Jsem mrtvý, neplačte
Helena Rytířová
Dojemný příběh z 1. světové války. Román začíná v pražské pitevně lékařské fakulty a v sále umírajících pardubického lazaretu končí. Vědecky zkoumaná těla mrtvých a posléze polomrtvých z východní ruské fronty spojuje oblouk osudů dvou protagonistů – otce a syna, Františka a Antonína Jedličkových. Příběh se otevírá osudným červencovým dnem roku 1914, v napjaté společenské atmosféře – co se stane po sarajevském atentátu, co bude dál? Povolávací rozkaz na základě synova udání dostává i František. Při dramatickém putování frontou nachází fenu vycvičeného sanitního ovčáka jménem Válka, která ho bude věrně provázet na nelehké cestě plné zranění a ztrát, na níž se k nim brzy připojí i syn Toník…... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Kdybych se nejprve podívala na profil autorky, tak bych po této knize nikdy nesáhla. A to by byla rozhodně škoda. Válka je v této knize pouze jakousi kulisou, pro rozehrání rodinného dramatu. František je otcem velmi početné rodiny, ale zároveň je těžkým alkoholikem. Navíc je své ženě nevěrný a aby se vyhnul povolávacímu rozkazu, snaží se u své milenky ukrývat. Františkův nejstarší syn Toník, tuto nevěru odhalí. Poměrně jednoduchý příběh, který je napsán velice poutavým způsobem. Ale především působí věrohodně a lidsky. Knize dávám 4,5, ale díky velmi vydařené audioknize, kterou načetl pan Jaromír Meduna, píši plný počet.
Kniha se mi líbila, nenudil jsem se. Dojemný příběh o přátelství se psem a o vztazích mezi lidmi v nelehké době války.
Mne se knizka libila, pokud odhlednu od znalosti vojenskych faktu, predmetem knihy je predevsim vyliceni psychickych postoju hlavniho hrdiny, jeho syna, obecne cloveka ve valce, zmaru. A psa. Psa mi bylo lito, v knizce autorka dobre vylicila absurdity valky a utrpeni lidi a zvirat. Bylo to smutne cteni, i kdyz lze uzavrit, ze pribeh relativne dobre dopadne.
Trochu mě odrazoval podtitul "dojemný příběh" a lákalo, že je zasazen do doby I. svět. války. V tomto směru jsem očekávala více a propracovaněji. Pozadí doby tam jen tak proplouvá, tím mě kniha zklamala. Příběh hlavních postav mohl být propracovanější a hlubší. Celkově se ale četlo dobře, jako oddychovka.
(SPOILER) Kniha se moc dobře četla a ačkoliv se o skutečnost opírá jen v malém rozsahu, mě se to moc líbilo. Vztah člověka a psa zkomplikovaný přítomností války stejně jako neblahá situace mezi synem a otcem byl autorkou vystižen velice reálně. Oceňuji dramatický konec a ne žádný happyend, to by potom byla pohádka...
(SPOILER) Příběh o otci,který si nadělal fůru dětí a pak se na ně vykašlal. Veškerou péči a starosti nechal na manželce a raději utekl k milence. Tam se schovával nejen před narukováním do války,ale i před zodpovědností. Co by se však dalo čekat od alkoholika. Jediná dobrá věc kterou udělal je, záchrana psa. Sice se to četlo dobře a rychle,ale žádný velký dojem to nezanechá.
Vcelku pěkný válečný příběh o tom,jak zmetek Fanda-alkoholik a kurevník do války narukovati musel,psa Válku před smrtí zachránil a ke smrti se na konci upil.Kdyby to byl jen jeho příběh,mnohem lépe by fungoval.Postava syna je tam navíc.65%.
Podtitul knihy zní "Dojemný příběh z 1. světové války". Bohužel autorka projevila dojemnou neznalost vojenských reálií (kdo se mohl stát jednoročním dobrovolníkem, které odvodní ročníky byly mobilizovány nejdříve, kde a kdy vznikaly zelené kádry, hrdinové překračují frontu jen tak bez dalšího ...). Čekal jsem rozhodně víc a bohužel jsem byl zklamán. Avizovaný "skutečný" příběh se takto odehrát prakticky nemohl.
Kniha se pyšní nosným titulem, který podepírá skvěle vytvořená obálka, která jako by leccos chtěla o příběhu napovědět. Bohužel, je to klam.
Román má hlavu a patu, podivuhodností tam je snesitelně. Nějaké větší poselství nečekejte. Za pár let o knížce bude vědět jen velmi malý okruh čtenářů, docela se ztratí mezi těmi lepšími, které byly většinou napsané už těsně po válce.
Přesto jsem i za tuto čtenářskou zkušenost ráda. Přeci jenom je velmi zajímavé porovnat si knihy, které reagovaly na válku těsně po ní, často z vlastních zkušeností, s knihou, která už musí nutně vidět tuto světovou událost z odstupu.
Rokem 2014 jakoby měli někteří autoři nutkavou potřebu napsat něco o první válce. Občas se to povede, občas to není úplně ono. Na tuto knihu jsem náhodou přišel při vybírání knih v knihovně pro jednu seminárku. Řekl jsem si, inu proč ne. Zběžné představení autorky mě ale zarazilo. Fotografka, autorka kuchařek a přebalů k cd chce "dojemně" popsat první světovou válku? Už jen fakt, že sice upozorňuje na inspiraci skutečným příběhem, ale představením svého zdroje se nezdržuje ve mě vyvolalo neklid.
