Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr

Marie-Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tehdy ještě netuší, že má před sebou další, mnohem obtížnější zkoušky. Němci obsazují Paříž a Marie s otcem jsou nuceni uprchnout, musejí opustit své dosavadní jistoty a vydat se za nejasnou vidinou bezpečného útočiště. Je ale možné najít takové místo v rozbouřené Evropě? Zvláště když s sebou Mariin otec nese nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá sirotek Werner, toužící po jiném osudu, než jaký mu byl předurčen. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho přirozený talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, nezůstanou nepovšimnuty. Zajistí mu místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je stále více vědom nelidských důsledků své inteligence, se nakonec při pátrání po odbojářích dostává i do Saint-Malo. Blíží se chvíle osudového setkání...... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2023 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
více info...
Přidat komentář


Literární skvost. Příběhy jednotlivých postav se v románu rozbíhají jako cévy po těle a v závěru knihy se zase spojují, aby jen některé pokračovaly dál do úplného konce. Vše do sebe zapadne.
Autor se vyjadřuje neuvěřitelně poeticky, kniha je plná hlubokých myšlenek a nese v sobě poselství. Na osudech postav autor zobrazuje období druhé světové války a ukazuje ji z různých úhlů pohledů. Popisuje krutosti, které se děly, a to, jak s nimi lidé museli žít nebo se jim snažili postavit. Vypráví příběh o odvaze, důvěře, lidské krutosti i lásce.
Byl to silný emoční zážitek, obzvlášť v závěru. Doporučuji.


Hodně složitá kniha... ze začátku Vám absolutně nebude dávat smysl... Ona Vám nebude dávat smysl asi do posledních 50 stran, nebudete rozumět tomu co má kluk od hitlerjungens společného se slepou dívkou bez otce, rodilou francouzskou.
Je to opravdu hezké pojetí druhé světové války a umění. Vřele doporučuji

Dostal jsem se něco za polovinu, čekajíc, že kniha konečně nabere nějaký děj ale marně. Zdaleka nejhezčí je asi ta obálka.


Pro mě to byl především emoční zážitek. Po dočtení jsem byl silně zmatený. Měl jsem nepříjemný pocit, že jsem minul nějakou důležitou pointu. Znovu jsem prolistoval poslední část knihy. A nic.
Nebylo to špatné, ale na můj vkus příliš poetické. Hlavně ke konci. Rozumově se kniha nedá moc uchopit. Moje autistický myšlení se ve všem snaží najít nějaký smysl. Nebo logický děj či skrytý význam. A tady? Byl tam? Nebo ne?!
Jakoby Doerr neměl potřebu dát tomu nějaký hlubší smysl. Ten pocit, kdy do sebe vše nakonec zapadne. Jakoby jednotlivé linie ponechal náhodě. Rádiové vysílání, slepá dívka, němečtí vojáci a podle legendy prokletý drahokam nesmírné ceny. Příběh začíná několik let před druhou světovou válkou a v jejím průběhu se začne přibližovat několik lidských osudů. A jak už to bývá, některé se protnou - a jiné ne.
Celá kniha se skládá z velmi krátkých kapitol, které se pravidelně střídají podle postav. Průměrně mají tak tři strany. Styl psaní je tedy značně útržkovitý. Jsou to mnohem víc jednotlivé obrazy než souvislý děj. Přitom to působí zcela celistvě. Doerrova práce s časem je naprosto perfektní.
Když jsem se přestal snažit knihu „rozklíčovat“ a smířil se s příběhem, došlo mi, že se mi to vlastně líbilo. Díky postavám a jejich smutným osudům měl příběh dojemnou atmosféru. Žádný válečný masakr. O druhé světové válce moc nečtu a tak mi chybí srovnání. Bylo to kouzelné, snivé, smutné. 80%


Ze začátku jsem z knihy byla nadšená, ale ke konci už se poměrně táhla a musela jsem se nutit, abych ji dočetla. Přesto v ní ale vidím jistou krásu a sílu. Je potřeba číst mezi řádky, jelikož je to trošičku taková poezie v próze. Třeba se k ní v budoucnu vrátím, abych ji pořádně docenila.


