Jsem jenom člověk

26.05.2016

Verše činí dojem, jako by je psal člověk staršího věku, který lehce posmutněle a s mírnou nostalgií pohlíží na svět. Autorovi však v době vydání sbírky nebylo ještě 40 let. Možná, že na jeho tvorbu zapůsobil duch doby, nebo je odrazem jeho tehdejšího duševního rozpoložení. Oběť Buddhovi: "V Klášteře nefritových mraků za zpěvu cvrčků, much a ptáků, vyhrávajících v hlohu, přiblížil jsem se k bohu. ... Tu jsem ho začal zbožně chválit a k poctě vonná dřívka pálit s vírou, že bez váhání splní má všechna přání. Leč když jsem vstával s holé země, viděl jsem, že je hluchý ke mně. Tak dávno už tu dřímá - můj cit ho nedojímá."