Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356560/bmid_zlodejka-pribehu-TYm-356560.jpg
4
1825
1825
Josef Bergman série
< 2. díl >
Šéfka televizního scenáristického týmu Anna Valentová je výrazná osobnost – lidé ji buď milují, nebo nenávidí. Anna chce být ve všem nejlepší, jenže teď se jí pracně vybudovaná pověst hroutí pod rukama: její dcera je nezvěstná a navíc neznámý vyděrač odhalil všechna její tajemství. Co s tím vším mají společného její dvě kamarádky z dětství? Pak dojde k vraždě a je na charizmatickém inspektorovi Josefu Bergmanovi, aby rozpletl složitě zamotané klubko přátelských a mileneckých vztahů.... celý text
Přidat komentář
Děj byl poutavější než u prvního dílu Kroky vraha a líbil se mi i mnohem víc, jelikož jsem vraha tak lehce neodhalila. Zklamala mě podobnost obou detektivek. Celkově mě kniha zaujala.
Ač Michaela Klevisová vypadá velmi sympaticky, její detektivky se mi nelíbí, bohužel. Výtky k jejímu stylu vyprávění už jsem vetkl do komentáře k prvnímu dílu – přesto několik dalších postřehů ještě přihodím.
Ačkoli u knih (včetně detektivek) upřednostňuji pomalejší tempo a zběsilý úprk děje vnímám spíše jako znak povrchnosti, tohle titěrné nípání se v podebraných zadřených třískách je už z mého pohledu přes čáru a nesedí mi. "Rozvleklost" knih paní Klevisové je zkrátka nad mé síly, na tu "detailnost popisu" jsem si prostě nedokázal zvyknout.
Obecně se jedná o takovou tu klasickou "detektivku ze zkumavky", kde každý je podezřelý, každý na někoho něco ví a každý při výpovědích něco zamlčuje, aby to později "pustil" a pomohl tak autorce (a policajtům) posunout děj o krůček dál, všichni trpí nějakými traumaty (dokonce i ta třetiřadá policistka "byla ve škole obětí kruté šikany a jen co nastoupila na gymnázium, starší sestru jí zavraždil pachatel, kterého se nikdy nepodařilo vypátrat") – a to jen proto, aby se jeden každý mohl zařadit mezi podezřelé.
Já tomuhle způsobu vyprávění říkám "styl školního slohu", kdy slova jsou pěkně seřazená, věty navazují jedna na druhou, ale vše je poněkud sterilní a bez života. Zápletky a situace jsou diktovány přáním autorky a nikoli logikou a uvěřitelností, a dialogy často působí neživě a prefabrikovaně:
"Dnes ráno byla nalezena mrtvá. Byla zavražděna."
"Ježišmarja! (…) Co se stalo? Jak zemřela?"
"To vám s ohledem na vyšetřování nemůžu říct."
"A kde se to stalo? (…) Asi v tom penzionu, veďte?"
Nedokázal jsem skousnout ten předimenzovaný a krkolomný propletenec vztahů (jakoby převzatý z vlajkových lodí komerčních televizí) a vadila mi i totální bezradnost kriminalistů, kteří ani nedokázali rozkrýt rodinné vztahy podezřelých, natož aby smysluplně a efektivně vyšetřovali. A především: Chybí humor, který je, jak víme, solí země!
Naopak kladně hodnotím zajímavý exkurz do otrocké práce scénáristů nekonečných seriálů.
Mám-li to shrnout: Do dalších dílů už nepůjdu.
Prace pro casopis nechava ve stylu psani autorky zretelnou stopu. Na nekterych mistech reportaz, nekdy misto vyslechu interwiev... Pachatele jsem uhodla, jakmile se postava objevila v deji, coz se mi casto nestava.
Kniha se mi libila, spisovatelka se evidentne v zenskem svete dobre vyzna, proto je text tak ctivy.
Dobře a čtivě napsaná česká detektivka. Příběh je logický, propracovaný a věrohodný. Vraha jsem neodhalila. Zápletka byla nekomplikovaná, knížka žádná hluchá místa. Natáčení nekonečného seriálu mě v příběhu bavilo . Zatím to nejlepší , co jsem od autorky četla.
Ale jo, autorka se neliší od předchozího dílu. Není to nic na top úrovni, ale přečíst se to dá.