Bez předešlého čtení recenzí jsem se tak trochu domnívala, že se bude jednat o romantiku ve stylu Petra a Lucie. Proto jsem trošku zklamaná, že se happyend nekonal, ale i tak velmi dobře a promyšleně napsaná kniha. Téma 2. světové války je vždycky děsivé a tady ty hrůzy vystupují z knihy o to děsivěji a hrozivěji, když je hlavní hrdinka slepá.


Celou knihu čekáte, že se něco stane a ono se vlastně nestane nic.
Kniha je krásná svým jazykem i formou. Má křehkou duši a její stránky se musí číst opatrně. Vychutnávat. I když jsem fandila oběma hlavním hrdinům, tak nějak jsem tušila, že to prostě nedopadne dobře. Jen mi ten závěr přišel prázdný a přesto všechno jaksi nepatřičný. Možná to byl autorův záměr...


Číst knížku, od které moc očekáváte je vždy riziko. Jsou světla která nevidíme je natolik vychvalovanou knihou, že se tomu nešlo ubránit - očekávat jen to nejlepší a možná i z toho pak pramenil během čtení pocit zklamání.
Bylo jasné, že osud Wernera a Marie-Laure se protne, proto jsem prvních 200 stran brala stále jen jako úvod do děje a čekala, kdy "to" začne. A "ono" už se to dělo. Členění do kratinkých kapitol a časové přesuny tomu také nasvědčovaly a moc mi neseděly. A vlastně až zpětně hodnotím, že to bylo ku prospěchu věci. Stejně tak přehodnocuji své zklamání. Celý příběh byl krásný, ale TAK skličující. Období druhé světové války je tak temné a skrývá pro mě stále tolik netušených rozměrů své krutosti. Nemusí se jednat ani o knihy z koncentračních táborů, kde s tím člověk předem počítá, ale toto v učebnicích opomíjené prosté žití-nežití, kdy lidé žili v trvalé nejistotě, strachu a říct předem, kdo se jak zachová, bylo nemožné, ten "obyčejný" válečný žitvot, ten mě nepřestává překvapovat.


Téma mě zajímá, ale tady ty časové roviny mi nesedly. Ale asi můj problém. Nečtu v kuse, jen nárazově, takže po pár dnech pauzy jsem měla problém naskočit do příběhu.


Skvělá kniha, od které se nedá odtrhnout. Obraz nacistického Německa, neskutečný fanatismus, k tomu není co dodat. V knize najdeme osobní odvahu, statečnost, strach, lásku. Četla jsem jedním dechem.


Mé vysoké očekávání se naplnilo. Ta kniha je opravdu poezií. Nikdy jsem nečetla nic tak bravurně napsaného. Co odstavec, to zamyšlení, co stránka, to hluboká myšlenka. Kniha mě neskutečně obohatila. Děj byl napínavý, ale zde bylo důležité nejít jen po ději, ale číst mezi řádky, vžívat se do postav, do válečné doby, vnímání světa, do myšlenek a poselství.. Líbily se mi kontrasty mezi klidným městem a drsnou válkou, citlivým chlapcem a bezcitnymi nacisty.
Jedním slovem DECHBEROUCÍ.


Pro mě byla kniha zklamáním. Čekala jsem od ní více. Bohužel ve mně nenechala takový dojem, abych si za rok vzpomněla, o čem přesně vlastně byla. Což mám u knih ráda.


