Dům na samotě
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84926/bmid_dum-na-samote-6Bt-84926.jpg
4
1845
1845
Josef Bergman série
< 3. díl >
Výtvarnice Nela po rozchodu s přítelem zůstala sama ve starém mlýně, který původně s partnerem chtěli zrekonstruovat. V téže době bylo v nedalekém lese nalezeno tělo mladé dívky, ucházející se o práci v místních dostihových stájích. Při vyšetřování vyjde najevo, že oběť byla naposledy spatřena s bývalým Neliným přítelem. Dvě podobně provedené vraždy se nedávno staly v Praze, a tak není divu, že dosud poklidnou středočeskou vesnicí začne obcházet strach. Přesunul se sem z hlavního města sériový vrah? A kdo v noci chodí okolo mlýna, jako by tu něco hledal? Nyní je na inspektoru Bergmanovi, aby určil, zda se vodítko k případu neskrývá ve složitě propletených vztazích obyvatel obce, kde má téměř každý nějaké tajemství....... celý text
Přidat komentář
Česká detektivka, která je napůl románem o vztazích, povahách, nevěrách i závislostech. A taky o kostlivcích. A že jich je najednou ve Smrčině tolik, co chtějí skákat ze skříní jako o život.
Příběh si rozehraje výtvarnice Nela, čerstvá majitelka starého mlýna, její přítel, patologický hráč a milovník blikajících beden, paní Olga, podváděná manželka zámožného podnikatele Karla, ale třeba i jedna holka z děcáku hledající ve Smrčině lepší zítřky. Kulturní život a vlastně nejen to se žije v hospodě U Lenina.
Kdo by řekl, že v tak malebným koutečku země s bodrými vesničany se jednou opáskuje místo, kde se nalezne tělo zavražděné mladé ženy. Samozřejmě, že ani tady Josef Bergman za sebou nezanechá nový pomníček u cesty.
Kdykoliv sáhnu po Klevisový, vím, že mě bude bavit. V ničem se nepatlá a nevomáčkuje. Jen to tedy někdo nesmí chtít zfilmovat. Klasicky nula, nula, prd. Bohužel i s tak skvělou předlohou.
Už jsem si dost dlouho nepřečetl žádnou detektivku se sympaťákem Bergmanem, tak jsem to hned napravil a vypůjčil si u nás v knihovně tenhle jeho třetí případ. A vůbec teda nemůžu říct, že bych byl zklamanej, fakt ne! :) Paní Klevisová píše tak dobře, že jsem skoro nemohl přestat číst a úplně jsem si vrněl blahem :). Případ byl zajímavý, cením si toho, že se odehrával v českém prostředí, takže asi tak. Pět stars to jistí a howgh! :)))
(SPOILER)
V Praze řádí sériový vrah Kadeřník a ve Smrčíně byla zavražděna mladá žena.
Na začátku knihy se seznámíme s Nelou, která se s přítelem přistěhovala do Smrčiny a koupila starý mlýn. Tím se všechno odstartovalo....
Jak už bylo zmíněno v komentářích, kriminální vyšetřování je upozaděno a spíše se řeší vztahy a minulost obyvatel Smrčiny. Mně tento styl paní Klevisové vyhovuje. Je to pro mě takové oddechové čtení, od kterého se pokaždé nemohu odtrhnout a musím číst dál.
Co mě na knize mrzí, že se vlastně čtenář na konci úplně nedozví, jak to bylo s tím Radimem. Také jestli se Olga rozvedla s Jiřím nebo ne.
To máte jako s alergií na kočky. Člověk si může stokrát říkat, že to ještě jednou zkusí, podrbat tu mršku za ušima, ale vždycky to skončí stejně: červenýma očima a úporným kýcháním.
Já jsem se pokusil do řeky detektivních románů paní Klevisové vkročit už potřetí – a dopadlo to jako s tou kočkou. Po prvním (3*) a druhém dílu (2*) jsem se do toho proudu vrhnul znovu – ale tentokrát už opravdu naposledy.
S některými autorkami a autory to takhle prostě mám (že, Agatho?).
Takže ani já nepůjdu s davem. Asi jsem odchovám skutečnými detektivkami a tyhle vztahové romány, kde se jen tak mimochodem TAKÉ vyšetřuje vražda, mi holt nesedí. Ono tam vlastně o nějaké vyšetřování ani tak moc nejde, ostatně, co je to za policajty, když najdou mrtvolu a místo aby rozjeli pátrání kolem zabité ženy (rozkrývání rodinných, milostných a pracovních vztahů oběti), se ti Šerloci zaměří na místo nálezu těla kdesi v lese a stále dokola si jen povídají s lidmi, kteří bydlí či pracují nedaleko odsud… Ale to by bylo na dlouhé rozbory.
A popravdě mi nevyhovuje ani autorčin způsob vyprávění – ten styl školního slohu třídní premiantky, uhlazený ve výrazu i obsahu, návodný, napovídající, nekontroverzní, neprovokativní – a bohužel, také beze špetky humoru…
Nechci se v tom moc šťourat, vidím, že opravdu mnohým lidem tyhle detektivky sedí – tak končím.
Plně souzním s komentáři Kap66 a Trudoše!
Mám rada aj detektívky, ktoré nesledujú iba vyšetrovanie. Rodinné tajomstvo,prepletené vzťahy, skvelá psychológia postáv a výborná interpretácia. To všetko sa dá nájsť v príbehu Dom na samote.
Jak už to tak u paní Klevisové bývá, detektivka přináší vhled do života komunity vesničanů ve Smrčině, kde se v souvislosti s řaděním sériového vraha a jedné malé záškodnice otvírají staré rány a tajemství.... I když práce kriminalisty Bergmana a jeho týmu je v příběhu spíš okrajovější, napínavé to tedy bylo až do konce....
