Josef Suk

19.01.2023

Pochvalné, chronologicky řazené vyprávění o díle Josefa Suka (1874-1935). O tom, kdy a jak vznikaly jeho skladby orchestrální a komorní; skladby pro klavír, smyčce a rovněž pro jeviště. // Je to zamyšlení vnímavého posluchače, který onu hudbu zná, dovede ji pojmenovat, porovnat,.. který ji chce čtenářům zprostředkovat. // Líbí se mi i ten závěrečný (možná trochu povinně vpašovaný) výčet České akademie věd a umění, od níž se Sukovi dostalo podpor a cen, jak si můžete přečíst, neb finanční stránka je v hudbě taky hledisko. // Přidávám štítky a dávám tři hvězdičky.

Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
• Antonín Dvořák (1841-1904)
• Hanuš Wihan (1855-1920)
• Oskar Nedbal (1874-1930)
• Julius Zeyer (1841-1901)
• Petr Křička (1884-1949)
• Václav Talich (1883-1961)
-----------------------------------------------------------
ÚRYVEK:
(…) Kdyby byl chtěl zdůrazniti, že blaženost člověka vytváří silná, rvavá vůle k činu, byl by Zrání ukončil někde na vrcholu, k němuž došla fuga. Ale Suk soudí, že ne boj vedený, nýbrž boj probojovaný a z něho plynoucí smírný klid i poznání pravého postavení člověka v harmonii všelidské je meta, k níž nutno dojíti.