kapitol dali ještě jednu vtipnou knížku .)
Celkově mohu knihu doporučit ale s tím, že některé pasáže jsou mírně slabší.
Román je zajímavá kombinace historického žánru a fantasy. Příběh této tlusté knihy není naplněn hromadou intrik a dobrodružství, je jednoduchý s několika důležitými momenty (válka ve Španělsku, bitva u Waterloo, Jonathan v Benátkách). Autorka klade velký důraz na vývoj vztahu mezi Strangem a Norrelem. Prokleslených postav není mnoho, ale maji docela zajímavé charaktery, zejména vykreslení Strange i Norrela je výborné, ale i Lascelles a Drawlight mají svébytné povahy a svou roli v příběhu. Velmi mě potěšil krásný jazyk autorky a její styl jasně připomíná psaní z devatenáctého století, což dotváří autentickou atmosféru románu. Jediným mínusem jsou dlouhé nezáživné pasáže, které můžou přesáhnout i sto stránek. Někollkrát mě tyto části málem přinutily přestat číst, proto nemůžu dát pět hvězdiček. Možná, kdyby Clarková rozdělila knihu na dvě části, bylo by to lepší.
Knížka je velmi pěkně psána, zpočátku jsou příjemné i poznámky pod čarou, ale časem se z nich stane noční můra odpoutávající pozornost v příběhu. Navíc je dle mého názoru zbytečně dlouhá. Velmi jsem se na tuto knihu těšil, dle recenzí jde o mistrovský počin a uznávám, že zřejmě je. Bohužel jsem asi při čtení a brouzdáním hlubinami fantazie Susanny Clarkové narazil na mělčinu... Chyba asi není v knize, podobně jsem kdysi havaroval u Barkerovy Imagiky a po pár měsících jsem ji vzal do ruky znovu a pohltila mě zcela maximálně.
Úžasná kniha u které mě i přes její objemnost moc mrzelo, že nemá stránek ještě víc. Propracovaný děj i postavy, z nichž žádná není jednoznačně kladná, nebo záporná.
Pro mě pohodová záležitost ve stylu anglického čaje o páté. Čtení knihy jsem měl skoro jako rituál, anglická rozvláčnost knihy přetékala i do mě, a jen zvolna jsem se prolamováním brožovaného hřbetu knihou prokousával. Krásný příběh s příměsí temného odstínu, u kterého jsem se nedokázal rozhodnout, zda je tam díky temným světům magie či zda vyplývá z pochmurnosti doby. A i přes ten pocit temna, či možná i díky němu to pro mě bylo příjemné počtení..
Mimochodem mám myslím anglické vydání v červené! vazbě x)
Víc mě bavila taková ta dickensovská poloha s atmosférou staré Anglie než ta "fantasy čarovací".
úžasná kniha.. kniha je vhodná pro ty, co mají dost času :-)) ale fakt je, že se prostě povedla a hezky plyne ..
Štítky knihy
prvotina magie anglická literatura Benátky Hugo (literární cena) Waterloo World Fantasy Award (cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2007 | Jonathan Strange & pan Norrell |
2021 | Piranesi |
2009 | Dámy z Grace Adieu a jiné povídky |
tak tuhle knížku jsem četla strašně dlouho :( poznámky pod čarou, kolikrát delší než samotný příběh, mne nudily, až jsem je radši ani nečetla a knížku vždycky na pár měsíců odložila. Knížka začala být zajímavá až po 450 stránce, taky rekord :D