Druhý příběh v této sérii. Musím říct, že ještě lepší než ten první. Zde už nebylo tolik "mezipříběhů" postav a autorka se soustředila pouze na hlavní motiv - vraždu. A pokud další díly (a že jich už je) budou psány s podobným tempem a čtivostí, budu jen ráda. Je fain sledovat hlavní postavy (vyšetřovatele). Jejich vedlejší příběhy zatím rozepisovány moc nejsou, tudíž na posloupnost knížek to zatím nemá vliv.
Detektivní román Zlodějka příběhů doporučuji všem, kteří milují tento žánr a rádi by ochutnali další „pamlsek“ od nadějné české autorky, která se snaží dát svým dílům duši.
Román není jen poutavým vyprávěním o jedné vraždě, která – jak to u detektivek bývá – je vysvětlena až na konci, přičemž je čtenář stále udržován v nejistotě, jak to celé dopadne. V této próze lze totiž navíc nalézt další důležitou významovou rovinu, a to líčení mezilidských vztahů. Jedná se tak o příběh o dávném přátelství, manipulaci s lidmi a o kradení cizích příběhů, což se nakonec hlavní hrdince nevyplatí.
Na této próze se mi líbilo především to, že nezapadá do typických detektivek, které v poslední době zaplavují knižní trh. U nich většinou nelze nalézt další významové roviny, jazyk v nich není příliš barvitý a čtenář se do příběhu začte většinou až po padesáti nebo sto stránkách. U Zlodějky příběhů je tomu naopak – kniha vás zaujme od první stránky a nelze ji odložit, dokud ji nepřečtete celou. Charakteristiky postav jsou originální a zároveň v nich lze spatřovat určité lidské typy, vedle spisovného jazyka naleznete prvky hovorové, což opět slouží k detailnější charakteristice postav.
Tak tohle mi tak úplně nesedlo. Kroky vraha super, moc pěkné čtení. Zlodějka příběhů ach jo - nedočteno. Asi nejvíce mi vadilo to sáhodlouhé nahlížení do mysli postav, takže pro mně spíše psychologický román s detektivní zápletkou. A prostředí knihy mně také zrovna neuchvátilo, trochu hloupoučké.
P.s. :Ale na paní autorku rozhodně nezanevřu a jdu do její další knihy - ta rozhodne :-)
Druhý díl série mě nadchnul stejně jako ten první a myslím, že ocenění nejlepší česká krimi si autorka určitě zaslouží ...
Prostředí natáčení nekonečného seriálu mě moc nebavilo, ale konec to zase vylepšil, akorát Ester mi přišla trochu jako mimoň.
Koukám že sice nečtu knihy v posloupnosti, stejně díly se věnují každý díl jinému vyšetřování možná jen hlavní postavy se vyvíjí jinak...i tak třetí kniha a zase top...
Autorka píše moc čtivě a poutavě. Používá krásné slovní obraty. Děj je pečlivě vykonstruovaný a vždy nabízí možná až přehršel podezřelých. Druhá knížka od ní a hodlám v čtení série pokračovat. Pozor může být považováno spoiler: postavy se charakterově dosti opakují zařadit dva díly po sobě mezi hlavní hrdinky ženy s problematickým vztahem ke svým dcerám? A kolik lidí dává kočkám tuňáka ve vlastní šťávě? Právě proto si další díl přečtu s větším časovým rozestupem.
Tato série rozhodně stojí za přečtení. Autorka píše velmi čtivě, napínavě, příběhy jsou propracované a zatím jsem tedy vrahouna neodhalila. Tento díl byl zasazen do zajímavého prostředí filmařů a snad jediná malá výtka ode mě je, že snad žádná z postav si nezískala moje sympatie. Samozřejmně až na vyšetřovatele :)
Příjemná česká detektivka. Určitě si po čase přečtu další detektivní příběh s inspektorem Bergmanem.
Povedená česká detektivka od autorky, která umí psát poutavě. České knihy má cenu číst, máme celou řadu dobrých autorů. Michaela Klevisová je toho důkazem.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Další zajímavá česká detektivka. O něco více mě sice zaujala první kniha Kroky vraha, to však nic nemění na tom, že mě série s inspektorem Josefem Bergmanem baví a budu v ní pokračovat. Znalost prostředí je občas vítaná změna oproti oblíbeným severským detektivkám.