Žluté oči krokodýlů
Katherine Pancol
Kniha je rodinnou ságou, kde je zachycen především vztah mezi dvěma sestrami. Hlavní hrdinka, charismatická čtyřicátnice Joséphine, se potýká s komplikovaným rozvodem, finančními nesnázemi, problémovou pubertální dcerou, tyranizující matkou a navíc i mimořádně nízkým sebevědomím. Kvůli podvodnému sestřinu plánu se ocitne v labyrintu komplikovaných lží a předstírání. Při práci zjišťuje, že je talentovanou autorkou, a začíná trpět tím, že ji nikdo neocení, byť se román stal bestselerem.Všechny tyto životní překážky ji však nutí k vnitřnímu růstu a zjištění, kým vlastně je.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , JotaOriginální název:
Les yeux jaunes des crocodiles, 2006
více info...
Přidat komentář
Moc dobre se cte, ale tak nejak clovek vedel uz po precteni obsahu kudy dej pujde. Ale napsana je pekne, chystam se na dalsi dily.
Nečekala jsem žádnou hlubokou filosofii ani převratné čtenářské objevy, ale někdy stačí, že je nám s knížkou prostě dobře a při jejím čtení zapomeneme na vlastní problémy.
Nebezpečná kniha!:-) Jak se jednou dáte do čtení, už Vás to nepustí. Já skončil ve tři ráno.
Doporučuji přečíst celou trilogii, nejlepší je druhý díl, ale bez prvního a třetího dílu je toho jen třetina :-)
Úžasná kniha - právě na prázdniny. Barvitý děj, místy realistický, sympatické postavy, nedá se od toho odtrhnout. Už jsem si objednala druhý díl:)
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak jsem dostala do děje a chystám se i na Pomalý valčík želviček.
Velmi čtivá kniha, barvité postavy, zajímavé osudy, přitažlivé prostředí. Hlavní hrdinka je sympatická žena, do které se jednoduše vcítíme a chceme její "vítězství". Předpokládám, že to je typické čtení pro ženy. Oddychové, jakási náhrada televizních seriálů. Vyjadřováni spisovatelky není složité, vhodné pro četní v originále! Ve Francii se právě natáčí filmová verze, na kterou se těším.
Nebylo to špatné čtení, jen zjišťuji, že už mi trochu vyvanulo z paměti. teď jsem si půjčila druhý díl, tak snad si vzpomenu o čem byl ten první.
Kniha je příběhem dvou sester, tolik od sebe odlišných, již od svého dětství, nepochybně za přispění jejich vlastní matky. Ta od počátku preferuje dceru Iris, tolik nadanou, krásnou, noblesní a neskrývá jistou míru opovržení nad její mladší sestrou Jo. Zatímco Iris Dupinová je "zazobaná dámička", žijící si v blahobytu, pohodlí, pevném zázemí svého muže, tak její sestra bojuje na předměstí Paříže s nestálým manželem /truchlícím nad sebou samým/, s nedostatkem financí, se 2 dcerami, z nichž ta starší ji neustále častuje syrovou kritikou a se svou ne moc výnosnou prací historičky, která se specializuje na 12.století. Až jednoho dne přijde plán "znuděné" Iris, která začne toužit po vlastní slávě a pobytu na výsluní, ale tak, aby to nic nestálo, tedy žádné velké úsilí. To spustí kolotoč událostí, který dokáže ustát jen někdo. Kniha je především o vztazích, o rodině, nenajdeme zde žádná moudra, ale to jí neubírá na poutavosti děje a skutečnosti, že se velmi, velmi dobře čte. Je to vyloženě relaxační terapie, čtení pro chvíle pohody, nezávadné antidepresívum. Co považuji za malou vadu na kráse je závěrečné pseudofilozofování a pocit jakoby do závěrečného děje vstoupila sama autorka a vzala slovo svým hlavním postavám. Ale to jsou jen mé osobní pocity. A ještě malilinkatá výtka na závěr- měla si odpustit toho Micka Jaggera - jako přítele na telefonu dcery Jo. To na mě působilo rušivě, jakoby mě z děje někdo vrátil zpět do reality.
Super kniha, ma sice vyse 600 stran, ale je zaujimava a putava, nie je to nejaky povrchny pribeh. Mne sa pacila, a dufam, ze sa dostanem aj pokracovaniam. Jedine, co mi vadilo, ze autorka napisala, ze Madari su Slovania. Mohla to aspon prekladatelka opravit, lebo je to blamaz.
Zajímavé téma, čtivé (možná i díky překladu od Loukotkové). Všední osudy s nevšedními konci. S koncem, který mě naladil na pokračování - to by snad mělo být vydané v létě pod názvem Pomalý valčík želviček a určitě si ho přečtu.
Autorovy další knížky
2011 | Žluté oči krokodýlů |
2013 | Veverky z Central Parku bývají v pondělí smutné |
2012 | Pomalý valčík želviček |
2015 | Muchachas (mučačas) 1 |
2014 | Líbejte mě |
Všechny tři díly měly - dle mé dcery žijící ve Francii - velký úspěch. Netrpělivě jsem očekávala jejich vydání u nás - ale zklamalo mne. Na můj vkus příliš plytké, nedočetla jsem ani první díl, byť jsem se nemohla dočkat až knihu budou mít v knihovně a investovala jsem do ní kolem 500 Kč.Pro mne nuda.