Úplné nadšení ale ani zklamání mi tento román nepřinesl. Těžko soudit, jak hodnotit, že to autor psal 10 let… Rozdělit příběh do časových rovin je náročné pro každého autora, aby neprozradil co nemá a řekl vše co má ve správném čase. To vše se pak týká každé postavy, takže klobouk dolů, protože v tomto „kolečka zapadala do sebe“, ALE tady mi střídání let „nesedlo“ - nepřineslo to ani napětí, ani víc očekávání. K tomu navíc, a dost mi to vadilo bylo přeskakování mezi postavami po 2-3 stránkách! A aby to nestačilo ještě také s nadpisy, jako u kapitol:o( Místo určité plynulosti a pohody při čtení to spíše budilo pocit „konečně dočíst“. Taková škoda....
Ze všech postav mi k srdci přilnuli ne ty hlavní, ale Frederick, paní Manaceová a Jutta, nevím proč opomíjená. Vyzněli mi jako "kometa co zazáří a zmizí". Hlavní, vlastně proti sobě postavené postavy - francouzská slepá holčička Marie-Laure a německý mladík Werner přes velkou pozornost tolik nezaujali. Ne že by byli plytcí, to určitě ne.
Šokovala mne smrt v závěru knihy, vyzněla jako prázdná. Málokdy mne autor naštve osudem postav, ale tady to stálo za to - ne smrt sama, je to příběh z války, ale v kontextu a také ději dál.
Do děje dál patří také časové roviny - rok 1974 by ještě „ušel“, ale 2014?? Pokud chtěl autor u postav zdůraznit změnu v historii hodnot a toho, co bere, která generace jako samozřejmost, pak mířil z mého pohledu dost mimo:o((
Jedna z vět mi s ohledem na autorův styl a jazyk ulpěla:„ Koupil si dvě nová tranzistorová rádia a zemřel v poklidu ve vaně ve věku 82 let a nechal jí spoustu peněz.“ Hodnocení obsáhlosti, poetičnosti, čtivosti nechám na každém:o))
Komu nevadí členění ten si počte s lepším dojmem. Osobně však znám lepší….


Nádherná kniha. Vžila jsem se do děje a tak nějak jsem doufala, že ti dva hlavní hrdinové si k sobě najdou cestu, ale autor to pojal trochu jinak, čtivě a zajímavě. Moc jsem si to čtení užila.


Kniha, která vypráví osudy dvou dětí z různých států, jejichž cesty se na jediný den spojí. Kniha o tátovi, který s láskou a oddaně pečuje o svoji slepou dceru. Kniha o tom, jak fanatismus nacistického Německa napumpovat do hlavy i malým dětem. Kniha o.... Nebudu všechno vypisovat, bylo toho hodně.
Je to čtivá kniha, která není jen románem pro ukrácení dlouhé chvíle, předává nám i tajná poselství, více či méně zjevná. Je plná odvahy, osobní statečnosti, lásky v různých podobách, strachu, války, smrti.
Jednu chvíli jsem se bála, že z toho autor udělá tak moc happy happyend, až tím celý příběh pohřbí, naštěstí se moje nejhorší obavy nevyplnily. Naopak, když se po X letech někteří hrdinové příběhu potkávají, aniž by se během války osobně znali, to považuji za zajímavé završení.
Jo, a úplně nejvíc je mi líto Fredericka.


Nádherná kniha,příběh dětí,které každé jiným způsobem poznamenala válka,pro mně hodně silný příběh.


Pro mě bohužel první kniha, kterou jsem odložil a nedočetl, zakončil jsem to cca v 75% knihy. Bohužel není to můj styl a žánr, šanci jsem tomu dal.


Pri knihe som si oddýchla a bolo to pre mňa pekné čítania. Sledovať dva príbehy počas vojny. Wernera na nemeckej strane a Marie-Laure na druhej, vo Francúzsku. Asi by som mala prejsť úplne na romantické knihy, lebo aj tu som očakávala trochu iný záver. Čítala sa pomerne rýchlo, kapitoly sú skôr krátke, dej pútavý.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
2015 | ![]() |
2017 | ![]() |
2016 | ![]() |
2016 | ![]() |
2018 | ![]() |
Krásná duchaplná kniha.