Je docela škoda, že jsem před touto knihou nejdřív viděla film, protože už potom pro mě postrádala větší napětí, které by se však jinak určitě dostavilo. No ale zase na druhou stranu mám nyní představu, jak by asi mohl vypadat kriminalista Josef Bergman, kterého mám mimochodem opravdu ráda ;-). Ohledně obsahu knihy se podrobněji rozepisovat nebudu, něco málo ostatně prozrazuje anotace. Musím ovšem přiznat, že se mi líbily obě verze - tedy jak ta filmová, tak také ta knižní. Přestože jsem si samozřejmě všimla i odlišností, jak už to bývá obvyklé. A protože autorka píše dobře a já jsem se u tohoto případu definitivně nenudila ;-), hodnotím všemi pěti hvězdičkami a časem se budu těšit na další, bohužel pro mne už poslední setkání s Josefem Bergmanem.
PS: A nevyřešení případu se zmizelým Radimem před celou řadou let chápu, vždyť kolik takových pomníčků policie má a mít bude...
Poslechnuto jako audioknihu a já mám Klevisovou ráda. Vtáhne mě to do vesnice, do postav.
Jako obvykle u paní Klevisové jde spíše o vztahový román než o detektivku. Příběh byl příliš zamotaný, takže se vytratilo jakékoliv napětí. Vyšetřování je takové nijaké, plytké. A konečné rozuzlení tomu všemu nasadí korunu. Styl paní Klevisové je čtivý, ale detektivní příběhy s vyšetřováním jsou pouze průměrné.
Nejprve jsem četla knihu, napínavou, komplikovanou a psychologicky propracovanou. Film hodnotím také kladně, skvělý psychologický thriller.
S paní Klevisovou jsem se poprvé setkala před 3 lety, ale začetla jsem se do jejich detektivek až při nynější zimní dovolené. Jo.... tak tohle mě dostalo. Nejen detektivní , ale i vztahové zápletky mě doslova přitlačili k sedadlu a zapomněla jsem na svět okolo. Jen škoda, že jsem nezačala číst od první autorčiny vydané knihy , určitá dějová posloupnost v jejich vztazích a v jejím životě tam je a takhle si to dávám dohromady až při čtení. Ale zpracování zápletky detektivní je naprosto luxusní.
Ke knihám Michaely Klevisové jsem se (překvapivě) dostala až v minulém roce a k přečtení mi zbývá jedna jediná .... Zakomponování koní do příběhu mi připomnělo mého dalšího oblíbeného autora Dicka Francise. Děj se vyvíjí správnou rychlostí, potencionálních pachatelů je více, postavy mají zajímavou minulost a interakce mezi sebou. Jak už to tak bývá, vytvořila jsem si během čtení (příjemnou) představu místa, kam je děj zasazen. Jsem zvědavá, jak moc jí dostojí filmová podoba, kterou bude vysílat ČT. A velmi děkuji autorce za optimistický závěr :-)
Oddechová kriminálka. Trochu se mi jeví, že autorka je silnější v kramflecích u vztahových věcí než i vyšetřování zločinů. Bergmanova detektivní činnost mi přijde jako kdyby to byl Kalle Blomquist po 30 letech, navíc viděn a popisován ze šinkanzenu. ;-)
Třetí případ Bergmana a ačkoliv sérii čtu s velkým odstupem mezi jednotlivými díly, z tohoto mám fakt nejlepší pocit. Už mi to nepřišlo jako román s příměsí detektivky, převážila detektivní práce. Pořád to ale není klasická detektivka a je potřeba s tím počítat, abyste nebyli zbytečně zklamaní. Líbil se mi příběh, postavy tam hezky zapadaly, bylo to čtivé, svižné.
Knížka byla moc hezká, možná tak na mě bylo když moc odboček, ale jinak jsem si to užila.
Průměrná česká detektivka, čte se lehce, ničím však nadmíru nepřekvapí, oddechovka. Autorka se snaží rozvinout příběh do takové šíře, že se nakonec vytrácí napětí, přílíš mnoho postav neudrží příběh a stanou se pouze plytkými statisty.
6/24 Posloucháno jako audiokniha. Jana Stryková čte příjemně. Opět musím říct, že detektivky paní Klevisové, nejsou jen tak nějaké detektivky, ale promyšlené příběhy. V této knize je zajímavé prostředí stájí a koňských dostihů. Postavy perfektně vykreslené.
Štítky knihy
nevěra vraždy koně detektivní a krimi romány zfilmováno česká literatura tajemství mezilidské vztahy české detektivky a krimi psychologické thrillery zmizení lidí koňské dostihy rodinná tajemství Cena Jiřího MarkaAutorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Michaela podala už standartní výkon. Její třetí kniha ukázala že ona psát detektivky umí a asi nejvíce se mi líbí že pokaždé zvolí odlišné téma a prostředí. Tentokrát nahlédneme do zákulisí dostihů a opět dostaneme naservírovanou pestrou škálu charakterů v kterých se můžeme parádně ztratit a ien tipovat co se vlastně stalo. Menší mínusek jen asi za postavu Kadeřníka kterou spisovatelka mohla přetáhnout do dalšího dílu jelikož to jak to s ním dopadlo byla prostě rychlá eskapáda a přitom se nám tady mohl vyvinout zajímavý sériový vrah,ale co už spisovatelka to chtěla takhle tak ať. Jinak zápletka parádní a opět do poslední chvíle je pachatel neznámý a celé rozuzlení překvapující jelikož v knihách Klevisové nevíte nic na jistotu až do konce