Hlavní hrdina Fanda. Alkoholik, kterého trpí v pitevně jenom pro jeho nákresy lidských orgánů? Řekněme, je to možné. Jeho postava ale není takovou, se kterou by se čtenář nějak vyvíjel. Působí na mě příliš uměle. Je špatný a tím vše končí. To je veškerý popis osoby, se kterou projdeme dalších asi 190 stran. To skutečně nemá žádný plus? Není u něj nic hlubšího? Ale dobře.. je to nihilista. :)
Horší byly reálie doby. Pokud nějaké byly. V podstatě nebýt upozornění, že jde o příběh z první války, můžeme ho zasadit kamkoliv. Vojáci, co ještě před týdnem byli civilisté, jdou bojovat do cizí země za někoho, koho ani moc dobře neznají. Mrtvolami posetá pole, bahno... Klasika. Zde asi chybí nějaké konkrétní znalosti východní fronty. Což je samozřejmě škoda a i chyba při románu, který aspiruje na přídomek "historický". Děje se zde tvoří tak nějak nelogicky a příliš uměle. Autorka píše o sedmi lidech, bum najednou jsou tři. Jenom ty tři, co zrovna potřebovala. Postřílel je kulomet, který tam za pět minut nebyl. (upřímně, tato pasáž se mi zdála zřejmě nejakčnější z těch bojových scén)
Pokud bychom v ději hledali "dojemné scény", můžeme je hledat až ke konci. Zde by se mohlo mluvit i o nějakých reáliích. Opět - je jich pramálo. Pokud bych měl vybrat postavu, která mě skutečně zaujala jak popisem, tak vlastnostmi - byla to Válka (pejsek). Věrná, společenská a po celou dobu jsem z těch všech lidí právě jí držel palce.
Knihu jsem přečetl za dva dny (dohromady několik hodin čtení). Rozhodně to není úroveň románu "Na západní frontě klid". Zřejmě ani nechce popisovat válku jako takovou. Zároveň jsem ale nenašel nějaký morální aspekt. Chyběla mi hloubka příběhu. Vše spíše povrchní. Musím ale ocenit autorku v jednom - stále jsem si myslel, že příběh skončí popravou (která by u vojenských zběhů jistě následovala). Takže tři hvězdičky, na víc to nevidím. Hlavně kvůli odstavci, který mě skutečně naštval....
Strana 176 - 177 (zkráceně): "Jestli se vocaď dostanu, napíšu vo tomhle všem humorný román". "Tak jo. A jak se jmenuješ? Abych si to jednou přečet". "Jarda Hašek, to si zapamtuj". Sakra... to jako proč? :(
Knížka na mě působila docela příjemným dojmem. Je to poutavý příběh z doby 1. světové války. Nedovedu si tu dobu úplně představit, ale kniha mě aspoň trochu poučila o tom co vše se tehdy na frontě dělo.
Příběh je velmi čtivý i když sem tam se najde kousek který by se dal přeskočit.
Toník jeden z hlavních hrdinů na mě působil rozporuplným dojmem. Na jedné straně poslal svého tátu na frontu, na straně druhé se nechal naverbovat sám (ve válce pak přišel o část nohy). Byl to mladý kluk, který měl tátovi za zlé že místo domů chodí na zálety k milence a do hospody.
Jeho táta na frontě zachránil sanitárního psa kterému dal jméno Válka.
Na konci knihy táta umírá a Toník se vrací i s Válkou domů.
Na knihu jsem čekala a dá se říct, že jsem od ní čekala snad příliš mnoho. Nezklamala mne, ale ani nepotěšila a asi bych se k ní nevrátila. Čte se lehce, příjemně, nicméně příběh z 1. světové války na mně působí vykonstruovaně, jako z romantické knihovničky, jako harlekýnka...
Působí (správným) dojmem, že je to příběh napsaný v 21.století a popisuje události před sto lety. Nedokázala jsem až tak docela vžít do popisů tehdejších událostí, připadaly mi neautentické a zbytečně vykreslené. Což se třeba u veledíla "Na západní frontě klid" říci nedalo.
Přitom postavy a samotný příběh jsou více než zajímavé a dalo by se s nimi pracovat. Bohužel. Pokud má kniha v samém názvu informaci, že jde o dojemný příběh, čtenář chce být dojmut, tady to nějak nevyšlo.
Nádherná kniha, která stojí za to. Přečetla jsem ji jedním dechem, takže myslím, že osloví každého. Není tlustá ani příliš tenká. Všeho je tam tak akorát.....
Pokud byste si chtěli přečíst i mou recenzi.... http://kouzelnaklubovna.blogspot.cz/2014/06/recenzejsem-mrtvyneplacte.html
Opravdu dojemný příběh a přestože v něm pocítíte krutost války,je plný silného přátelství a odvahy.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) vojáci válečné romány čeští vojáci v 1. světové válce rakousko-uherská armáda
Autorovy další knížky
2014 | Jsem mrtvý, neplačte |
2012 | Život byl pes |
2012 | Kuchařka pro tebe – báječné recepty krok za krokem |
2015 | Moje studentská kuchařka |
2008 | Nedělní menu |
(SPOILER) Hmmm… takové autentické. Mrzí mě, že nemám dostatečné znalosti na to, abych věděla, jestli i po faktické stránce to má hlavu a patu. Byla např. v Pardubicích vojenská nemocnice? Aspoň některé reálie si ověřím…
Některých postav mi přišlo líto, jen ten Fanda byl lump a ochlasta, který si možná zasloužil ještě horší konec. Takhle se chlap prostě k životu stavět nemá.