Josephine Bakerová: Paměti
Josephine Baker , Marcel Sauvage
Vzpomínky legendární tanečnice. Když se neznámá mladičká Američanka Josephine Bakerová objevila roku 1926 v Champs-Élysées, zapůsobila na Paříž jako naprosté zjevení. Francouzský novinář a spisovatel Marcel Sauvage byl u toho a na základě jeho rozhovorů, které v průběhu let s legendární tanečnicí pravidelně vedl, vznikla tato kniha autentických vzpomínek. Konečná podoba citlivé, laskavé a zároveň poetické stylizace střípků spontánního vyprávění vykresluje Bakerovou jako umělkyni i člověka s až neuvěřitelně velkým srdcem.... celý text
Přidat komentář
Číst 2 knihy za sebou o Josephine Bakerové nebyla špatná volba. Úžasný beletrizovaný životopis Tanec jejího života byl doplněný s Paměti. Tohle pořadí bylo lepší, protože samotné Paměti, by mi tolik informaci asi nedaly. Nebylo to chaotické, jenom méně pochopující dílo. Nicméně popis různých míst, měst a států, které Josephine navštívila byl výborný. Kdybych četla jenom tuhle jedinou knihu o její životě, moc bych jí nechápala. Takhle mi daly knihy hezký přehled. Ona prostě byla úchvatná, temperamentní, nespoutaná tanečnice, zpěvačka a bojovnice.
Herečka, zpěvačka a tanečnice. To je nejčastější označení Josephine Baker. Po přečtení jejích Pamětí pro Vás už navždy bude především inspirativní a odvážnou ženou.
Když se Josephine Bakerová objevila roku 1926 v Paříži jako tanečnice, okamžitě se stala miláčkem publika. A to nejdříve toho domácího, později byla hvězdou celé Evropy. Když přišla válka, Josephine neváhala a aktivně se zapojila do odboje. Pro svou zemi, která ji přijala, by udělala cokoliv. A nezapomeňme ani na její boj proti rasismu, se kterým se neustále potýkala při svých cestách.
Novinář Marcel Sauvage vedl s paní Bakerovou rozhovory téměř po celý její život strávený v Evropě. V této knize tak najdete spontánní vyprávění, které Vám ukáže opravdovou tvář (a hlavně srdce) této výjimečné ženy.
Nedávno jsem četla zbeletrizovaný životopis Tanec jejího života, který mě natolik okouzlil, že od té doby nevynechám příležitost, přečíst si o Josephině něco dalšího. A toto byla skvělá volba! Lehké, svěží a vtipné čtení, ve kterém nechybí ani vážná témata. Má to spád, slova běží jako proud řeky.
Nečekejte klasický rozhovor, chybí tu otázky, je tu jen vyprávění Josephine, které má hlavu a patu, dokáže Vás zaujmout i zasáhnout. Celá kniha přibližuje paní Bakerovou takovou, jaká skutečně byla milá, hravá, nespoutaná, obětavá, milující. Cítíte její energii, živelnost, to, jak si užívala každého okamžiku. Zároveň poznáte, jak byla skromná a ať zrovna dělala cokoliv, dávala tomu maximum.
V knize je vidět vývoj, jakým si Josephine prošla od mladého děvčátka po zralou ženu. Stala se vážnější, zodpovědnější, řeší se tu více vážných témat. Co ji život nadělil, i když to někdy bylo hodně smutné, se vším se poprala, zvedla se a šla dál s hlavou vztyčenou.
Skvělá žena s úžasnými názory, od které se můžeme učit, jak být lepší!
Olalá.
Báječné čtení. Díky Josephine Bakerové, nespoutané, temperamentní, živočišné, velké umělkyni života, s přirozenou inteligencí, mnoha osobními tématy, smyslem pro drama v běžných situacích a barevným jazykem. A díky Marcelu Sauvageovi za to, že to všechno dokázal zachytit a učesat pro nás, méně chaotické, tedy méně chápavé smrtelníky. Pregnantní informace a fakta o životě J. B. čerpejte jinde (Wiki postačí), zde seznámení s osobností, jejím myšlením a tím, co považovala za důležité.
"Povězte mi, pane Sauvage, umíte plavat? Co byste dělal, kdyby vám někdo řekl: Hop, skočte do vody, a vy byste byl neplavec? - No, tak já skočila do vody." (s. 141)