Jsme Bellingcat
Eliot Higgins
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482171/bmid_jsme-bellingcat-oyv-482171.jpg
5
53
53
Vyšetřovatelé globálního zločinu a neohrožená budoucnost žurnalistiky. Příběh o špičkových analyticích otevřeného zpravodajství a nejinovativnějších online novinářích na světě, Identita jednoho z ruských agentů podezřelých z otrávení Skripalových v Salisbury byla odhalena již necelé dva týdny poté, co televize odvysílala jejich snímky z bezpečnostních kamer. S tímto odhalením nepřišla žádná zpravodajská služba ani tradiční média, ale Bellingcat, investigativní tým pracující s otevřenými zdroji, jenž redefinoval to, jak přemýšlíme o zpravodajství, politice a digitální budoucnosti. Kniha Jsme Bellingcat vypráví inspirativní příběh člověka, který ani nedostudoval vysokou školu, a přesto se stal průkopníkem nové kategorie zpravodajství. Eliot Higgins aktivizoval občanské novináře po celém světě, kteří se společně snaží rozlousknout závažné kauzy čistě s internetovými zdroji. Zakladatel Bellingcatu seznamuje čtenáře s nástroji, které tito vyšetřovatelé používají – od softwaru, jenž umožní určit zeměpisné souřadnice snímku, až po aplikaci, s jejíž pomocí zjistíte přesný čas pořízení fotografie. Detailně přibližuje nejdůležitější vyšetřování Bellingcatu, jako např. sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou, Asadovo nasazení chemických zbraní v Sýrii či identifikaci alt-right demonstrantů v Charlottesville.... celý text
Literatura faktu Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2021 , N mediaOriginální název:
We Are Bellingcat, 2021
více info...
Přidat komentář
Víte co je Bellingat? Jedná se o nezávislou skupinu nadšenců, kteří ověřují informace z veřejně dostupných zdrojů - například dle fotky lokalizují zeměpisné souřadnice, čas, lustrují i sociální sítě a mnoho dalšího. Jedna věc je ale náplň práce Bellingcatu a druhá je zase kniha Eliota Higginse, který stál u zrodu celé organizace.
Kniha je opřená především o případ sestřelení letadla Malaysia Airlines 17 a toho, jak pomocí internetu a fotek odhalili, že letadlo sestřelilo ruská raketa. Autor ale občas přeskakuje od jedné věci k druhé a celkový dojem tak působí lehce neorganizovaně. Zmíněny jsou i další případy, na kterých Bellingcat pracoval, ale nijak podrobně (až na otravu Skripala).
Jednu velkou přidanou hodnotu ale kniha má - dá vám uvědomění, jak mocné jsou sociální sítě a internet. Jak moc může říct jakékoliv sdílení čehokoliv - ať už o vás samotných, nebo o lidech, které máte ve své blízkosti. A že i vy si můžete (a měli byste) všímat okolí.
Mám trochu rozporuplnější dojmy. Nehodnotím tímto práci Bellingcatu, která pomohla objasnit mnoho věcí, ale samotnou knížku.
Působí to na mě, že na začátku přišel nějaký týpek za autorem a řekl mu, tvl, Eliote, už děláš tuhle práci asi 10 let, podívej se na výsledky, mohl bys o tom napsat knížku. A Eliot by řekl, jo, máš pravdu, napíšu o tom knížku. A napsal knížku, aniž by promyslel, o čem a jak to chce psát.
Knížka je obsahově nevyrovnaná a za mě celkem chaotická. Je to směs následujícího:
- popis vývoje organizace Bellingcat (hodně rámcového vývoje),
- vykreslení investigativní činnosti u známých případů, kde Bellingcat přispěl k odhalení zločinů (ty jsou ve větším rozsahu v podstatě jen dva, a to sestřelení letadla MH17 a otrava Skripalových),
- uvedení řady dalších případů, kde působil Bellingcat (často jen tak by the way bez podrobností),
- způsoby provádění investigativní činnosti,
- úvahy autora nad smyslem jeho práce, nad budoucností, jak ovlivní investigativní činnost AI, jak bojovat proti dezinformacím apod.
Je to široký záběr. Kdyby to mělo nějaké logické uspořádání, bylo by to ok, ale autor tady skáče kolikrát z jednoho na druhé. Knížka má 5 kapitol (alespoň v originále), kdyby ale neměla žádné členění na kapitoly, vyšlo by to skoro nastejno. Občas to vypadá jako nekorigovaný tok myšlenek autora, kdy jako by psal a psal, dokud ho něco napadalo, pak přestal, ráno se probudil a řekl si, že začne psát novou kapitolu.
Byť rozumím tomu, že je to seriózní téma, myslím, že by pomohlo, kdyby to na vhodných místech autor humorem trochu odlehčil. Chybí tomu možná i lepší vykreslení postav, což by knížku podle mě víc zpřístupnilo a udělalo inspirativnější, občas se tam někdo míhá, ale já jsem si teda nezapamatoval asi nikoho (kromě autora).
Jinak je tam ale dost zajímavostí, člověka to dokáže i vtáhnout, kdy mu ukazuje, že každý ze svého počítače může přispět (svým dílem) k odhalování mediálních případů. Jen se to dalo uchopit trochu jiným způsobem.
Hrozně moc mě baví číst si popularizečně-naučné knihy o různých odvětvích.
A v případě této knihy, místy dost toporně přeložené, je to ještě zabavnější, protože...kdybych na to měla odvahu, byla bych investigativní novinář.
Nebo autor detektivek.
A Bellingcat je, zdá se, obojí.
Eliot Higgins napsal knihu připomínající detektivní román, ovšem bez tisíckrát ohraných klišé a sociopatických vyšetřovatelů, protože jeho cílem nebylo stvořit bestsellerový kult, nýbrž popsat příběh Bellingcatu, investigativního projektu založeném na otevřených zdrojích, od skromných začátků až po současnost. Nejsou to obvykle mediálně atraktivní kriminální případy, ale neskutečná špína - útoky chemickými zbraněmi, popravy nepřátel, rasisticky motivované násilí...
Knize by možná prospěl nestrannější pohled zvenku, ale možná by tím naopak ztratila své kouzlo. Ať už to bude sám Higgins nebo kdokoli jiný, věřím, že brzy bude moci Bellingcat nabídnout v této koncentrované podobě pozadí řady dalších svých úspěšných pátrání.
Jsme Bellingcat
Souhlasím, že kniha je poměrně chaoticky uspořádána, ale v každém případě podnítí u čtenáře zájem o práci pana Higginse a skupiny Bellingcat.
Zároveň nás text knihy poučí o neskutečné moci otevřených zdrojů a zároveň vyděsí nad naší neskutečnou naivitou ohledně zneužívání virtuálního prostoru, o které se určitě jednou bude učit v hodinách dějepisu.