Josefa Dobrovského život a vědecké jeho působení

01.07.2019

Josef Dobrovský: jedna z největších osobností českých dějin a zároveň velikán světového formátu. A moje celoživotní láska.

Před několika lety jsem celý text přepisovala z Včely a při tom jsem se učila číst švabach a bratrský pravopis. Stálo to za námahu, jelikož je to práce vynikající. Její hlavní přednost nejspíš spočívá v tom, že Palacký znal Josefa Dobrovského osobně, a to velmi dobře. Nejcennější mi tedy připadají nárysy jeho povahy, jako jsou tyto:

* „Živá jeho letora, jeho věrná, mnoho obsahující pamět, vedená ostrovtipností a jasným čilým rozumem, uchránily jej před tím, že tím, co již věděl, nikdy se nespokojoval, nýbrž hlouběji vždy ještě pátral [...]."
* „Nesmírný poklad vědomosti považoval za jmění všeobecné pro všecky ty, kteří jich použíti žádali; literní pomůcky s jinými tak ochotně sdílel, jako skrovné své důchody a šatstvo. Naskytla-li se příležitost něco dobrého prokázati, byl mu přítel jako nepřítel. Mnohý pohnutlivý příklad horlivého a s vlastním obětováním spojeného pomáhání jeho dlouho ještě Čechům v paměti vytrvá. A při tom byl předce vždy vesel a pln žertovného rozmaru. Všecko, v čem obzvláště city panovaly, dlouhou chvíli mu působilo, díla svobodné obraznosti hrubě nemiloval; za to však obliboval si radosti společenské, nevšední ostrovtip, žert a ironii; a ačkoliv se při takové příležitosti někdy příliš daleko pouštěl, předce nikdy z mezí slušnosti nevykročil, aniž byl komu hrubě tím ublížil."
* „Směr ducha Dobrovského byl vůbec více kritický nežli dogmatický, t. j. on raději cizím na odpor se stavěl a je opravoval, nežli by byl své náhledy soustavně v celek uváděl. [...] On trpělivě vždy učené odporování i nejslabšího odpůrce vyslechl, a tolik vážnosti mu prokázal, že jej důkladně o pravdě poučil."

Životopis je digitalizovaný v rámci projektu Kramerius („Česká wčela“, ročník 1845, výtisk číslo 33, str. 261-263 + následující čísla)